Otevřít hlavní menu

Trzebiatów (německy Treptow an der Rega) je město v okrese GryficeZápadopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. V roce 2014 v něm žilo 10 202 obyvatel.[1] Protéká jím řeka Rega, která se o devět kilometrů dále na sever vlévá do Baltského moře.[2] V centru města se dochovala řada historických památek, mezi které patří částečně dochované hradby s příkopem, gotická fara, klasicistní zámek, radnice a skupina měšťanských domů.

Trzebiatów
Letecký pohled na městské centrum
Letecký pohled na městské centrum
Trzebiatów – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo UTC+1
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství západopomořanské
Okres Okres
Trzebiatów
Trzebiatów
Trzebiatów, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,25 km²
Počet obyvatel 10 202 (2014)
Hustota zalidnění 995,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba (+48) 91
PSČ 72-320, 72-321
Označení vozidel ZGY
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Náměstí
 
Zámek v Trzebiatowě
 
Železniční stanice

Na místě chráněném ze tří stran řekou Regou vznikla slovanská opevněná osada již v devátém století. Archeologický průzkum z let 19311932 odhalil zbytky budov, zlomky slovanské keramiky a římské mince použité pravděpodobně jako obětiny v Perunově svatyni.

První písemná zmínka pochází z roku 1170, kdy pomořanský kníže Kazimír I. věnoval jedenáct vesnic a patronátní práva nad kostelem v Trzebiatowě osadníkům ze švédského Lundu, kteří v nedalekých Białobokách založili mužský klášter. Třinácté století je spojeno s rozvojem obchodu na pobřeží Baltského moře. V roce 1277 uzavřel kníže Barnim I. dohodu s klášterem o otevření knížecí mincovny a správě města. Ze stejného roku pochází listina, která osadu povyšuje na město. Spolu s ní získalo město privilegia, ke kterým patřilo právo na volnou přepravu zboží po řece a opevnění hradbami. Białobokovský klášter měl dostávat polovinu městských platů. Za účast v bitvě u Stargardu v roce 1283 získalo město právo pečetit červeným voskem. Roku 1416 se Trzebiatów stal hanzovním městem. Obchodoval se sledi, pivem, solí, sladem a cibulí a perníkem. Zavedl úzkou spolupráci s Kolobřehem, ale obchodoval i s dalšími městy na pobřeží Baltského moře (např. s Kodaní). V roce 1465 však bylo město z hanzy vyloučeno.[3]

Právo na plavbu po řece přispělo k rozvoji města, ale také ke sporům s Gryficí, která chtěla získat výhradní právo plavby pro sebe. Představitelé Gryfice si stěžovali až u papeže, a když neuspěli, uchýlili se k vojenským útokům na Trzebiatów. Důsledkem bylo několik válek, které skončily úpadkem Trzebiatowa. Další rozvoj města začal až ve druhé polovině šestnáctého století, kdy se v něm začaly konat koňské a dobytčí trhy. V sedmnáctém století však silné bouře zanesly městský přístav v Regoujśce bahnem, které znemožnilo plavbu lodí. Nepomohlo ani vyhloubení plavebního kanálu a vybudování nového přístavu u vesnice Mrzeżyno.[3]

V šestnáctém století hrál Trzebiatów významnou roli ve vývoji církevní reformace. Roku 1534 ve městě proběhlo jednání zemského sněmu známé jako Trzebiatowský sněm, na kterém se pomořanská šlechta dohodla na přijetí luteránství jako dominantního náboženství a odmítla tak nadvládu římskokatolické církve.[3]

Během třicetileté války město strádalo vojenskými aktivitami obou znepřátelených stran. Neblahý byl zejména rok 1643, kdy město zcela vyplenila carská armáda. Po roce 1648 se Trzebiatów stal součástí Braniborska. V letech 1631, 16351679 město poničily rozsáhlé požáry. Poslední zničil mimo jiné radnici, knížecí zámek a cihelnu.[3]

Roku 1754 se ve městě narodil Fridrich I., budoucí württemberský král. V roce 1761 město dobyla ruská armáda, která v té době obsadila Pomořansko. Po osvobození byla do města umístěna pruská vojenská posádka, která v něm zůstala až do druhé světové války. Přesto bylo město v roce 1807 znovu dobyto, tentokrát Napoleonovou armádou.[3]

Po skončení první světové války přetrvávaly hospodářské problémy spojené s německou hyperinflací, které se město pokusilo čelit vydáním vlastních peněz, tzv. notgeldů. Na konci druhé světové války se Trzebiatów stal součástí Polska. Německé obyvatelstvo muselo odejít do Německa, a tak v polovině roku 1945 mělo město jen 300 obyvatel polské národnosti, což byli většinou demobilizovaní členové 1. varšavské jízdní brigády, kteří zde založili rodiny.[3]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel
1910 1939 1946 1950 1960 1970 1980 1990
Obyvatelé 8 484 10 833 5 995 4 312 7 485 8 777 8 902 9 868

PamětihodnostiEditovat

  • Gotický kostel Mateřství Panny Marie ze třináctého století
  • Novogotický protestantský kostel z počátku dvacátého století
  • Pozůstatky městských hradeb
  • Věž Kaszana z přelomu třináctého a čtrnáctého století
  • Radnice a zámek přestavěné v neoklasicistním slohu

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trzebiatów na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 168. (polsky) 
  2. Seznam.cz. Základní mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Trzebiatów. przewodnik historyczny. Štětín: Zachodniopomorska Agencja Rozwoju Turystyki ZART, 2009. 32 s. ISBN 978-83-87978-88-4. (polsky) 

Externí odkazyEditovat