Otevřít hlavní menu

Umar Hasan Ahmad al-Bašír (* 1. ledna 1944) byl v letech 19892019 prezidentem Súdánu.

Umar al-Bašír
Omar al-Bashir, 12th AU Summit, 090202-N-0506A-137 cropped.jpg
Stranická příslušnost
Členství National Congress Party

Narození 1. ledna 1944 (75 let)
Hosh Bannaga
Alma mater Sudanese Military College
Profese politik
Webová stránka www.albashir.sd
Commons Kategorie Omar al-Bashir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Bašír byl armádním generálem, v roce 1973 se zúčastnil arabsko-izraelské války ve službách egyptské armády. V devadesátých letech udělil azyl Usámovi bin Ládinovi.[1]

K moci se dostal převratem (30. června 1989), kterým svrhl premiéra Sádika al-Mahdího, poté rozpustil vládu. Dva roky po nástupu do funkce vyhlásil v celé zemi kromě jihu právo šaría. Za jeho vlády vyvrcholila druhá súdánská občanská válka proti jihu a kvůli jeho extrémistické proislámské politice začal konflikt v Dárfúru.

14. července 2008 jej prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) obvinil z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v provincii Dárfúr. 4. března 2009 vydal soud na prezidenta zatykač pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti (obvinění z genocidy zatím soud dostatečně neprokázal).[2] Bašír tak byl první úřadující hlavou státu, proti které byl pro takové obvinění vydán zatykač (2011 také na Muammara Kaddáfího a Laurenta Gbagba). Súdán však jurisdikci ICC neuznává a Rada bezpečnosti OSN, která toto stíhání iniciovala, může celé soudní řízení svým rozhodnutím na rok pozastavit.

19. prosince 2018 začaly protesty a demonstrace napříč zemí proti vysokým cenám potravin, následně se ale odpor namířil proti Bašírovu režimu. Následné tvrdé perzekuce přinesly 39 až 60 mrtvých demonstrantů. V reakci na stále pokračující demonstrace Bašír rezignoval na začátku března 2019 na post lídra strany Národní kongres, vedení dočasně převzal Ahmad Harún, místopředseda strany. Rezignaci na prezidenta tehdy odmítl. Neutuchající protesty potom podpořily i největší osobnosti opozice a otočila i policie, která předtím protesty rozháněla.[1]

Dne 11. dubna 2019 podal Bašír demisi po tom, co proti němu od 6. dubna protestovaly desítky tisíc lidí. Tuto poklidnou demonstraci napadaly tajné služby a složky věrné prezidentovi. Proti nim ale zasáhly vojáci a nejvyšší rada ozbrojených sil převzala moc. Bezpečnostní složky obsadily klíčové silnice a mosty v Chartúmu a tajná služba NISS oznámila, že propustí všechny politické vězně. Zatčeno bylo několik členů vlády a masově jsou zatýkáni představitelé režimu. Bašír je s několika členy Muslimského bratrstva v domácím vězení. Po pádu režimu hodlají demonstranti vyjednávat s armádou o přechodné vládě, v níž by byla zastoupena opoziční strana Deklarace pro svobodu a změnu.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ket. Súdánský prezident Bašír pod tlakem protestů rezignoval. Bezpečnostní složky propustí všechny politické vězně. ČT24.cz [online]. 2019-04-11 [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. 
  2. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na súdánského prezidenta

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat