Otevřít hlavní menu

Fridrich I. Württemberský (1754–1816)

Württemberský král
Možná hledáte: württemberského vévodu Fridricha I. Württemberského.

Fridrich I. Württemberský (6. listopadu 1754, Trzebiatów30. října 1816, Stuttgart) byl první württemberský král, syn Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a Bedřišky Braniborsko-Schwedtské. Ten se z vévody Württemberska vypracoval až na württemberského kurfiřta a poté se s přispěním Napoleona Bonaparta stal württemberským králem. Byl známý i díky rozměrům jeho těla; 211 cm na výšku a údajně vážil asi 200 kg.

Fridrich I. Württemberský
württemberský král
Doba vlády 22. prosince 179730. října 1816
Korunovace 1. ledna 1806
Úplné jméno Fridrich Vilém Karel Württemberský
Narození 6. listopadu 1754
Trzebiatów
Úmrtí 30. října 1816
Stuttgart
Nástupce Vilém I. Württemberský
Manželky Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Šarlota Hannoverská
Potomci Vilém
Kateřina
Pavel
Rod Württemberkové
Otec Fridrich II. Evžen Württemberský
Matka Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

MládíEditovat

 
Portrét Fridricha v mládí

Fridrich se narodil v polském městě dnes známém jako Trzebiatów, tehdy ještě mělo město jméno Treptow an der Rega. Fridrich byl nejstarším synem Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a jeho manželky Žofie Doroty Braniborsko-Schwedtské. Jeho prarodiči z otcovy strany byli Karel Alexandr Württemberský a jeho manželka Marie Augusta Thurn-Taxis. Z matčiny strany to byli Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský a Žofie Dorota Pruská. Jakožto nejstarší syn byl Fridrich již od dětství předpokládaným následníkem svého otce, mimo něj měl ale Fridrich II. Evžen dalších pět synů. Víceméně nejznámější z Fridrichových sourozenců se ale stala sestra Žofie Dorota, lépe známá jako Marie Fjodorovna.

Přestože měl Fridrich téměř jistý titul vévody württemberského, brzy se narodil legitimní syn i jednomu z Fridrichových strýců. Ten měl stejný nárok na titul jako on. I proto se Fridrich rozhodl udělat si jméno i v zahraničí. Když se jeho sestra, již zmíněná Žofie Dorota, měla provdat za cara, Pavla I. Petroviče, doprovázel pár na cestě do Ruska. Spokojená s dobře mluvícím a sebevědomím mužem, povýšila Kateřina II. na generálního místodržitele východního Finska.

 
Satirické dílo zobrazující Fridrichovu druhou svatbu

Dvě manželstvíEditovat

Dne 15. října 1780 se v Braunschweigu Fridrich oženil s Augustou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou. Manželství příliš šťastné nebylo a ačkoliv měl pár čtyři děti, o Fridrichovi panovalo tvrzení že je bisexuální. V prosince 1786 měl údajně Fridrich svoji manželku na návštěvě Petrohradu bít a proto Augusta požádala carevnu Kateřinu o ochranu. Carevna poskytla Augustě azyl a nařídila Fridrichovi okamžitě opustit Rusko. Když Fridrichova sestra Žofie Dorota proti tomuto prohlášení protestovala, carevna ji jen odbyla. Augusta nakonec roku 1788 zemřela.

Fridrich se znovu oženil až roku 1797, tentokrát s princeznou Šarlotou, dcerou britského krále Jiřího III. Z tohoto manželství vzešla pouze dcera, která se již narodila mrtvá.

Vévoda, kurfiřt, králEditovat

Po smrti otce Fridricha Evžena se Fridrich stal vévodou württemberským jako Fridrich III. Nicméně, svoji vládu si dlouho neužíval: roku 1800 francouzská armáda obsadila Württembersko a vévoda byl nucen uprchnout do Vídně. Později, dne 25. února 1803, ale Fridrich získal post kurfiřta württemberského. Reorganizace celé říše nakonec přinesla i rozšíření Württemberska.

Výměnou za poskytnutí pomoci Francii Napoleon udělal z kurfiřta Fridricha württemberského krále. Stalo se tak 26. prosince 1805. Oficiálně ale Fridrich I. Württemberský nastoupil na trůn až 1. ledna 1806 a korunovace probíhala ve Stuttgartu. Krátce nato Württemberské království vystoupilo ze Svaté říše římské a přidalo se k Rýnskému spolku. To pomohlo i k rozšíření württemberského království. Jako symbol spojenectví s Napoleonem provdal Fridrich svoji dceru Kateřinu za Napoleonova bratra Jérôma Bonaparta. Tím si ale Fridrich znepřátelil svého tchána Jiřího III.

Poslední létaEditovat

Během války za osvobození roku 1813 Fridrich změnil strany a přešel ke spojencům, kde pomáhal svému tchánovi Jiřímu III. a ruskému carovi Alexandrovi I. Po pádu Napoleona se zúčastnil kongresu ve Vídni a znovu byl potvrzen jeho královský titul. I přesto byl při kongresu ve Vídní Fridrich nepokojný, jelikož se bál o ztrátu území, která získal od Napoleona. Jeho obavy ale byly zbytečné; pozemky mu zůstaly. Poté se roku 1815 společně s dalšími německými knížaty a šlechtici připojil k nové německé konfederaci. Zemřel rok nato ve Stuttgartu.

Manželství a potomciEditovat

Fridrich byl dvakrát ženatý, poprvé s Augustou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou, dcerou Karla Viléma Ferdinanda, vévody Brunšvicko-wolfenbüttelského a Augusty Hannoverské, která byla sestrou Jiřího III. Z údajně nešťastného manželství vzešly čtyři děti:

Pár byl v roce 1786 oddělen a Fridrich už svoji manželku nikdy neviděl. Ta nakonec zemřela roku 1788 na komplikace při porodu nemanželského dítěte. Sám Fridrich si nakonec v Londýně roku 1797 vzal Šarlotu Hannoverskou. Pár měl pouze jediné dítě: dceru, která se ale již narodila mrtvá.

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick I of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Fridrich II. Evžen
  Württemberský vévoda
1797 - 1803
  Nástupce:
Změna titulu
Předchůdce:
Nový titul
  Württemberský kurfiřt
1803 - 1805
  Nástupce:
Změna titulu
Předchůdce:
Nový titul
  Württemberský král
1805 - 1816
  Nástupce:
Vilém I.