Montbéliard
Montbéliard (německy Mömpelgard) je francouzské město v departementu Doubs v regionu Burgundsko-Franche-Comté (do roku 2016 Franche-Comté). V roce 2012 zde žilo 26 084 obyvatel.[1] Je centrem arrondissementu Montbéliard. Město se nacházející přibližně 13 km od hranic se Švýcarskem.
| Montbéliard | |
|---|---|
 radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°30′37″ s. š., 6°47′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 311–454 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Burgundsko-Franche-Comté |
| Departement | Doubs |
| Arrondissement | Montbéliard |
| Kanton | Montbéliard-Est Montbéliard-Ouest |
  Montbéliard | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,01 km² |
| Počet obyvatel | 26 084 (2012) |
| Hustota zalidnění | 1 737,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 25200 |
| INSEE | 25388 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Roku 1042 vyčlenil římský císař Jindřich III. Montbéliard s okolím z burgundského hrabství a učinil z něj hrabství v rámci Burgundského království (součást Svaté říše římské). Prvním hrabětem byl Ludvík ze Scarpone. Po něm následoval jeho syn Dětřich I. a vnuk Dětřich II., který nezanechal mužské dědice a tak po jeho smrti hrabství připadlo jeho vnukovi Amadeovi z Montfauconu (syn jeho dcery Sofie). Jeho potomek Dětřich III. vyvolal následnický spor, když svou dědičkou určil pravnučku Guillemettu z Neuchâtelu, dceru neuchâtelského hraběte Amadea, zatímco si následnictví nárokoval i vnuk Dětřicha III. Theobald z Neuchâtelu. Guillemettiným manželem a spoluvládcem se stal Renaud Burgundský, za jehož vlády v roce 1283 byla Montbéliardu udělena charta práv a svobod, která platila až do francouzské revoluce. Renaud se také vzdal některých částí hrabství (Blamont a Châtelot) aby urovnal spor o následnictví s Theobaldem.
Roku 1397 připadlo hrabství Henriettě d'Orbe, která se provdala za württemberského hraběte Eberharta IV., který se stal jejím spoluvládcem. Po její smrti připadlo (losem) hrabství staršímu synu hraběcího páru Ludvíkovi z Urachu. Mladší syn Ulrich byl Ludvíkem odškodněn 40 000 florinty. Dědictví dále obsahovalo panství Granges-le-Bourg, Clerval, Passavant, Etobon, Porrentruy. Montbéliard se tak stal součástí württemberských držav, přičemž připadal mladším potomkům Henrietty a Eberharta. Roku 1597 bylo hrabství povýšeno na okněžněné hrabství. Za vlády protestantských panovníků se zde v průběhu 16. století prosadilo luteránství. V roce 1617 připadl Montbéliard Ludvíku Fridrichovi (mladší syn württemberského vévody Fridricha I.). Pod vládou jeho potomků zůstal až do roku 1723, kdy jeho legitimní mužská linie vymřela.[2] Poté Montbéliardské knížectví připadlo zpět württemberským vévodům, kteří mu vládly odděleně od vlastního Württemberska až do Velké francouzské revoluce. Za vlády Karla Alexandra obsadila v roce 1793 Montbéliard revoluční Francie a připojila ho nejprve k departementu Haute-Saône, poté Mont-Terri a ještě později roku 1800 společně s celým Mont-Terri k Haut-Rhin. Syn Karla Alexandra Fridrich II. Evžen se nároku na Montbéliard vzdal v roce 1796 poté, co byl odškodněn územím na pravém břehu Rýna. Montbéliard byl v roce 1814 připojen k departementu Doubs.
Württemberskou vládu připomíná první a čtvrté pole městského znaku s černým parožím ve zlatém poli.
Vývoj počtu obyvatelEditovat
Počet obyvatel[3]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Montbéliard na anglické Wikipedii a County of Montbéliard na anglické Wikipedii.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Montbéliard na Wikimedia Commons
