Wikipedie

Keir Starmer

britský politik

Keir Rodney Starmer (* 2. září 1962 Londýn) je britský politik a právník, od července 2024 premiér Spojeného království a od dubna 2020 vůdce Labouristické strany. V roce 2015 byl poprvé zvolen do Dolní sněmovny parlamentu Spojeného království.

Sir Keir Starmer, KCB
Premiér Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od:
5. července 2024
PanovníkKarel III.
PředchůdceRishi Sunak
Vůdce opozice
Ve funkci:
4. dubna 2020 – 5. července 2024
PředchůdceJeremy Corbyn
NástupceRishi Sunak
Poslanec Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od:
8. května 2015
PředchůdceFrank Dobson
Volební obvodHolborn and St Pancras
Většina27 763 (48,9 %) (volby 2015)
Stranická příslušnost
ČlenstvíLabouristická strana
Rodné jménoKeir Rodney Starmer
Narození2. září 1962 (62 let)
Southwark
ChoťVictoria Starmerová (od 2007)
RodičeRodney Starmer a Josephine Anne Baker
Děti2
SídloKentish Town
Alma materUniverzita v Leedsu
St Edmund Hall, Oxford
Reigate Grammar School
Profesebarrister, politik a právník
Náboženstvíateismus
Oceněnírytíř komandér Řádu lázně (2013)
PodpisKeir Starmer, podpis
Webová stránkakeirstarmer.com
CommonsKeir Starmer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a politická kariéra

editovat

Narodil se jako jedno z pěti dětí nástrojáře Rodneyho Starmera a zdravotní sestry Josephiny, rozené Bakerové. Jméno dostal po zakladateli Labouristické strany Keiru Hardiem. Vystudoval právo na univerzitě v Leedsu a pak absolvoval postgraduální studium občanského práva na Oxfordské univerzitě. Působil výhradně jako obhájce se specializací na problematiku lidských práv.

Obhajoval ekologické aktivisty z organizace Greenpeace ve sporu se společností McDonald’s, kterou aktivisté kritizovali za nízké platy zaměstnanců, podmínky zvířat a podíl na odlesňování.[1] V letech 2008 až 2013 působil jako státní zástupce.

Se svou manželkou má dvě děti, které jsou vychovávány v židovské víře své matky.[2] Jeho manželka má příbuzné v Izraeli a celá rodina včetně Starmera dodržuje šabat a ctí židovské tradice.[3]

Starmer byl kritický k bývalému předsedovi labouristů Jeremymu Corbynovi, který se nedokázal vypořádat s antisemitismem v řadách labouristů v souvislosti s negativním postojem vůči Izraeli kvůli jeho politice k Palestincům,[4] a po svém zvolení do čela labouristů prohlásil, že za svou prioritu „si stanovil tažení proti antisemitismu a opětovné získání důvěry židovské komunity.“[5]

Dne 4. dubna 2020 byl v prvním kole hlasování zvolen většinou 56,2 % hlasů vůdcem Labouristické strany; ve funkci nahradil Jeremyho Corbyna.[6]

V květnu 2022 britská policie oznámila zahájení vyšetřování údajného porušení pravidel hygienické izolace platných v roce 2021 ve Spojeném království během pandemie covidu-19.[7]

Před všeobecnými volbami, plánovanými na 4. července 2024, Starmerem vedená Labouristická strana v průzkumech výrazně vedla nad vládnoucími konzervativci v čele s premiérem Rishim Sunakem.[8][9]

V parlamentních volbách konaných 4. července 2024 uštědřila Labouristická strana pod jeho vedením tvrdou porážku dosud vládnoucím konzervativcům a Starmer byl následujícího dne králem Karlem III. pověřen sestavením vlády jako nový britský premiér.[10]

Premiér Spojeného království

editovat

Po svém nástupu do funkce se rozhodl zrušit deportace migrantů do Rwandy a slíbil, že bude dál podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem.[11]

Politické postoje

editovat
 
Starmer mezi poslanci britského parlamentu v březnu 2024

Starmer před volbami v červenci 2024 slíbil, že sníží rekordně vysokou legální imigraci do Spojeného království, která podle něj poškozuje domácí britské pracovníky, snižuje mzdy a zhoršuje pracovní podmínky.[12] Obvinil vládnoucí konzervativce a premiéra Rishiho Sunaka, že navzdory svým opakovaným slibům z minulosti, že legální imigraci sníží, selhali a ztratili nad situací kontrolu.[13]

Vládnoucí konzervativci Starmera kritizovali, že před volbami pouze říká, co chtějí britští voliči slyšet, ale své sliby nesplní, protože v minulosti opakovaně hlasoval proti přísnější ochraně britských hranic. Strana zelených obvinila Starmera, že „přijal protimigrantskou rétoriku Nigela Farage... místo toho, aby uvítal důležitou roli, kterou hrají lidé, kteří se rozhodli pracovat ve Spojeném království“.[14] Čistá legální migrace do Spojeného království během roku 2022 dosáhla rekordního počtu 764 000 osob,[15] přičemž imigrace dosáhla 1,26 milionu a emigrace 493 000.[16] V roce 2023 se do Spojeného království přistěhovalo 1,22 milionu lidí. Většina přistěhovalců pocházela z neevropských států jako Indie, Nigérie, Čína nebo Pákistán, zatímco mezi emigranty byli zejména domácí Britové a občané členských států EU, kteří Spojené království hromadně opouštěli kvůli brexitu a na trhu práce byli nahrazováni neevropskými imigranty.[15]

V roce 2015 uvedl, že válka v Iráku byla podle mezinárodního práva nezákonná, protože neexistovala žádná rezoluce OSN, která by výslovně opravňovala americko-britskou invazi do Iráku v březnu 2003.[17]

V roce 2020 vyzval k uvalení sankcí proti představitelům čínského komunistického režimu, kteří byli zapojeni do porušování lidských práv.[18] Podle Labouristické strany se Čína dopouštěla genocidy menšinových Ujgurů v západočínské provincii Sin-ťiang.[19]

V roce 2021 kritizoval premiéra Borise Johnsona, který odsouhlasil prodej velkého množství britských zbraní do Saúdské Arábie, protože zbraně byly použity během saúdské vojenské intervence v Jemenu a přispěly tak k humanitární krizi v této zemi.[20]

V květnu 2021 Starmer prohlásil, že Izrael „musí respektovat mezinárodní právo“ a vyzval izraelskou vládu, aby spolupracovala s palestinskými vůdci na deeskalaci izraelsko-palestinského konfliktu.[21] Kritizoval výstavbu izraelských osad na okupovaném Západního břehu a vyjádřil nesouhlas s vyháněním Palestinců na Izraelem okupovaných územích, ale zároveň odmítl palestinské hnutí BDS, které požaduje uvalení sankcí na Izrael a jeho bojkot,[22] a odsoudil „protisionistický antisemitismus“.[23]

 
Propalestinský demonstrant v Londýně kritizuje Starmera za jeho podporu Izraele ve válce v Gaze

Starmer podporuje, aby si Spojené království ponechalo své jaderné zbraně v rámci vojensko-politické doktríny jaderného odstrašení.[24]

Po útoku Hamásu na Izrael dne 7. října 2023 vyjádřil podporu Izraeli ve válce s Hamásem na území Gazy. V rozhovoru pro LBC dne 11. října 2023 podpořil izraelskou blokádu Pásma Gazy. Když byl dotázán, zda by bylo vhodné, aby Izrael úplně přerušil dodávky elektřiny a vody do Pásma Gazy, Starmer odpověděl, že „Izrael má na to právo“.[25] Dne 20. října, po kritice z vlastní strany a rezignaci labouristických radních, Starmer řekl, že tím myslel pouze to, že Izrael má právo se bránit.[26] V listopadu 2023 odmítl výzvy k trvalému příměří v Gaze, protože by to podle něj prospělo jen Hamásu.[27]

V únoru 2024, po silné kritice z řad vlastní Labouristické strany,[28] změnil svůj postoj a podpořil příměří v Gaze.[29] V květnu 2024, v souvislosti se žádostí o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli obvinění z válečných zločinů v Gaze, kterou podal hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, Starmer prohlásil, že „nikdy nepřijme“ srovnávání Hamásu s Izraelem, který má „právo na sebeobranu“.[30]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Petr Sokol: Keir Starmer, těší mě! Seznamte se s novým předsedou britské vlády. Reflex [online]. 5. července 2024. Dostupné online. 
  2. ↑ BUCHERT, Viliam. Co udělá britský premiér Keir Starmer teď? Není ani vizionář, ani ohnivý řečník. Připomíná Petra Fialu. Reflex [online]. 6. července 2024. Dostupné online. 
  3. ↑ Manželka premiéra Starmera je židovka. Jaký je postoj labouristů k Izraeli. Echo24 [online]. 5. července 2024. Dostupné online. 
  4. ↑ Labouristé rozšířili svou definici antisemitismu. V kritice Izraele jim to prý nezabrání. Seznam Zprávy [online]. 5. září 2018. Dostupné online. 
  5. ↑ Britští labouristé stopli exlídrovi Corbynovi členství kvůli antisemitismu. iDNES.cz [online]. 29. října 2020. Dostupné online. 
  6. ↑ Keir Starmer je novým lídrem britské labouristické strany. Ve funkci šéfa opozice nahradil Corbyna. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-04 [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ DODD, Vikram; WALKER, Peter. Keir Starmer faces police investigation over lockdown breach claims. the Guardian [online]. 2022-05-06 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Překvapivé oznámení. Volby budou už 4. července, oznámil britský premiér. iDNES.cz [online]. 2024-05-22. Dostupné online. 
  9. ↑ Británii zaskočil brzký termín voleb. Průzkumy dávají vládnoucím konzervativcům jen malé šance. ČT24 [online]. 2024-05-23. Dostupné online. 
  10. ↑ UK election results 2024 | Constituency map. BBC News [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Starmer ruší deportace migrantů do Rwandy a bude dál podporovat Ukrajinu v boji s Rusy. Echo24 [online]. 6. července 2024. Dostupné online. 
  12. ↑ Sir Keir Starmer announces plans to lower legal migration. Sky News. 2. června 2024. Dostupné online. 
  13. ↑ Rishi Sunak has lost control of migration, says Keir Starmer. BBc News. 24. května 2024. Dostupné online. 
  14. ↑ Keir Starmer pledges to slash ‘sky-high’ migration numbers under a Labour government. The Independent. 2. června 2024. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Migration: How many people come to the UK and how are the salary rules changing?. BBC News. 23. května 2024. Dostupné online. 
  16. ↑ Net migration drops to 685,000 after hitting record levels, as even more arrived in UK last year than previously thought. LBC. 23. května 2024. Dostupné online. 
  17. ↑ STARMER, Keir. Airstrikes in Syria are lawful, but I'll be voting against them. The Guardian. 30 November 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 April 2020. 
  18. ↑ China: Keir Starmer urges Boris Johnson to impose human rights sanctions. The Independent. 20 July 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2022. 
  19. ↑ UK Labour aims to declare China’s treatment of Uyghurs ‘genocide’. Politico [online]. 29. března 2023. Dostupné online. 
  20. ↑ Sir Keir Starmer demands how Boris Johnson can justify Yemen aid cuts while selling arms to Saudi Arabia. ITV News. 3 March 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2022. 
  21. ↑ DOHERTY, Rosa. Starmer under fire over 'one-sided' response to Israeli-Palestinian violence. The Jewish Chronicle. 11 May 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 May 2021. 
  22. ↑ Keir Starmer has said he is a friend to Palestinians – but his latest speech doesn't square with that. The Independent. 8 November 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2022. 
  23. ↑ UK Labour leader denounces 'anti-Zionist antisemitism'. The Jerusalem Post. 16 November 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 February 2022. 
  24. ↑ Jeremy Corbyn was wrong on Nato, says Sir Keir Starmer. www.bbc.com. BBC News, 10 February 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 February 2022. 
  25. ↑ Israel 'has the right' to withhold power and water from Gaza, says Sir Keir Starmer. LBC. 11 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2023. 
  26. ↑ Keir Starmer facing pressure over Gaza stance. www.bbc.co.uk. BBC News, 25 October 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 October 2023. 
  27. ↑ WELLS, Ione; COONEY, Christy. Imran Hussain: Shadow minister quits Labour front bench over Gaza. BBC News. 8 November 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 November 2023. 
  28. ↑ STACEY, Kiran. Unions tell Starmer of members' anger over Gaza ceasefire position. The Guardian. 18 January 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 March 2024. 
  29. ↑ FRANCIS, Sam. Sir Keir Starmer calls for Gaza 'ceasefire that lasts'. BBC News. 18 February 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2024. 
  30. ↑ Keir Starmer ends silence on ICC arrest warrant for Benjamin Netanyahu. The National. 24 May 2024. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Keir_Starmer&oldid=24424128“