Karel I. Württemberský

Karel I. Fridrich Alexandr (6. březen 1823, Stuttgart6. říjen 1891, Stuttgart) byl v pořadí třetí württemberský král vládnoucí v letech 18641891.

Karel I. Württemberský
Karl-Württemberg.jpg
Narození 6. března 1823
Stuttgart
Úmrtí 6. října 1891 (ve věku 68 let)
Stuttgart
Místo pohřbení Old Castle
Alma mater Univerzita Tübingen
Humboldtova univerzita
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Řád Fridrichův
Vojenský záslužný řád
Řád sv. Ondřeje
Řád Olgy
Manžel(ka) Olga Nikolajevna Romanovová (1846–1891)
Rodiče Vilém I. Württemberský a Pavlína Württemberská
Příbuzní Kateřina Württemberská, Augusta Württemberská, Žofie Württemberská a Marie Frederika Württemberská (sourozenci)
Funkce král
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Korunní princEditovat

 
Vítězný tolar z roku 1871 s vyobrazením Karla I. Württemberského

Karel byl jediným synem krále Viléma I. a jeho třetí ženy, princezny Pavlíny. Studoval na univerzitách v Tübingenu a Humboldtově univerzitěBerlíně. Dne 18. ledna 1846 se v Palermu zasnoubil s 23letou velkokněžnou Olgou Nikolajevnou, dcerou ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské (Alexandry Fjodorovny). Velkolepá svatba se odehrála na zámku Petěrgof nedaleko Petrohradu dne 13. července 1846. Novomanželský pár pak za jásotu obyvatelstva 23. září přicestoval do Stuttgartu, hlavního města Württemberského království. Zde se usadil ve vile Berg, jedné z prvních staveb novorenesance v Německu.

Manželství nedošlo naplnění a pár neměl děti, pravděpodobně v důsledku možné Karlovy homosexuality.[1] Roku 1863 proto adoptovali Olžinu neteř Věru Konstantinovnu, dceru jejího bratra velkoknížete Konstantina Nikolajeviče.

Württemberský králEditovat

Po smrti svého otce 25. června 1864 byl Karel 12. července intronizován. Byl liberálnější než svůj otec, a proto k 24. prosinci 1864 obnovil svobodu tisku a sdružování a k 26. březnu 1868 zavedl všeobecné, rovné, bezprostřední a tajné volební právo lidových poslanců do druhé komory parlamentu. Vnitropoliticky nabral takový liberální kurz, že odvolal vedoucí ministry Josepha von Linden a Karla von Varnbüler. V zahraniční politice v úvodních letech svého vládnutí dovedl Württemberg od spojenectví s Rakouským císařstvím ke spolku s Pruskem. Tak Württemberg uznal v roce 1866 rozpuštění Německého spolku a uzavření tajného obranného i útočného svazku s Pruskem, v souladu s ostatními jihoněmeckými státy. Přesto oficiálně dvůr, vláda i lid zastával protipruské postoje.

V říjnu 1870 odjel na soukromý pobyt do svého sídla ve Friedrichshafenu. V listopadu téhož roku přistoupilo Württembersko jako poslední země k Severoněmeckému spolku a zúčastnil se po boku Pruska prusko-francouzské války. Skutečnost, že král v politicky kritických chvílích trávil svůj čas v soukromí, i mimo zemi, a zároveň opomíjel svoje panovnické závazky, byla pro správu země na obtíž, avšak z druhé strany to bylo pro württemberskou vládu velmi výhodné, neboť mohla vládnout bez omezujících zásahů krále.[2]

V roce 1871 se Württembersko stalo jedním ze spolkových států Německého císařství, což mělo za následek významné omezení württemberské suverenity. Království ztratilo své dosavadní mezinárodní postavení, ale na oplátku získalo větší bezpečnost z vnějšku i zevnitř. Poštovní a telegrafní služby, finanční svrchovanost, starost o kulturu, stejně jako správa železniční dopravy zůstala v jeho rukou, stejně jako vlastní vojenská správa.

Dne 3. října 1891 se Karel vrátil ze svého obvyklého letního pobytu v FriedrichshafenuBebenhausenu smrtelně nemocen a o tři dny později, 6. října 1891, zemřel. Pohřben byl v hrobce zámeckého kostela ve Starém zámku (Altes Schloss) ve Stuttgartu.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
Vilém I. Württemberský
 
 
 
 
 
 
Karel I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Augusta Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
Karel I. Württemberský
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Augusta Frederika Nasavsko-Idsteinská
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Anna Hannoverská
 

LiteraturaEditovat

  • Jürgen Honeck: Drei württembergische Könige. Ihre Persönlichkeit im Spiegel von Politik, Macht und Liebe, Stieglitz, Mühlacker und Irdning/Steiermark 2008, ISBN 978-3-7987-0393-3.
  • Hubert Krins: Könige und Königinnen von Württemberg. Lindenberg 2007 (3. Auflage). ISBN 978-3-89870-024-5
  • Ulrike Landfester, Friderike Loos (Hrsg.): Lieber Kronprinz! Liebe Freundin!: Briefwechsel zwischen Bettine von Arnim und Karl von Württemberg. Mit einem Anhang: Briefwechsel zwischen Bettine von Arnim und Julius von Hardegg. Manutius, Heidelberg 1998, ISBN 3-925678-82-4.
  • Sophie Dorothee Podewils (Hrsg.): Traum der Jugend goldner Stern. Aus den Aufzeichnungen der Königin Olga von Württemberg [Aus dem französischen Manuskript übersetzt von Sophie Dorothee Gräfin Podewils]. Neske, Pfullingen 1955.
  • Paul Sauer: Regent mit mildem Zepter. König Karl von Württemberg. DVA, Stuttgart 1999. ISBN 3-421-05181-X.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl I. (Württemberg) na německé Wikipedii.

  1. Heinz Häfner: Ein König wird beseitigt. Ludwig II. von Bayern. C. H. Beck, München 2008. ISBN 978-3-406-56888-6. S. 68ff (Die Akzeptanz eines homosexuellen Königs (Karl von Württemberg) zu Lebzeiten Ludwigs II.)
  2. Häfner, a. a. O.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Vilém I.
  Württemberský král
18641891
  Nástupce:
Vilém II.