Šarlota Württemberská
Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).
| Jelena Pavlovna | |
|---|---|
| ruská velkokněžna | |
.jpg) | |
| Úplné jméno | Šarlota Württemberská |
| Narození | 9. ledna 1807 Stuttgart, Württembersko |
| Úmrtí | 2. února 1873 Stuttgart, Württembersko |
| Manžel | Michail Pavlovič Ruský |
| Potomci | Marie Michajlovna Ruská Alžběta Michajlovna Ruská Kateřina Michajlovna Ruská Alexandra Michajlovna Ruská Anna Michajlovna Ruská |
| Dynastie | Württemberkové |
| Otec | Pavel Württemberský |
| Matka | Šarlota Sasko-Hildburghausenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Šarlota se narodila ve Stuttgartu jako nejstarší dcera Pavla Württemberského a Šarloty Sasko-Hildburghausenské. V dětství žila s otcem a mladší sestrou Pavlínou v Paříži. Jejich dům byl ve srovnání s královskými standardy velice skromný. V Paříži přišla Šarlota pod vedení několika intelektuálů.
V roce 1822 byla zasnoubena s otcovým bratrancem Michailem. Šarlota byla prý výjimečná dívka, vysoce inteligentní a zralá na svůj věk patnácti let. Na velkoknížete zřejmě zapůsobila svou krásou a držením těla, a během recepce, konané na její počest, okouzlila všechny hosty konverzací. 17. prosince 1823 přestoupila na pravoslavnou víru a přijala jméno Jelena Pavlovna. 20. února 1824 byl pár oddán v Petrohradu a usídlil se v Michajlovském paláci. Když v roce 1828 zemřela carevna vdova Marie Fjodorovna, přešel palác Pavlovsk na Michaila, který jej s Jelenou často navštěvoval. Jejich manželství nebylo šťastné: Michailovou jedinou vášní byla armáda a Jelenu zanedbával. Z manželství se narodilo pět dcer:
- 1. Marie Michajlovna Ruská (9. 3. 1825 Moskva – 19. 11. 1846 Vídeň), svobodná a bezdětná
- 2. Alžběta Michajlovna Ruská (26. 5. 1826 Moskva – 18. 1. 1845 Wiesbaden)
- ⚭ 1844 Adolf Lucemburský (24. 7. 1817 Wiesbaden – 17. 11. 1905 Lenggries), velkovévoda lucemburský v letech 1890–1905 a poslední vládnoucí nasavský vévoda v letech 1839–1866
- 3. Kateřina Michajlovna Ruská (28. 8. 1827 Petrohrad – 12. 5. 1894 tamtéž)
- ⚭ 1851 Jiří August Meklenbursko-Střelický (11. 1. 1824 Neustrelitz – 20. 6. 1876 Petrohrad)
- 4. Alexandra Michajlovna Ruská (28. 1. 1831 Moskva – 27. 3. 1832 tamtéž)
- 5. Anna Michajlovna Ruská (27. 10. 1834 Moskva – 22. 3. 1836 Petrohrad)
Jelena si byla blízká se svým švagrem, carem Alexandrem I. a jeho manželkou Jelizavetou. Rychle se také spřátelila s plachou Marií Alexandrovnou, manželkou cesareviče Alexandra.
Když v roce 1849 zemřel Šarlotin manžel, stala se patronkou několika dobročinných organizací a umění. Založila například Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu a podporovala skupinu sester s pečovatelskou službou, která se stala předchůdkyní červeného kříže v Rusku. Byla také iniciátorkou a donátorkou pravoslavného chrámu svatých apoštolů Petra a Pavla v Karlových Varech.
Jako patronka skladatele Antona Rubinsteina ho pověřila zkomponováním první z jeho tří oper: Fomka blázna (1853), Sibiřští lovci a Pomsta.
Jelena zemřela ve Stuttgartu ve věku 66 let.
Zajímavost editovat
Velkokněžně Šarlottě se podle jedné verze připisuje autorství receptu na šarlotku, sladký dezert z jablek zapečených v těstě.
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Charlotte of Württemberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Württemberská na Wikimedia Commons
