Fridrich Württemberský
Fridrich Württemberský (Fridrich Karel August; 21. února 1808, Schwäbisch Hall – 9. května 1870, Stuttgart) byl generál württemberské armády a otec posledního württemberského krále Viléma II. Byl členem württemberské královské rodiny a württemberský princ.
| Fridrich Württemberský | |
|---|---|
| württemberský princ | |
.jpg) | |
| Úplné jméno | Fridrich Karel August |
| Narození | 21. února 1808 Zámek Comburg, Schwäbisch Hall, Württemberské království |
| Úmrtí | 9. května 1870 Stuttgart, Württemberské království |
| Manželka | Kateřina Frederika Württemberská |
| Potomci | Vilém II. Württemberský |
| Rod | Württemberkové |
| Otec | Pavel Württemberský |
| Matka | Šarlota Sasko-Hildburghausenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a rodina editovat
Fridrich se narodil 21. února 1808 na zámku Comburg ve Württemberském království jako druhé dítě a nejstarší syn prince Pavla Württemberského a jeho manželky Šarloty Sasko-Hildburghausenské. Přes otce byl Fridrich vnukem prvního württemberského krále Fridricha I. a přes matku vévody Fridricha Sasko-Altenburského. Měl starší sestru Šarlotu, která se stala ruskou velkokněžnou Jelenou Pavlovnou, mladší sestru Pavlínu, nasavskou vévodkyni, a bratra Augusta.
Vojenská kariéra editovat
Fridrich započal svou vojenskou kariéru v patnácti letech ve Württembersku armádě v hodnosti rytmistra 2. třídy. V roce 1832 se stal plukovníkem pěchoty a v roce 1844 dosáhl hodnosti generálporučíka jezdectva. V roce 1865 ho král Karel I. Württemberský povýšil na generálního velitele jezdectva a württemberského federálního armádního sboru. V prusko-rakouské válce proti Prusku neměl Fridrich žádné polní velení, ale místo toho sloužil jako styčný důstojník v sídle rakouského polního zbrojmistra. Navzdory svým problémům s očima byl Fridrich uražen, když mu během války nebylo nabídnuto velení osmého armádního sboru.
Politická kariéra editovat
Díky svému postavení württemberského prince sloužil Fridrich jako člen württemberské komory (německy Württembergischen Kammer der Standesherren), kde se pravidelně účastnil legislativních zasedání. V roce 1865 král Karel Fridricha jmenoval soukromým radním Tajné rady. Během té doby Fridrich sídlil převážně na zámku v Ludwigsburgu u Stuttgartu a v loveckém zámečku Katharinenhof v Oppenweileru.
Manželství a potomci editovat
20. listopadu 1845 se sedmatřicetiletý Fridrich ve Stuttgartu oženil se svou o třináct let mladší sestřenicí Kateřinou Frederikou, dcerou württemberského krále Viléma I. Manželé spolu měli jednoho syna:
- Vilém II. Württemberský (25. 2. 1848 Stuttgart – 2. 10. 1921 Bebenhausen), poslední württemberský král v letech 1891–1918
- I. ⚭ 1877 Marie Waldecko-Pyrmontská (23. 5. 1857 Arolsen – 30. 4. 1882 Ludwigsburg)
- II. ⚭ 1886 Šarlota ze Schaumburg-Lippe (10. 10. 1864 Ratibořice – 16. 7. 1946 Bebenhausen)
Úmrtí editovat
Fridrich zemřel 9. května 1870 ve Stuttgartu ve věku 62 let na vřed, který byl s největší pravděpodobností pozdější následek zranění obličeje, které utrpěl při nehodě na lovu. Jeho sestřenice, nizozemská královna Žofie, o něm napsala lady Maletové poté, co se dozvěděla o jeho smrti. Podle Žofie Fridrich zemřel poté, co trpěl osm let „rakovinou na tváři“. Fridrich byl pohřben v rodinné kryptě ve Schlosskirche u zámku Ludwigsburg.
Vývod z předků editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Frederick of Württemberg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Württemberský na Wikimedia Commons
| Domnělý dědic württemberského trůnu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karel Württemberský |
1864–1870 Fridrich Württemberský |
Nástupce: Vilém Württemberský |
