Karolína Augusta Bavorská
Karolína (Šarlota) Augusta Bavorská (8. února 1792 Mannheim – 9. února 1873 Vídeň) byla rodem bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a jako čtvrtá manželka rakouského císaře Františka I. rakouská císařovna a česká a uherská královna.
Karolína Augusta Bavorská | |
---|---|
císařovna rakouská, královna česká, uherská a chorvatská | |
Doba vlády | 1816–1835 |
Narození | 8. února 1792 Mannheim |
Úmrtí | 9. února 1873 (ve věku 81 let) Vídeň, Rakousko-Uhersko |
Pohřbena | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | Marie Ludovika Beatrix z Modeny |
Nástupce | Marie Anna Savojská |
Manželé | Vilém I. Württemberský František I. Rakouský |
Dynastie | Wittelsbachové |
Otec | Maxmilián I. Josef Bavorský |
Matka | Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatŠarlota Augusta byla mladší dcerou pozdějšího bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho první manželky Augusty Vilemíny. Měla tři starší sourozence, bratra Ludvíka a dvě sestry Augustu Amálii (1788–1851), Amálii Marii (1790–1794), a mladšího bratra Karla Teodora (1795–1875).
Krátce po narození Karolínina bratra Karla jejich matka zemřela a ovdovělý otec se po roce oženil s princeznou Karolínou Frederikou Bádenskou (1776–1841). Z tohoto manželství přišlo na svět několik dětí, ale dospělosti se dožilo pouze pět dcer: Alžběta Ludovika (1801–1873), Amálie Augusta (1801–1877), Marie Anna Leopoldina (1805–1877), Žofie Frederika Dorothea Vilemína (1805–1872) a Ludovika Vilemína (1808–1892).
Poslední dvě sestry se staly matkami pozdějšího rakouského císařského páru, Františka Josefa I. a Sissi.
Manželství
editovatWürttemberská princezna
editovatV roce 1808 byla Šarlota provdána za württemberského následníka trůnu a pozdějšího krále Viléma I. (1781–1864). Nešťastné manželství bylo v srpnu 1814, po Napoleonově pádu, württemberským soudem rozloučeno a roku 1815 anulováno papežem.
Královna a císařovna
editovatDne 24. září 1816[zdroj?] se Šarlota provdala za rakouského císaře Františka I., přijala jméno Karolína Augusta, a stala se jeho čtvrtou manželkou. Manželství s Františkem bylo šťastné, Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti. Roku 1817 podnikli manželé cestu na Moravu, kde pobyli hlavně v Kroměříži a Olomouci. Druhá jejich cesta na Moravu proběhla až roku 1820, kdy celý týden (od 1. května) strávili v Brně. Roku 1825 byla v Bratislavě korunována uherskou královnou.
Císařovna Karolína Augusta podporovala sňatek, který se uskutečnil roku 1824, své mladší sestry Žofie s mladším synem císaře Františka I. a pravděpodobným následníkem trůnu, protože starší Ferdinand byl dlouho považován za neschopného vlády, Františkem Karlem. Jejich manželství bylo uzavřeno roku 1824. Obě ženy si dobře rozuměly, Karolína měla také velmi dobré vztahy s Žofiinými dětmi, mj. i se starším synem, pozdějším císařem Františkem Josefem I., a byla také jedním z mála členů Arcidomu, který dobře vycházel i se ženou Františka Josefa Sissi.
Vdova
editovatPo Františkově smrti se Karolína Augusta věnovala péči o mládež, pomáhala chudým a nemocným a na jejich podporu založila nadace ve Štýrském Hradci, Salcburku a v Praze. Dále pomohla se založením nadace pro výchovu služebných.
Zajímavosti
editovatDíky zájmu Karolíny Augusty o literaturu bylo ve Dvorním divadle roku 1825 uvedeno Grillparzerovo drama Sláva a pád krále Otakara.[1] Další Grillparzerovo dílo Věrný služebník svého pána bylo od autora císařským dvorem odkoupeno a tím zabráněno jeho uvedení.[1]
Jedna z největších zajímavostí o Karolíně Bavorské, kterou mnoho lidí neví je, že v roce 1817 bylo podle ní pojmenované první pražské předměstí, Karlín. Karlín je městská čtvrt v Praze, přesněji městské části Prahy 8. Toto předměstí bylo doopravdy pojmenované po Karolíně Augustě, původně na Karolinenthal, což bylo přes léta zkráceno a zkomoleno na Karlín.
Význam pro dějiny
editovatKarolína Augusta Bavorská je velmi významná osobnost. Ne pouze protože se jedná o jednu z manželek Františka I., ale protože na její počest bylo pojmenováno mnoho památek. Po této rakouské císařova děje pojmenováno například gymnázium v Rosenheimu (Německo - Bavorsko) a muzeum v Salcburku (Rakousko), kde často přebývala.
Jedna z nejznámějších památek pojmenované po Karolíně A. Bavorské překvapivě leží na území české republiky. Je řeč o pramen v mariánských lázních, který byl roku 1818 pojmenovaný na její počest, tedy Karolinin pramen.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 220.
Literatura
editovat- WEISSENSTEINER, Friedrich. Ženy na habsburském trůnu: Rakouské císařovny 1804–1918. Praha: Brána ; Knižní klub, 1. vydání, 2000. ISBN 80-7202-647-X.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Nebe lásky, peklo manželství : sňatky mezi Habsburky a Wittelsbachy. Praha: Brána, 1. vydání, 2001. ISBN 80-7243-105-6.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolína Augusta Bavorská na Wikimedia Commons
Rakouská císařovna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Ludovika z Modeny |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: Marie Anna Savojská |
Chorvatská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Ludovika z Modeny |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: Marie Anna Savojská |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Ludovika z Modeny |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: Marie Anna Savojská |
Uherská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Ludovika z Modeny |
1816–1835 Karolína Augusta Bavorská |
Nástupce: Marie Anna Savojská |