Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud (MTS; anglicky International Criminal Court (ICC)) vznikl roku 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 definovaný zločin agrese.[1] Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.
Mezinárodní trestní soud | |
---|---|
logo soudu | |
Sídlo MTS v Haagu (od roku 2015) | |
Vznik | 1. července 2002 |
Sídlo | Oude Waalsdorperweg 10, Haag, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°6′20″ s. š., 4°19′4″ v. d. |
Úřední jazyk | angličtina a francouzština |
Členové | 124 (2023) |
Předseda | Tomoko Akaneová (od 2024) |
Ocenění | Medaile cti Daga Hammarskjölda (2013) |
Oficiální web | icc-cpi |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik editovat
Mezinárodní trestní soud, o jehož vzniku se vedly diskuse již před 2. světovou válkou (rumunský profesor Vespasian Pella; vznik stálého mezinárodního trestního soudu předvídala rovněž Úmluva o zabránění terorismu z roku 1937 – ratifikována však byla pouze Indií, a nikdy nevstoupila v platnost), vznikl jako reakce zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (1994).
Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čína, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis.
Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002, čímž vstoupil v platnost. K 1. lednu 2006 počet ratifikací dosáhl už 100. Oficiální vznik soudu je 1. července 2002, což je také datum, od kterého se počítá jeho působnost (stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem není tedy v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů – např. Zvláštní soud pro Sierru Leone; vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály).
Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací[2] prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009.[3]
Rozhodování soudu je často pod politickým tlakem, zejména pokud jsou z válečných zločinů obviněni vysocí státní činitelé, např. súdánský prezident Umar al-Bašír nebo keňský prezident Uhuru Kenyatta. Některé státy neuznávají autoritu Mezinárodního trestního soudu, např. USA, Rusko, Čína nebo Izrael. Např. v roce 2019 USA zavedly vízová omezení pro členy soudu, aby chránily své občany a občany spojeneckých států před stíháním za působení v Afghánistánu.[4][5]
Ruský pokus o infiltraci soudu editovat
V červnu 2022 oznámila nizozemská rozvědka AIVD, že odhalila ruského špiona, který se jako stážista s falešnými doklady pokoušel infiltrovat do ICC. Sergej Čerkasov vystupoval jako brazilský státní příslušník Viktor Muller Ferreira. Byl zadržen na nizozemském letišti, prohlášen za nežádoucího a odeslán nejbližším letem zpět do Brazílie, kde čeká na soudní proces. Podle šéfa nizozemské tajné služby Erika Akerbooma se Rusko snaží získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu, který mimo jiné vyšetřuje zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Rozvědka to vyhodnotila jako hrozbu na vysoké úrovni.[6]
Struktura soudu editovat
Mezinárodní trestní soud se skládá ze čtyř orgánů, jimiž jsou předsednictvo a tři oddělení či úseky (odvolací, soudní a vyšetřovací úsek), úřad prokurátora a soudní kancelář. Soud musí mít minimálně 18 soudců. Mezi soudci nemůže být více než jeden občan téhož státu.[7]
Úřad prokurátora je nezávislý a oddělený orgán Soudu, který odpovídá za přijímání oznámení a podložených informací o zločinech spadajících do jurisdikce ICC, jejich prověření a vedení vyšetřování a stíhání před soudem. Prokurátoři mohou být zvoleni pouze na jedno funkční období v délce 9 let.[7]
Dalším orgánem ICC je Kancelář, která odpovídá za tu stránku správy a služeb soudu, která se netýká přímo jeho soudních funkcí. Kancelář soudu vede tajemník, který je hlavním správním úředníkem soudu.[7]
Předsednictvo editovat
Předsednictvo Mezinárodního trestního soudu je orgánem odpovědným za řádnou správu soudu (kromě úřadu státního zástupce).
Předsednictvo organizuje práci soudních oddělení. Má také určité povinnosti v oblasti vnějších vztahů, jako je vyjednávání dohod jménem soudu a podpora veřejného povědomí a porozumění této instituci.
Předseda | 1. místopředseda | 2. místopředseda | |||
Funkční období | Osoba | Funkční období | Osoba | Funkční období | Osoba |
2003–2006 | Philippe Kirsch | 2003–2006 | Akua Kuenyehia[8] | 2003–2006 | Elizabeth Odio Benito[9] |
2006–2009 | 2006–2009 | 2006–2009 | René Blattmann[10] | ||
2009–2012 | Song Sang-hyun[11] | 2009–2012 | Fatoumata Dembele Diarra[12] | 2009–2012 | Hans-Peter Kaul[13] |
2012–2015 | 2012–2015 | Sanji Mmasenono Monageng[14] | 2012–2015 | Cuno Tarfusser[14] | |
2015–2018 | Silvia Fernández de Gurmendi[15] | 2015–2018 | Joyce Aluoch[15] | 2015–2018 | Kuniko Ozaki |
2018–2021 | Chile Eboe-Osuji[16] | 2018–2021 | Robert Fremr[16] | 2018–2021 | Marc Perrin de Brichambaut |
2021–2024 | Piotr Hofmański[17] | 2021–2024 | Luz del Carmen Ibáñez Carranza[17] | 2021–2024 | Antoine Kesia-Mbe Mindua[17] |
2024–... | Tomoko Akane[18] | 2024–... | Rosario Salvatore Aitala[18] | 2024–... | Reine Alapini-Gansou[18] |
Prokuratura editovat
Prokurátor Mezinárodního trestního soudu je úředník Mezinárodního trestního soudu, jehož povinnosti zahrnují vyšetřování a stíhání zločinů spadajících pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu, konkrétně genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, jakož i zločinu agrese.
Jméno | Země | Datum zvolení | Datum nástupu do funkce | Datum skončení výkonu funkce |
---|---|---|---|---|
Luis Moreno Ocampo | Argentina | 21. dubna 2003 | 16. června 2003 | 15. června 2012 |
Fatou Bensouda | Gambie | 12. prosince 2012 | 16. června 2012 | 15. června 2021 |
Karim A. A. Khan | Spojené království | 12. února 2021 | 16. června 2021 | 15. června 2030 |
Vyšetřování a trestní řízení editovat
Probíhající vyšetřování editovat
Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Aktuální stav |
---|---|---|---|---|---|---|
Konžská demokratická republika I | Druhá válka v Kongu, Konflikt v Kivu |
Konžská demokratická republika | 19. dubna 2004 | od 16. července 2003 | 23. června 2004 | 1. fáze vyšetřování |
Pobřeží slonoviny | Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny | — | — | od 1. října 2003 | 3. října 2011 | 1. fáze vyšetřování |
Dárfúr, Súdán | Konflikt v Dárfúru | Rada bezpečnosti OSN | 31. března 2005 | od 1. dubna 2005 | 6. června 2005 | 1. fáze vyšetřování |
Afghánistán | Válka v Afghánistánu (2001–2021) | — | — | od roku 2007 | 5. března 2020 | 1. fáze vyšetřování |
Libye | První občanská válka v Libyi, Druhá občanská válka v Libyi |
Rada bezpečnosti OSN | 26. února 2011 | od 28. února 2011 | 3. března 2011 | 1. fáze vyšetřování |
Mali | Válka v Mali | Mali | 18. července 2012 | od 18. července 2012 | 16. ledna 2013 | 1. fáze vyšetřování |
Ukrajina | Euromajdan, Rusko-ukrajinská válka, Ruská invaze na Ukrajinu |
Albánie a další. | 2. března 2022 | od 25. dubna 2014 | 2 března 2022 | 1. fáze vyšetřování |
Palestina | Operace Ochranné ostří, Válka Izraele s Hamásem (2023–2024), Hamás |
Stát Palestina | 22. května 2018 | od 16. ledna 2015 | 3. března 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Burundi | Násilné střety v Burundi (2015–2018) | — | — | od 25. dubna 2016 | 25. října 2017 | 1. fáze vyšetřování |
Filipíny | Násilí během tzv. války proti drogám (2011–2019) | — | — | od 8. února 2018 | 15. září 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Venezuela | Násilí během vlády Nicoláse Madura | Argentina a další | 27. září 2018 | od 8. února 2018 | 3. listopadu 2021 | 1. fáze vyšetřování |
Bangladéš/Myanmar | Genocida Rohingů | — | — | od 18. září 2018 | 14. listopadu 2019 | 1. fáze vyšetřování |
- Stav k 27. 4. 2024
Ukončená vyšetřování editovat
Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Datum ukončení vyšetřování |
---|---|---|---|---|---|---|
Gruzie | Válka v Jižní Osetii (2008) | — | — | od 20. srpna 2008 | 27. ledna 2016 | 16. prosince 2022 |
Středoafrická republika I | Boje povstalců a vládních vojsk z let 2002 až 2003 | Středoafrická republika | 7. ledna 2005 | od 7. ledna 2005 | 22. května 2007 | 16. prosince 2022 |
Středoafrická republika II | Občanská válka ve Středoafrické republice | Středoafrická republika | 30. května 2014 | od 7. února 2014 | 24. září 2014 | 16. prosince 2022 |
Keňa | Povolební násilí po zvolení prezidenta Mwaie Kibakiho | — | — | od 5. února 2008 | 31. března 2010 | 27. listopadu 2023 |
Uganda | Boží armáda odporu | Uganda | 16. prosince 2003 | od 16. prosince 2003 | 29. července 2004 | 1. prosince 2023 |
- Stav k 27. 4. 2024
Rozsudky editovat
- Stav k 27. 4. 2024
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rome Statute Art. 5
- ↑ ,Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.
- ↑ Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.
- ↑ KOTALÍK, Jakub. Velmoci brání potrestání válečných zločinců, tvrdí soudce Fremr. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-02-09 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA omezí víza členům Mezinárodního trestního soudu, aby nemohli vyšetřovat válečné zločiny v Afghánistánu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 15. března 2019 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský agent se chtěl infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu, vydával se za Brazilce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-14 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c PŘEPECHALOVÁ, Kateřina. COFOLA 2010: the Conference Proceedings [online]. Brno: Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, 2010 [cit. 2024-04-27]. Kapitola Mezinárondí trestní soud. Dostupné online. ISBN 978-80-210-5151-5.
- ↑ ICC information page on Judge Kuenyehia. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Odio Benito. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Blattmann. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Song Archivováno 2. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Diarra Archivováno 5. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ ICC information page on Judge Kaul Archivováno 3. 8. 2012 na Wayback Machine.. Retrieved 18 March 2011.
- ↑ a b ICC press release on election of judges. Retrieved 11 March 2012.
- ↑ a b Judge Fernández de Gurmendi elected ICC President for 2015–2018; Judges Aluoch and Ozaki elected First and Second Vice-President respectively. ICC press release. 11 March 2015. Retrieved 28 March 2015.
- ↑ a b Today, 11 March 2018, the judges of the International Criminal Court (ICC), sitting in a plenary session, elected Judge Chile Eboe-Osuji (Nigeria) as President of the Court for a three-year term with immediate effect. Judge Robert Fremr (Czech Republic) was elected First Vice-President and Judge Marc Perrin de Brichambaut (France) Second Vice-President. ICC press release. 11 March 2018. Retrieved 12 March 2018.
- ↑ a b c New ICC Presidency elected for 2021–2024. ICC press release. 11 March 2021. Retrieved 12 March 2021.
- ↑ a b c New ICC Presidency elected for 2024-2027. ICC press release. 11 March 2024. Retrieved 11 March 2024.
- ↑ ICC: Situations under investigations. www.icc-cpi.int/ [online]. 2024-04-27 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
Související články editovat
- Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech
- Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní trestní soud na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky