Boris Johnson

britský politik

Alexander Boris de Pfeffel Johnson[1] (* 19. června 1964, New York) je britský politik, zastánce Brexitu a publicista. Od 13. července 2016 do 9. července 2018 byl britským ministrem zahraničí.

The Rt Hon Boris Johnson

Ministr zahraničí Spojeného království
Ve funkci:
13. července 2016 – 9. července 2018
Předseda vlády Theresa Mayová
Panovnice Alžběta II.
Předchůdce Philip Hammond
Nástupce Jeremy Hunt

Starosta Londýna
Ve funkci:
4. května 2008 – 9. května 2016
Panovník Alžběta II.
Předchůdce Ken Livingstone
Nástupce Sadiq Khan

Poslanec Dolní sněmovny
Úřadující
Ve funkci od:
7. května 2015
Předchůdce John Randall
Volební obvod Uxbridge and South Ruislip
Většina 10 695 (23,9 %)
Stranická příslušnost
Členství Konzervativní strana

Narození 19. června 1964 (54 let)
New York
Choť Marina Wheelerová (od 1993)
Rodiče Stanley Johnson a Charlotte Johnsonová Wahlová
Sídlo West Kensington
Islington
Crouch End
Alma mater Balliol College (do 1986)
Ashdown House
Eton College
Oxfordská univerzita
Profese novinář, politik, editor, spisovatel a historik
Webová stránka www.boris-johnson.com
Commons Boris Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Je členem Konzervativní strany. V letech 2001 až 2008 byl členem dolní komory Parlamentu Spojeného království, byl také ministrem ve stínové vládě. V letech 1999 až 2005 stál v čele časopisu The Spectator. V květnu 2008 byl za Konzervativní stranu zvolen londýnským starostou, když ve volbách porazil svého předchůdce Kena Livingstona, v roce 2012 pak byl znovuzvolen. V květnu 2016 ho na této pozici vystřídal labourista Sadiq Khan.

Johnson je kritikem Evropské unie. Projekt společné měny označil za "katastrofu", požaduje omezení britských vztahů s EU a referendum o podobě těchto vztahů.[2] V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela tábora obhajující v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii volbu vystoupení z Evropské unie. Po této úspěšné kampani následně oznámil, že se nebude ucházet jak o post premiéra, tak ani o pozici předsedy strany. Od 13. července roku 2016 do 9. července 2018 zastával úřad britského ministra zahraničí.[3]

V červnu roku 2017 se o něm hovořilo jako o možném uchazeči na pozici britského premiéra, poté co jeho Konzervativní strana v čele s premiérkou Theresou Mayovou nezískala ve volbách většinu.[4]

Ministr zahraničíEditovat

V nahrávce z tajné schůzky v říjnu 2016 uvedl úředník izraelské ambasády Šai Masot, že britský ministr zahraničí Boris Johnson „je idiot“, ale je „v zásadě dobrý“, protože podporuje Izrael.[5]

Johnson podpořil vojenskou intervenci v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie a odmítl zastavení dodávek britských zbraní do Saúdské Arábie,[6] protože podle Johnsona neexistuje jasný důkaz, že by se Saúdové dopouštěli ve válce v Jemenu válečných zločinů.[7] V září 2016 byl Johnson kritizován, že zablokoval na půdě OSN vyšetřování válečných zločinů Saúdské Arábie v Jemenu ze strany nezávislé vyšetřovací komise OSN.[8] Vláda britské premiérky Theresy Mayové, ve které Johnson působí jako ministr zahraničí, čelí kritice, že se nepřímo podílí na páchání válečných zločinů a na smrti jemenských civilistů.[9]

Johnson poprvé navštívil Turecko jako ministr zahraniční v září 2016 a během návštěvy vyjádřil pokračující britskou podporu vládě prezidenta Erdoğana po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku. Johnson také slíbil, že britská vláda bude podporovat vstup Turecka do Evropské unie.[10]

V prosinci 2017 označil v rozhovoru pro list Sunday Times Rusko za „uzavřenou, protivnou, militaristickou a nedemokratickou“ zemi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si po setkání s Johnsonem stěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“ ze strany Johnsona a dalších členů britské konzervativní vlády.[11]

Johnson podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a je namířena proti syrským Kurdům, a prohlásil, že Turecko má právo na ochranu svých hranic.[12]

V březnu 2018 přirovnal Rusko pod vládou Vladimira Putina, které bude od června hostit mistrovství světa v kopané, k nacistickému Německu, které roku 1936 využilo letní olympiádu v Berlíně k propagandistickým účelům.[13] Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nato prohlásila, že Johnson je „otráven jedem nenávisti a zloby“ a dále uvedla, že „jakékoli podobné paralely a srovnání naší země, která obětovala miliony lidí v boji proti nacismu na na východní frontě druhé světové války, která bojovala na svém území a potom osvobodila Evropu, jsou ze zásady neakceptovatelné a nejsou hodny šéfa diplomatického sboru evropského státu.“[13]

20. března 2018 v rozhovoru pro Deutsche Welle se novinářka Žanna Němcovová zeptala Johnsona, proč si myslí, že za útokem na dvojitého agenta Skripala stojí Rusko. Johnson odpověděl, že mu britští vědci ze státní laboratoře v Porton Downu osobně sdělili, že jsou si zcela jisti, že je odpovědné Rusko.[14] 3. dubna ředitel laboratoře v Porton Downu Gary Aitkenhead prohlásil, že vědci nebyli schopni určit, ze které země použitý nervový jed pochází.[15] Poslanec opoziční Labouristické strany Chris Williamson na to reagoval slovy, že Johnson „lhal, aby ospravedlnil zahraniční politiku naší země."[16]

Kvůli neshodám ve vládě, které panují kolem odchodu Británie z Evropské unie, dne 9. července 2018 oznámil svojí demisi. [17]

ZajímavostiEditovat

Johnson je přes svou prababičku, která byla nelegitimní dcerou prince Paula von Württemberga, vzdáleným příbuzným prvního württemberského krále Fridricha I. a přes něj i vzdáleným příbuzným britské královské rodiny a dalších evropských monarchů.[18] Jeho pradědeček byl čerkesko-turecký novinář Ali Kemal. Vedle toho má Johnson i rusko-židovské předky, s čímž souvisí jeho ruské jméno Boris.[19]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. britannica.com. Boris Johnson | British politician [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  2. Velká Británie: Cameron souhlasí s referendem o EU [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online. 
  3. Vůdce kampaně za brexit Johnson Británii vést nechce [online]. [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. (česky) 
  4. Pět ministrů prý vyzvalo Borise Johnsona, aby nahradil Mayovou. Ten výzvu odmítá | Svět. Lidovky.cz [online]. 2017-06-11 [cit. 2017-06-11]. Dostupné online. 
  5. "Boris Johnson is an 'idiot', says Israeli embassy official caught on camera". The Independent. 8. ledna 2017.
  6. "Boris Johnson urged to back probe into international law violations in Yemen", The Independent, 21. září 2016. 
  7. "Boris Johnson defends UK arms sales to Saudi Arabia", The Guardian, 5. září 2016. 
  8. "Boris Johnson criticised by human rights groups after blocking inquiry into war crimes in Yemen", The Independent, 27. září 2016. 
  9. Britové dovážejí do Saúdské Arábie stále více zbraní, navzdory válce v Jemenu. iDNES.cz. 8. listopadu 2017.
  10. "Boris Johnson: UK will help Turkey join the EU", Politico, 28. září 2016. 
  11. Johnson a Lavrov se shodli na nízké úrovni vztahů svých zemí. České noviny. 22. prosince 2017.
  12. UK: Turkey has legitimate interest in border security [online]. Anadolu Agency, 22. ledna 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Johnson obvinil Rusko, že využije fotbalový šampionát jako Hitler olympiádu. Novinky. 21. března 2018.
  14. NEMTSOVA, Zhanna. Boris Johnson: Russia's position in Skripal case is 'increasingly bizarre'. Deutsche Welle [online]. 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Johnson je v úzkých s tvrzením, že "Skripalův" novičok je z Ruska. Týden. 4. dubna 2018.
  16. "U.K. Lab Says It Doesn't Know Nerve Agent's 'Precise Source,'". National Public Radio. 3. dubna 2018.
  17. Britský ministr zahraničí Johnson podává demisi kvůli brexitu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  18. Genealogický seriál Kdo myslíš,že jsi? - Who Do You Think You Are? vstupuje do nové řady. ToSiPiš.cz [online]. [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  19. Tajemství rodu, genealogický pořad České televize (recenze). ToSiPiš.cz [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat