Možná hledáte: Štítonoši (hmyz).

Štítonoši jsou v heraldice jedna až dvě figury, živé bytosti, které nesou, pozdvihují, podpírají nebo se opírají o erb a tvoří tak součást jeho dekorace. Obvykle jsou zobrazovány ve dvojici, stojící, sedící nebo ležící po obou stranách erbu, výjimečně je můžeme spatřit i za erbem (sloni ve znaku Konžské republiky) nebo pod erbem.

Počet editovat

Druh editovat

  • reálné lidské bytosti - rytíři, trubači, Mauři, Turci
  • mytologické bytosti - diví muži, divé ženy, atlanti, mořské panny
  • andělé
  • heraldická zvířata

Volba a typ štítonoše mohou být dány tradičními bájemi, legendami spojenými s držitelem erbu (někdy to je zvíře přímo v erbu zobrazené), jako dvouocasí lvi v již zaniklém znaku Československé republiky z roku 1920 nebo lvi na znaku Anglie.

Pozice editovat

Štítonoši mohou

  • stát na půdě, v určitých případech na stuze hesla.
    • stojí vzpřímeně a frontálně.
    • stojí vzpřímeně a natočeni tělem k sobě
  • kráčet a nést erb v rukou nebo zavěšený na šňůře, jako se to konalo při slavnostních přehlídkách
  • čtvernožci mohou stát na všech nohou, nebo kráčet po zadních, nebo se vzpínat na zadních (kůň či jednorožec ve skoku)
  • ptáci a gryfové mohou znak přidržovat zobákem, nebo se o něj jen břichem opírat (například emu na znaku Austrálie)
  • ryby, delfíni a velryby se zobrazují s hlavou na půdě a s tělem esovitě vzhůru stočeným
  • andělé mohou letět (například na některých erbech Uherska nebo města Plzně), poklekat (na erbovních listinách ze 16. století)

Používání editovat

Štítonoše mohou užívat státy, města, obce, panovníci a vysoká šlechta, v občanských znacích se užívat nemají.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat