Domnělý dědic

Domnělý dědic je osoba oprávněná zdědit trůn, šlechtický titul nebo jiné dědičné vyznamenání, jejíž postavení však může být nahrazeno narozením zjevného dědice nebo nového domnělého dědice s lepším nárokem na dotyčné postavení.

V závislosti na pravidlech té které monarchie může být domnělým dědicem dcera monarchy, pokud v zemi platí patrilineární primogenitura a monarcha nemá žádné syny, nebo starší člen vedlejší linie, pokud je monarcha bezdětný nebo pokud přímí potomci monarchy nemohou zdědit korunu (buď proto, že je zcela vyloučeno, že dcery a ženy zdědí korunu, protože děti panovníka jsou nelegitimní, nebo z důvodu nějaké jiné zákonné diskvalifikace, jako je například pocházení z monarchovy linie skrz morganatické manželství nebo odmítnutí nebo neschopnost potomka adoptovat náboženství, které je monarcha povinen vyznávat). V obou případech může následné narození legitimního dítěte panovníka vytlačit bývalého domnělého dědice novým zjevným nebo domnělým dědicem. Nepředpokládá se, že panovník a jeho choť nejsou schopni mít další děti. Den předtím, než královna Alžběta II. nastoupila na trůn, byl její otec Jiří VI. vážně nemocný a její matce bylo 51 let, ale Elizabeth byla stále považována za domnělého spíše než za zjevného dědice.

Domnělý dědic, stejně jako zjevný dědic, není per se titulem ani pozicí. Jedná se spíše o obecný termín pro osobu, která má určité místo v linii následnictví. V některých monarchiích zjevný dědic nese, ipso facto, specifický titul a hodnost (např. Dánsko, Nizozemsko, Spojené království), což také někdy platí pro držitele šlechtických titulů (např. Španělsko, Spojené království), ale domnělý dědic tento titul nenese. V jiných monarchiích (např. Monako, Španělsko) nese podle práva první v pořadí na trůn specifický titul (tj. „Dědičný princ/princezna Monacká“, „kníže/kněžna asturská“), bez ohledu na to, zda ona nebo on je dědic zjevný nebo dědic domnělý.

Domnělí dědici v roce 2022

• Korunní princ Fumihito je domnělým dědicem (皇嗣, Kóši) svého staršího bratra, japonského císaře Naruhita. Historicky Chryzantémový trůn normálně přechází na potomky v mužské linii císařské linie. Pokud by měl Naruhito legitimního syna, stal by se jeho dědicem a princ Fumihito by se posunul o jedno místo v řadě následnictví.
• Leonor, kněžna asturská, je dědičkou jejího otce Filipa VI. Španělského. Pokud bude mít její otec legitimního syna, byl by zjevným dědicem a Leonor by ztratila tituly a posunula se o jedno místo v řadě následnictví.
• Princ Dipangkorn Rasmijoti je domnělým dědicem svého otce, thajského krále Vatčirálongkóna. V souladu s palácovým zákonem o následnictví z roku 1924 má vládnoucí král absolutní moc jmenovat jakéhokoli muže královského původu jako zjevného dědice a po jeho veřejném oznámení je „pozice takového dědice bezpečná a nezpochybnitelná“.

Domnělí dědici minulosti, kteří nezdědili trůny

• Marcus Claudius Marcellus byl domnělým dědicem svého strýce a tchána Augustusa až do své smrti v roce 23 př. n. l.
• Marcus Vipsanius Agrippa byl domnělým dědicem svého tchána Augustuse až do své smrti v roce 12 př. n. l.
• Marcus Aemilius Lepidus byl domnělým dědicem svého švagra Caliguly až do své smrti v roce 38.
• Britannicus byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Nerona až do své smrti v roce 55.
• Robert II. Normandský byl domnělým dědicem svého bratra Viléma II. Ryšavého, dokud nebyl v roce 1088 za povstání vyděděn.
• Edmund Skotský byl domnělým dědicem svého strýce Donalda III., dokud jeho strýc nebyl svržen v roce 1097.
• Matylda Anglická byla domnělou dědičkou jejího otce Jindřicha I. Anglického, ale po Jindřichově smrti v roce 1135 nastoupil na trůn Matildin bratranec Štěpán III. z Blois.
• Artur I. Bretaňský byl domnělým dědicem svého strýce Richarda I. Lví srdce, ale po Richardově smrti v roce 1199 nastoupil na trůn Arturův strýc Jan Bezzemek.
• Pedro z Urgellu byl domnělým dědicem svého synovce Alfonsa III. Portugalského až do své smrti v roce 1258.
• Markéta Skotská (1261–1283) byla domnělým dědicem svého otce Alexandra III. Skotského až do své smrti v roce 1283.
• Uzana z Basseinu byl domnělým dědicem svého otce Narathihapate, dokud nebyl v roce 1287 zavražděn.
• Edward Bruce byl domnělým dědicem svého bratra Roberta I. Skotského, dokud nenastoupil na trůn v Irsku.
• Marjorie Bruce byla domnělou dědičkou jejího otce Roberta I. Skotského až do své smrti v roce 1316.
• Karel I. z Valois byl až do své smrti v roce 1325 dvakrát dědicem svého synovce Karla IV. Francouzského.
• Binnya E Laung byl domnělým dědicem svého otce Binnya E Lawa až do své smrti.
• Beatrix Portugalská byla domnělou dědičkou jejího otce Ferdinanda I. Portugalského, ale po Ferdinandově smrti v roce 1383 se místo ní na trůn dostal její nevlastní strýc Jan I. Portugalský.
• Jan z Gentu byl domnělým dědicem svého synovce Richarda II., dokud nebyl v roce 1386 změněn zákon o nástupnictví.
• Bawlawkyantaw byl domnělým dědicem svého otce Razadaritovi až do své popravy v roce 1390.
• Roger Mortimer, 4. hrabě z March, byl domnělým dědicem Richarda II. po změně posloupnosti až do své smrti v roce 1398.
• Edmund Mortimer, 5. hrabě z March, byl domnělým dědicem Richarda II. do Richardovy nucené abdikace v roce 1399.
• Theiddat byl domnělým dědicem svého bratra Minkhaunga I., dokud se místo něj dědicem nestal jeho synovec Minye Kyawswa.
• Robert Stewart, vévoda z Albany, byl domnělým dědicem svého synovce Jakuba I. Skotského až do své smrti v roce 1420.
• Thomas z Lancasteru, 1. vévoda z Clarence, byl domnělým dědicem svého bratra Jindřicha V. Plantageneta od nástupu jeho bratra na trůn v roce 1413 až do své smrti v roce 1421.
• Murdoch Stewart, vévoda z Albany, byl domnělým dědicem svého bratrance Jakuba I. Skotského, dokud nebyl zatčen a popraven v roce 1425.
• Jan z Lancasteru, 1. vévoda z Bedfordu, byl domnělým dědicem svého synovce Jindřicha VI. Anglického až do své smrti v roce 1435.
• Walter Stewart, hrabě z Athollu, byl domnělým dědicem svého pravnuka Jakuba II. Skotského, dokud nebyl v roce 1437 popraven za svou roli při zabití předchozího krále Jakuba I.
• Markéta Skotská (1424–1445) byla domnělou dědičkou svého bratra Jakuba II. Skotského kterou byla až do své smrti v roce 1445.
• Humphrey z Gloucesteru byl domnělým dědicem svého synovce Jindřicha VI. až do své smrti v roce 1447.
• Jana la Beltraneja byla domnělou dědičkou jejího otce Jindřicha IV. Kastilského, dokud místo toho neoznačil za dědice svého bratra.
• Alfonso, princ z Asturie, byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Jindřicha IV. Kastilského až do své smrti v roce 1468.
• Jiří Plantagenet byl domnělým dědicem svého bratra Eduarda IV., dokud neuprchl poté, co se proti němu vzbouřili v roce 1470.
• Eduard Plantagenet, 17. hrabě z Warwicku, byl domnělým dědicem svého strýce Richarda III., dokud nebyl v roce 1485 odstraněn z linie následnictví.
• John de la Pole, 1. hrabě z Lincolnu, byl domnělým dědicem svého strýce Richarda III., dokud nebyl král zabit v bitvě v roce 1485.
• Isabela Aragonská (1470) byla domnělou dědičkou jejích rodičů Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského až do své smrti v roce 1498.
• Miguel da Paz, portugalský princ, byl kromě titulu zjevného dědice svého otce Manuela I. Portugalského i dědicem prarodičů Isabelly a Ferdinanda až do své smrti v roce 1500.
• James Stewart, vévoda z Ross, byl domnělým dědicem svého bratra Jakuba IV. Skotského až do své smrti v roce 1504.
• John Stewart, vévoda z Albany, byl domnělým dědicem Jakuba V. Skotského až do své smrti v roce 1536.
• Karel Španělský, kromě toho, že byl zjevným dědicem svého otce Filipa II. Španělského, byl až do své smrti v roce 1568 domnělým dědicem svého bratrance Sebastiána I. Portugalského.
• James Hamilton, 2. hrabě z Arranu, byl domnělým dědicem Jakuba I. Stuarta až do své smrti v roce 1575.
• Ranuccio I. Farnese byl domnělým dědicem svého prastrýce Jindřicha I. Portugalského, až do nástupnické krize, která se objevila po Jindřichově smrti v roce 1580.
• František z Anjou byl domnělým dědicem svého bratra Jindřicha III. Francouzského až do své smrti v roce 1584.
• Charles de Bourbon byl domnělým dědicem svého synovce Jindřicha IV. Francouzského až do své smrti v roce 1590.
• Carevič Dimitrij byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Fjodora I. až do své smrti v roce 1591.
• Dmitrij Šujskij byl domnělým dědicem svého bratra Vasilije IV. Ivanoviče Šujskije, dokud nebyl jeho bratr svržen v roce 1610.
• Zikmund III. Vasa byl domnělým dědicem Ruska svého syna Vladislava IV. Vasy až do svržení jeho syna v roce 1613.
• Mikuláš Jindřich, vévoda Orleánský, byl domnělým dědicem svého bratra Ludvíka XIII. až do své smrti v roce 1611.
• Karel Filip, vévoda ze Södermanlandu, byl domnělým dědicem svého bratra Gustava II. Adolfa až do své smrti v roce 1622.
• Kateřina Švédská byla domnělou dědičkou své neteře Kristiny Švédské, až do své smrti v roce 1638.
• Markéta Habsburská (1651–1673) byla domnělou dědičkou jejího bratra Karla II. Španělského až do své smrti v roce 1673.
• Marie Antonie Habsburská byla domnělou dědičkou svého strýce Karla II. až do své smrti v roce 1692.
• Josef Ferdinand Bavorský kromě toho, že byl zjevným dědicem svého otce Maxmiliána II. Emanuela, bavorského kurfiřta, byl až do své smrti v roce 1699 domnělým dědicem svého prastrýce Karla II.
• Žofie Hannoverská byla prohlášena za domnělou dědičku britského trůnu zákonem o nástupnictví z roku 1701, ale zemřela před nástupem na trůn své vzdálené sestřenice Anny Stuartovny.
• Filip II. Orleánský byl domnělým dědicem Ludvíka XV. až do své smrti v roce 1723.
• Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Adolfa Fridricha III. Meklenbursko-Střelického až do jeho smrti v roce1752.
• August Vilém Pruský (1722–1758) byl domnělým dědicem svého bratra Fridricha II. Velikého až do své smrti v roce 1758.
• Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský byl domnělým dědicem svého bratra Fridricha II. Meklenbursko-Zvěřínského, až do jeho smrti v roce 1778.
• Inthraphithak byl domnělým dědicem svého otce Taksina, dokud nebyl Taksin svržen. Oba byli popraveni v roce 1802.
• Maha Sura Singhanat byla domnělou dědičkou svého bratra Phutthayotfa Chulaloka až do své smrti v roce 1803.
• Anurak Devesh byl domnělým dědicem svého strýce Phutthayotfa Chulaloka až do své smrti v roce 1806.
• Maha Senanurak byl domnělým dědicem svého bratra Phutthaloetla Naphalaie až do své smrti v roce 1817.
• Konstantin Pavlovič Ruský byl domnělým dědicem svého bratra Alexandra I. Pavloviče, dokud se v roce 1823 nevzdal svých práv.
• Agustín, císařská princ Mexický, byl domnělým dědicem svého otce Agustína de Iturbide na trůně Prvního Mexického císařství. Plán Casa Mata však v roce 1823 vyhlásil v zemi republiku a sesadil monarchii.
• Bedřich August Hannoverský, bratr krále Jiřího IV., byl domnělým dědicem od nástupu jeho bratra na trůn v roce 1820 až do jeho smrti v roce 1827.
• Sakdiphonlasep byl domnělým dědicem svého synovce Nangklaa až do své smrti v roce 1832.
• Karel Maria Isidor Bourbonský, bratr Ferdinanda VII. Ferdinand VII. změnil nástupnické právo ve prospěch své dcery, která se po králově smrti v září 1833 stala královnou Isabellou II. To vedlo ke Karlistickým válkám ve Španělsku.
• Maxmilián Saský byl domnělým dědicem svého bratra Antonína Saského, dokud se v roce 1830 nevzdal svých práv.
• František Karel Habsbursko-Lotrinský, bratr Ferdinanda I. Dobrotivého, byl domnělým dědicem po celou dobu vlády jeho bratra do revoluce, kdy byl jeho bratr nucen abdikovat, a kdy se František v roce 1848 vzdal svých práv ve prospěch svého syna Františka Josefa I.
• Ahmad Rifaat Pasha byl domnělým dědicem svého nevlastního strýce Sa'ida Egyptského až do své smrti v roce 1858.
• Princ Henry, hrabě z Bardi, byl domnělým dědicem svého bratra Roberta I. Parmského, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1859.
• Karel Salvátor Rakousko-Toskánský byl domnělým dědicem svého bratra Ferdinanda IV. Toskánského, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1860.
• Ludvík Trani byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Františka II. Neapolsko-Sicilského, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1861.
• Albert Sasko-Kobursko-Gothajský byl domnělým dědicem svého bratra Arnošta II. Sasko-Kobursko-Gothajského až do své smrti v roce 1861.
• Infant João, vévoda z Beja, byl domnělým dědicem svého bratra Ludvíka I. Portugalského až do své smrti v roce 1861.
• Ferdinand, dědičný princ Dánský, byl domnělým dědicem svého synovce Frederika VII., až do své smrti pět měsíců před smrtí svého synovce v roce 1863.
• Eduard VII. byl nejen zjevným dědicem své matky královny Viktorie, aletaké domnělým dědicem svého strýce Arnošta II. Sasko-Kobursko-Gothajského, dokud se v roce 1863 nevzdal svých práv ve prospěch svých mladších bratrů.
• Pinklao byl domnělým dědicem svého bratra Mongkuta až do své smrti v roce 1866.
• Vilém Hesensko-Kasselský byl domnělým dědicem svého bratrance Fridricha Viléma Hesenského, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1866.
• Vilém Hesenský-Filipstalsko-Barchfeldský byl domnělým dědicem svého bratra Alexise, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1866.
• Princ Frederick Württemberský byl domnělým dědicem svého bratrance a švagra Karla I. Württemberského až do své smrti v roce 1870.
• Karel Hesenský byl domnělým dědicem svého bratra Ludvíka III. Hesensko-Darmstadtského až do své smrti několik měsíců před svým bratrem v roce 1877.
• Leopold Hohenzollernský byl domnělým dědicem svého bratra Karla I. Rumunského, dokud se nevzdal svých práv ve prospěch svých synů.
• Vilém Hohenzollernský byl domnělým dědicem svého strýce Karla I. Rumunského, dokud se nevzdal svých práv ve prospěch svého mladšího bratra Ferdinanda I. Rumunského.
• Wichaichan byl domnělým dědicem svého bratrance Chulalongkorna až do své smrti v roce 1885.
• Mercedes Španělská, dcera Alfonsa XII., byla při jejím narození domnělou dědičkou. Poté, co její otec zemřel, se její posmrtně narozený bratr Alfons stal králem jako Alfons XIII. a ona zůstala domnělou dědičkou až do své smrti v roce 1905.
• Isabela Brazilská byla domnělou dědičkou jejího otce Petra II. Brazilského na trůně Brazilského císařství. Avšak státní převrat v roce 1889 vyhlásil v zemi republiku a sesadil monarchii.
• Karel Ludvík Rakousko-Uherský byl domnělým dědicem svého bratra Františka Josefa I. od sebevraždy svého synovce, korunního prince Rudolfa, až do své smrti v roce 1896.
• Vévoda Vilém Württemberský byl domnělým dědicem jeho příbuzného Viléma II. Württemberského až do své smrti v roce 1896.
• Žofie Oranžsko-Nasavská byla domnělou dědičkou své neteře Vilemíny Nizozemské až do své smrti v roce 1897.
• Georgij Alexandrovič byl domnělým dědicem svého bratra Mikuláše II. Alexandroviče až do své smrti v roce 1899.
• Vévoda Nicholas Württemberský byl domnělým dědicem svého příbuzného Viléma II. Württemberského až do své smrti v roce 1903.
• Filip Belgický (1837–1905) byl domnělým dědicem svého staršího bratra Leopolda II. Belgického po smrti svého synovce Leopolda, vévody z Brabantu, až do své smrti v roce 1905.
