Pavel Württemberský

württemberský princ, pruský a ruský důstojník

Pavel Württemberský (Pavel Jindřich Karel Fridrich August; 19. ledna 1785, Petrohrad16. dubna 1852, Paříž) byl čtvrtým dítětem, druhým synem württemberského krále Fridricha I. a jeho první manželky, vévodkyně Augusty Brunšvicko-Wolfenbüttelské.

Pavel Württemberský
Portrét
Úplné jménoPavel Jindřich Karel Fridrich August
Narození19. ledna 1785
Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí16. dubna 1852 (67 let)
Paříž, Francie
ManželkyŠarlota Sasko-Hildburghausenská
Magdalena Fausta Angela de Creus y Ximenes
PotomciŠarlota Württemberská
Fridrich Württemberský
Pavel Fridrich Württemberský
Pavlína Württemberská
Fridrich August Württemberský
DynastieWürttemberkové
OtecFridrich I. Württemberský
MatkaAugusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství editovat

Pavel se narodil v Petrohradě v době, kdy jeho otec ještě nebyl württemberským panovníkem, ale guvernérem Starého Finska, kterým jej jmenovala ruská carevna Kateřina II. Veliká. Manželé odcestovali do Ruska navštívit Fridrichovu sestru Žofii, která se provdala za dědice ruského trůnu, careviče Pavla. Pavlovi rodiče se rozešli krátce po jeho narození. Manželství bylo nešťastné a došlo k obvinění z hrubého zacházení s jeho matkou. Pavlově matce byl carevnou Kateřinou II. udělen azyl a do Württemberska se už nikdy nevrátila. Zemřela v Koluvere v Estonsku v roce 1788. V roce 1797 se Pavlův otec Fridrich oženil s princeznou Šarlotou, dcerou britského krále Jiřího III., která dohlížela na výchovu prince Pavla i dvou jeho starších sourozenců, Viléma a Kateřiny. Šarlota Pavla považovala „za velmi vtipného chlapce, v mých očích je jeho chování stejné jako chování Adolfa [Šarlotin mladší bratr]“.

Jak Pavel vyrůstal, její názor se změnil. Během návštěvy Spojeneckých panovníků v Londýně v roce 1814 byl Pavel, spolu s mnoha dalšími princi, pozván princem regentem na návštěvu Ascotského závodiště. Choval se špatně a opil prince oranžského. "Třináct let nedělá nic jiného, než že uráží svého otce nepatřičností svého chování", napsala o něm nevlastní matka.

Manželství a potomci editovat

Ve dvaceti letech se Pavel 28. září 1805 v Ludwigsburgu oženil se Šarlotou Sasko-Hildburghausenskou, dcerou Fridricha Sasko-Hildburghausenského, který se stal v roce 1826 sasko-alteburským vévodou. Manželé spolu měli pět dětí:

Nemanželští potomci editovat

Krátce před svatbou měl Pavel milenku, herečku Frederiku Margrethe Porthovou (22. srpna 1776 – 9. června 1860). Frederika byla dcerou Johana Karla Portha (1748–1794) a jeho manželky Karolíny (1752–po 1797). Pavel měl s Frederikou dceru pokřtěnou Adelaida Pavlína Karolína, obvykle zvanou Karoline.

Pozdější život editovat

V roce 1815 se Pavel odstěhoval ze svého domu ve Stuttgartu do Paříže, opustil svou manželku i dva syny, dvě dcery vzal však s sebou. Ve Francii vedl relativně skromný život, často se však objevoval ve společnosti intelektuálů, jakým byl například Georges Cuvier. Pavlova rodina to neschvalovala a nařídila mu, aby se vrátil do Württemberska, to však odmítl. V Paříži zplodil s dvěma různými milenkami další dvě nemanželské dcery.

Krátce po manželčině smrti v roce 1847 se Pavel odstěhoval, se svou dlouhodobou milenkou Magdalenou Faustou Angelou de Creus (nebo Creux) y Ximenes nebo Madeleine Creux, vdovou po Samuelu Ford Whittinghamovi, do Anglie. Pavel se s ní 26. dubna 1848 ve farním kostele svatého Mikuláše v Brightonu oženil. Druhá manželka zemřela 27. prosince 1852. Jejich dcera Pauline Madeleine Ximenes, narozená 3. března 1825 v Paříži, se v roce 1841 stala hraběnkou z Helfensteinu. V Paříži se 24. srpna 1843 provdala za Gustava de Monttessuy a 24. února 1905 v Paříži zemřela.

Pavel zemřel několik měsíců před druhou manželkou, 16. dubna 1852 ve věku 67 let.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Maria Ludovika Anna Františka Lobkovicová
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Karel Vilém Ferdinand Brunšvický
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Paul of Württemberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat