Otevřít hlavní menu

Štěpán Zavřel

český ilustrátor, animátor, grafik, malíř a spisovatel

Štěpán Zavřel (25. prosince 1932 Praha25. února 1999 Rugolo) byl český ilustrátor, animátor, grafik, malířspisovatel.

Štěpán Zavřel
Štěpán Zavřel
Narození 25. prosince 1932
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 25. února 1999 (ve věku 66 let)
Rugolo
ItálieItálie Itálie
Národnost česká
Vzdělání Gymnázium Jana Nerudy v Praze; Accademia di Belle Arti di Roma (Akademie krásných umění v Římě) - téma diplomové práce "Vývoj renesanční architektury v Čechách a její vztahy k renesanční architektuře italské" - obhajoba 1962
Povolání akademický malíř, grafik, ilustrátor, freskař
Významná díla ilustrace dětské Bible - Mit Gott unterwegs, Die Bibel für Kinder und Erwachsene neu erzählt (Bohem Press, 1996)
Ovlivněný Jiřím Trnkou
Vliv na založil mezinárodní ilustrátorskou školu v Sarmede - Scuola Internazionale d'Illustrazione di Sàrmede
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Narodil se v rodině krejčího a švadleny, jako nejstarší ze tří sourozenců a jediný syn. Rodiče vlastnili krejčovství v Praze-Nuslích, oba však pocházeli z Vysočiny, maminka Marie (rozená Havlová) z Hlinska v Čechách, tatínek Václav ze Studnic, obce ležící cca 3 km jižně od Hlinska.

Štěpán byl vychováván v křesťanské víře, která výrazně ovlivnila celé jeho umělecké směřování. Již od dětství projevoval zálibu v kreslení, kterou dále rozvinul profesor výtvarné výchovy Jaroslav Divíšek, Zavřelův vzor a jeden ze zdrojů počátečního nadšení. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy v roce 1952 se pokoušel dostat na různé vysoké školy uměleckého zaměření. Z důvodů neproletářského původu a katolické příslušnosti však na žádnou ze škol přijat nebyl. Externě přesto navštěvoval přednášky a knihovny na AVU, VŠUPUK, zároveň se dost věnoval sportu a často chodil do divadel, muzeí a na výstavy. Od roku 1952 byl zaměstnán nejprve jako konturista a kolorista a později jako fázař a pomocný animátor ve filmovém studiu Bratři v triku vedeném Jiřím Trnkou.

Mezi lety 1953 až 1955 následovala vojenská služba, po které se přestěhoval do ateliéru v Nerudově ulici na Malé Straně a opět se vrátil do studia, kde pracoval až do roku 1959. V tomto období značně cestoval a navštívil velkou část východní Evropy, kam bylo dovoleno vyjet. Současně také experimentoval s nejrůznějšími výtvarnými technikami, včetně xylografie, která ho pak provázela po zbytek života.

Útěk na ZápadEditovat

Štěpánu Zavřelovi se již delší dobu kvůli tehdejší politické a kulturní nesvobodě v hlavě rodila idea útěku z vlasti. Ta nabyla podoby v červnu roku 1959. Přemluvil kamaráda Milana Klikara, společně koupili kameru Paillard 16 cm a přihlásili se na 14 denní zájezd do Albánie s oddílem horolezců. V plánu měli utéct do Řecka, ovšem po přezkoumání situace na pečlivě střežených hranicích byli nuceni plány změnit. Další možnost útěku se však naskytla při zpáteční cestě. Letadlo muselo nečekaně přistát v Bělehradě a všichni cestující byli odvedeni do odbavovací haly. Zde se cesta Štěpána Zavřela s Milanem Klikarem rozešla. Zavřel totiž využil nastalé příležitosti a při čekání na opravu letadla unikl s kamerou z hlídané budovy. Jugoslávská policie ho chytila až po odletu letadla a následně deportovala do vězeňského tábora. Zde přebýval po dobu necelých dvou měsíců, po nichž uprchl. Následně po strastiplné cestě s traumatickými zážitky, kdy stěží utekl jugoslávským pohraničníkům, překročil italsko-jugoslávskou hranici nedaleko města Terst.

OdkazEditovat

V září 2011 bylo v Brazzaccu na zámku Brazza u Udine v severní Itálii otevřeno Museo Artistico ‘Štěpán Zavřel’[1] věnované životu a dílu Štěpána Zavřela.

DíloEditovat

IlustraceEditovat

  • Maria Francesca Gagliardi; Der Zauberfisch (Annette Betz, 1966)
  • Zavřel Štěpán; Sie folgen dem Stern (Patmos, 1967)
  • Zavřel, Štěpán; Salz ist mehr als Gold (Nord-Süd Verlag, 1968)
  • Grimm, Brüder; Sterntaler (Patmos, 1969)
  • Guardini, Romano; Kreuzweg unseres Herrn und Heilandes (Křesťanská akadmie, 1970)
  • Zavřel, Štěpán; Die Geschichte eines Wassermanns (Nord-Süd Verlag, 1970)
  • Wölfel Ursula; Erde, unsere schöner Stern (Patmos, 1971)
  • Zavřel, Štěpán; Die verlorene Sonne (Nord-Süd, 1973)
  • Zavřel, Štěpán; Venedig morgen (Bohem Press, 1974)
  • Zavřel, Štěpán; Peter und Hansi (Gakken, 1975)
  • Zavřel, Štěpán; Der letze Baum (Bohem Press, 1977)
  • Bolliger Max; Die Kinderbrücke (Bohem Press, 1977)
  • Zavřel, Štěpán; The Last Tree (Macdonald and Jane’s, 1978)
  • Bolliger Max; Das Hintenlied (Bohem Press, 1978)
  • Zavřel Štěpán; Der Schmetterling' (Bohem Press, 1980)
  • Bolliger Max; De Bernebrege (Algemiene Fryske Underrjocht Kommisje, 1981)
  • Zavřel, Štěpán; In Betlehem geboren (Patmos, 1981)
  • Zavřel, Štěpán; Mein erstes Weihnachtsbuch (Patmos, 1982)
  • Zavřel, Štěpán; Grossvater Thomas (Bohem Press, 1983)
  • Eiichi Sekine; Fushigina kusa no himitsu (Gakken, 1984)
  • Bolliger, Max; Les nains de la montagne (Bohem Press, 1985)
  • Bolliger Max; Die Riesenbirge (Bohem Press, 1985)
  • Hasler, Evelin; Die Blumenstadt (Bohem Press, 1987)
  • Maury, Brigitte et Paravel, Dominique; Sous la lagune de Venise (Bohem Press, 1987)
  • Zavřel, Štěpán und Naumann, Dieter; Der Garten des Tobias (Peters, 1988)
  • Škutina, Vladimír; Ukradený Ježíšek (Bohem Press, 1988)
  • Bolliger, Max:; Jakob der Gaukler (Bohem Press, 1991)
  • Zavřel, Štěpán; Liétajuci deduško (Bohem Press, 1991)
  • Bolliger Max; Jona (Lehrmittelverlag , 1994)
  • Schindler Regine; Mit Gott unterwegs, Die Bibel für Kinder und Erwachsene neu erzählt (Bohem Press, 1996)

Literární díloEditovat

  • Zavřel, Štěpán; Sie folgen dem Stern (Patmos, 1967)
  • Zavřel, Štěpán; Salz ist mehr als Gold (Nord-Süd Verlag, 1968)
  • Zavřel, Štěpán; Die Geschichte eines Wassermanns (Nord-Süd Verlag, 1970)
  • Zavřel, Štěpán; Die verlorene Sonne (Nord-Süd, 1973)
  • Zavřel, Štěpán; Venedig morgen (Bohem Press, 1974)
  • Zavřel, Štěpán; Peter und Hansi (Gakken, 1975)
  • Zavřel, Štěpán; Der letze Baum (Bohem Press, 1977)
  • Zavřel, Štěpán; The Last Tree (Macdonald and Jane’s, 1978)
  • Zavřel, Štěpán; Der Schmetterling (Bohem Press, 1980)
  • Zavřel, Štěpán; In Betlehem geboren (Patmos, 1981)
  • Zavřel, Štěpán; Mein erstes Weihnachtsbuch (Patmos, 1982)
  • Zavřel, Štěpán; Grossvater Thomas (Bohem Press, 1984)
  • Zavřel, Štěpán und Naumann, Dieter; Der Garten des Tobias (Peters, 1988)
  • Zavřel, Štěpán; Liétajuci deduško (Bohem Press, 1991)[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Museo Artistico ‘Štěpán Zavřel’
  2. Worldcat.org: Seznam literárních děl Štěpána Zavřela

LiteraturaEditovat

  • MÍKA, Tomáš; TONZIG, Maria, aj. Štěpán Zavřel. Souvislosti. 3. 2009, roč. XX, s. 123-221. [www.souvislosti.cz Dostupné online]. ISSN 0862-6928. 

Externí odkazyEditovat