Ludwigsburg

sídlo ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko v Německu

Ludwigsburg je německé velké okresní město, ležící asi 12 km severně od Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží na řece Neckar v Neckarské pánvi a je součástí metropolitního regionu Stuttgart.

Ludwigsburg
Farní kostel na náměstí
Farní kostel na náměstí
Ludwigsburg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška293 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodStuttgart
Zemský okresLudwigsburg
Ludwigsburg na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,4 km²
Počet obyvatel94 157 (2022)[1]
Hustota zalidnění2 172 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorWerner Spec (nezávislý)
Vznik1704
Oficiální webwww.ludwigsburg.de
Telefonní předvolba07141, 07144 (Poppenweiler)
PSČ71634–71642, 71672 (Makenhof)
Označení vozidelLB, VAI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2022 zde žilo 93.312 obyvatel.

Historie

editovat

Střední tok řeky Neckar, při kterém se Ludwigsburg nachází, byl osídlen již v mladší době kamenné a době bronzové, území bylo prozkoumáno v roce 1965, před plánovanou výstavbou obytné čtvrti na pozemcích zámeckých polí. V době železné bylo území osídleno Kelty. V 1. století se území dostalo pod nadvládu Římanů, kteří je kontrolovali až do roku 260, kdy byli vytlačeni Alamany. Pak v následujících 1500 letech zůstalo převážně jen zemědělsky obděláváno.

V letech 17091733 si zde Eberhard Ludwig, vévoda Württemberský dal na zelené louce postavit největší barokní stavební zámecký komplex v Německu, sestávající ze 16 staveb a česky nesprávně nazývaný Palác Ludwigsburg. Při něm se začala rozrůstat městská zástavba, pro jejíž rozvoj kníže obyvatelům zajistil několikaletou úlevu od daní, bezplatný dovoz stavebního materiálu, bezcelní dovoz zboží a náboženskou svobodu.

3. září 1718 Ludwigsburg získal městská práva. Mezi lety 1730 a 1800 se Ludwigsburg několikrát stal královským sídlem, jelikož panovníkům vyhovoval více, než blízký Stuttgart. Roku 1756 byla v objektu starých kasáren založena porcelánka Ludwigsburg, nejdříve jako továrna na fajáns. Po získání licence a přísunu hlíny zahájila výrobu porcelánu; zaměstnávala nejlepší malíře a modeléry jižního Německa a produkovala množství figurálního porcelánu; vyráběla pod ochranou knížete Karla Evžena, vévody Württemberského († 1793) a po jeho smrti se její výroba ještě rozšířila.

Při oslavách 300. výročí založení zámku v roce 2004 v něm byla otevřena galerie a muzeum keramiky a porcelánu.

Části města

editovat
 
Celkový pohled na vstupní frontu zámku Ludwigsburg se zahradami
  • Eglosheim
  • Grünbühl
  • Hoheneck s termálními lázněmi (od roku 1907)
  • Neckarweihingen
  • Oßweil
  • Pflugfelden
  • Poppenweiler
  • Weststadt

Památky

editovat
  • Rezidenční zámek se zámeckými zahradami- rozsáhlý komplex 16 budov podle plánů z roku 1704 stavěl Johann Fridrich Nette v letech 17091733, štukatury vytvořil Donato Giuseppe Frisoni, ten z Prahy přivedl sochaře Ondřeje Filipa Quitainera, který tesal sochařskou výzdobu schodiště.
  • lovecký zámeček Favorite
  • zámeček Monrepos u jezera
  • Palác Grävenitz - dům Vilemíny z Grävenitz (1685-1744) milenky knížete
  • barokní farní kostel
  • barokní kašna na náměstí

Známé osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy

editovat