Ministr zahraničí Spojeného království
Ministr zahraničí, respektive státní sekretář zahraničí (Secretary of State for Foreign Affairs) byla funkce ve vládě Velké Británie a Spojeného království v letech 1782–1968. Úřad byl zřízen reformou státní správy v roce 1782 a fungoval do roku 1968, kdy byly sloučeny funkce ministra zahraničí a ministra pro záležitosti Commonwealthu.
Historie úřaduEditovat
Úřad státního sekretáře jako výkonného ministra se v Anglii připomíná již ve 13. století pod názvem Principal Secretary of State. Do 16. století byl státní sekretář jeden, od roku 1539 za vlády Jindřicha VIII. probíhala správa státních záležitostí pod kontrolou dvou státních sekretářů. Dva státní sekretáři zůstali zachování i v době restaurace Stuartovců po roce 1660 s tím, že jejich kompetence nebyly rozděleny podle resortů, ale regionů - Secretary of State for the Northern Department (státní sekretář severního departmentu, tj. severní oblasti Anglie) a Secretary of State for Southern Department (státní sekretář jižního departmentu, tj. jižní Anglie a Wales). Oba státní sekretáři měli zároveň na starost zahraniční záležitosti, jejich kompetence ale nebyly přesně rozděleny. Postupem doby se situace vyvinula tak, že jižní sekretář měl na starost vztahy s katolickými a muslimskými státy, severní sekretář naopak s protestantskými zeměmi. Za vlády Viléma III. a později po nástupu hannoverské dynastie se do popředí dostaly vztahy s Nizozemím a německými prostestantskými státy, proto se sekretář severního departmentu již od počátku od 18. století v literatuře označuje jako ministr zahraničí, i když to není zcela přesné.
Po neúspěšném pokusu udržet kolonie v Severní Americe došlo v roce 1782 k rozsáhlé reorganizaci státní správy. Došlo ke zřízení ministerstva vnitra a ministerstva zahraničí, oba tyto úřady ale v podstatě navazovaly na dosavadní sekretariáty jižního a severního departmentu. Pod ministerstvo vnitro dočasně přešla také správa zámořských kolonií po zrušení ministerstva kolonií a úřadu pro obchod, zatímco nově ustanovený ministr zahraničí měl v kompetenci výhradně zahraniční vztahy. Ministr měl k dispozici poměrně roszáhlý úřednický aparát a jednalo se také o velmi dobře placený post (od roku 1831 pobíral ministr roční plat 6 000 liber). Zástupcem ministra byl státní podsekretář (Under-Secretary of State for Foreign Affairs). V letech 1782–1828 byli státní podsekretáři dva, poté jeden, před druhou světovou válkou byli opět dva. Funkce státního podsekretáře byla obměňována v závislosti na výsledku voleb, od roku 1790 ale na ministerstvu existoval i post stálého státního podsekretáře (Permanent Under-Secretary of State for Foreign Affairs), kterou obsazovali profesionální úředníci a diplomaté.
Funkci ministra zahraničí jako jednu z nejdůležitějších ve vládě zastávali až do 20. století převážně příslušníci nejvyšší šlechty často propojení příbuzenskými vazbami, několikrát byl úřad personálně spojen s postem premiéra. Stejně jako na jiných ministerstvech platila zásada, že pokud byl ministr členem Sněmovny lordů, jeho náměstek (státní podsekretář) musel zasedat v Dolní sněmovně, aby mohl obhajovat činnost ministerstva před poslanci. Po druhé světové válce vzniklo ministerstvo pro záležitosti Commonwealthu (1947), oba úřady byly sloučeny v jeden v roce 1968.
Seznam ministrů zahraničí Velké Británie a Spojeného království 1782–1968Editovat
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
- ↑ Charles James Fox byl historicky prvním britským ministrem zahraničí a funkci zastával třikrát, v celkovém součtu ale jen dvacet měsíců.
- ↑ Funkci musel opustit po zranění hlavy, které utrpěl pádem na schodišti v budově ministerstva zahraničí. Později se uzdravil a zastával vysoké funkce až do smrti.
- ↑ Na funkci musel rezignovat po souboji, který podstoupil s tehdejším ministrem války vikomtem Castlereaghem. Oba se ale brzy do vlády vrátili a nakonec se v roce 1822 na postu ministra zahraničí střídali.
- ↑ Jediný ministr, který zemřel ve funkci přímo v budově ministerstva zahraničí.
- ↑ 12. ledna 1887 podal rezignaci ze zdravotních důvodů, ještě ten den zemřel náhle v sídle premiéra v Downing Street 10
- ↑ Během funkčního období obdržel Nobelovu cenu za mír.