• Artur Sasko-Koburský byl domnělým dědicem svého bratra Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského, dokud se nevzdal svých práv a práv svých potomků ve prospěch svého synovce Karla Eduarda Sasko-Kobursko-Gothajského.
• Mořic Sasko-Altenburský byl domnělým dědicem svého bratra Arnošta I. Sasko-Altenburského až do své smrti v roce 1907.
• Afons, princ Portugalský, byl domnělým dědicem svého synovce Manuela II. Portugalského, dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1910.
• Yi Un byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Sunjonga Korejského až do anexe Koreje v roce 1910.
• Pujie byl domnělým dědicem svého bratra Pchu I. až do Sinchajské revoluce v roce 1911 a do založení Čínské republiky v roce 1912. Znovu se stal domnělým dědicem po konci loutkového režimu Mandžukuo po Mukdenském incidentu, zatímco Pchu I. se stal také Mandžukujským císařem až do kapitulace Japonska v roce 1945.
• Luitpold Bavorský byl domnělým dědicem svého synovce Oty I. Bavorského (1848–1916) až do své smrti v roce 1912.
• František Ferdinand d'Este byl domnělým dědicem svého strýce císaře Františka Josefa I. až do jeho atentátu 28. června 1914 v Sarajevu.
• Filip Württemberský až do své smrti v roce 1917 byl domnělým dědicem svého příbuzného Viléma II. Württemberského.
• Maxmilián Bádenský byl domnělým dědicem svého bratrance Fridricha II. Bádenského, dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1918.
• Karel Michael, vévoda z Mecklenburgu, byl domnělým dědicem svého bratrance Adolfa Fridricha VI. Meklenburského, dokud se trůn neuvolnil a později zrušen v roce 1918.
• Ernst, princ Sasko-Meiningenský, byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Bernarda III. Sasko-Meiningenského, dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1918.
• Albrecht Württemberský byl domnělým dědicem svého příbuzného Viléma II. Württemberského, dokud monarchie nebyla zrušena v roce 1918.
• Wolrad, princ ze Schaumburg-Lippe, byl domnělým dědicem svého bratra Adolfa II. ze Schaumburg-Lippe, dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1918.
• Sizzo Schwarzburský byl domnělým dědicem svého bratrance Günthera Viktora Schwarzburského, dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1918.
• Jindřich XXVII. z Reussu, kromě vládnutí nad svým vlastním knížectvím, byl domnělým dědicem svého příbuzného Jindřicha XXIV. z Reussu, dokud nebyly obě monarchie zrušeny v roce 1918.
• Chakrabongse Bhuvanath byl domnělým dědicem svého bratra Vajiravudha až do své smrti v roce 1920.
• Asdang Dejavudh byl domnělým dědicem svého bratra Vajiravudha až do své smrti v roce 1924.
• Varananda Dhavaj byl domnělým dědicem svého strýce Vajiravudha, dokud nebyl v roce 1924 nahrazen jako dědic jeho druhým strýcem Prajadhipokem.
• Mahidol Adunjadét byl domnělým dědicem svého nevlastního bratra Prajadhipoka až do své smrti v roce 1929.
• Kiril, princ z Preslavu, byl domnělým dědicem svého synovce Simeona II. až do popravy komunisty v roce 1945.
• Princ Nicholas Rumunský byl domnělým dědicem svého synovce Michala I. Rumunského, dokud nebyla zrušena monarchie v roce 1947.
• Charlotte, vévodkyně z Valentinois, byla domnělou dědičkou jejího otce Ludvíka II. Monackého, dokud se nezřekla svých práv ve prospěch svého syna Rainiera III.
• Knut Dánský byl domnělým dědicem svého bratra krále Frederika IX., ale změna dánské ústavy v roce 1953 nahradila dříve polosalickou patrilineární primogenituru absolutní primogeniturou a prohlásila nejstarší dceru krále Frederika princeznu Margrethe, později královnu Markétu II., domnělou dědičkou.
• Mohammed Ali Tewfik byl domnělým dědicem Fuada II., dokud nebyla monarchie zrušena v roce 1953.
• 'Abd al-Ilah byl domnělým dědicem svého synovce Fajsala II., dokud nebyli popraveni v roce 1958.
• Tunku Abdul Malik byl domnělým dědicem svého bratra Abdula Halima z Kedah až do své smrti v roce 2015.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heir presumptive na anglické Wikipedii.

Související články

• Monarchie