Otevřít hlavní menu

Jorge Fernando Branco de Sampaio (* 18. září 1939, Lisabon, Portugalsko) je politik, právník a bývalý prezident Portugalské republiky.

Jorge Sampaio
Jorge Sampaio
Jorge Sampaio

18. prezident Portugalska
(5. od karafiátové revoluce)
Ve funkci:
9. března 1996 – 9. března 2006
Předseda vlády António Guterres
José Manuel Barroso
Pedro Santana Lopes
Předchůdce Mário Soares
Nástupce Aníbal Cavaco Silva

Starosta Lisabonu
Ve funkci:
22. ledna 1990 – 15. listopadu 1995
Stranická příslušnost
Členství Socialistická strana

Narození 18. září 1939 (79 let)
Lisabon, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Národnost portugalská
Choť Karin Schmidt Diasová
(rozvod)
Maria José Rodrigues Rittaová
Děti Vera, André
Alma mater Lisabonská universita
Zaměstnání politik
Profese právník
Náboženství agnostik
Ocenění velkokříž Řádu svatého Olafa (2004)
Cena severu a jihu (2008)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 1. třídy
velkokříž Řádu Ouissam Alaouite
velkokříž Řádu bílé růže
… více na Wikidatech
Podpis Jorge Sampaio, podpis
Commons Kategorie Jorge Sampaio
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Osobní životEditovat

Narodil se v Lisabonu. Rodina žila několik let v USA a Velké Británii, díky zaměstnání otce Arnalda de Sampaia (19081984), který byl lékařem. Matka se jmenovala Fernanda Bensaude Branco (19082000). Jeho dědeček Fernando Branco (18801940) byl námořním důstojníkem a portugalským ministrem zahraničních věcí. Babička Sara Bensliman Bensaude pak portugalská židovka z Maroka. Jeho bratr Daniel Sampaio je dětský psycholog a spisovatel.

Jorge Sampaio se prohlašuje za agnostika.[1] Politickou kariéru zahájil již v mládí při studiu Právnické fakulty Lisabonské univerzity. Stal se součástí studentské nevole vůči fašistickému režimu panujícímu v zemi. V letech 19601961 vedl Studentskou unii v Lisabonu. Po absolvování studia práv v roce 1961 se stal obhájcem mnoha politických vězňů režimu.

Poprvé se oženil s lékařkou Karin Schmidt Diasovou. Podruhé vstoupil do manželství s Marií José Rodrigues Rittaovou (nar. 1941), se kterou má dvě děti, Veru Ritta de Sampaio (nar. 1977) a Andrého Ritta de Sampaio (nar. 1981).

Politické počátkyEditovat

Po karafiátové revoluci v roce 1974 financoval Hnutí socialistické levice (Movimento de Esquerda Socialista; MES), ale rozvíjející se projekt brzy opustil. V roce 1978 vstoupil do Socialistické strany, ve které setrval až do současnosti.

Do parlamentu byl poprvé za socialisty zvolen v roce 1979. V následujících pěti letech (19741984) byl také členem Evropské komise pro lidská práva. V období 19861987 vedl parlamentní frakci socialistů a v letech 19891992 vykonával funkci předsedy celé strany. V roce 1989 byl také zvolen 62. starostou Lisabonu. Ve vedení radnice setrval do roku 1995.

PrezidentstvíEditovat

V roce 1995 vyjádřil Sampaio své přání zúčastnit se boje o prezidentský úřad. Dne 14. ledna 1996 v prvním kole prezidentských voleb porazil bývalého premiéra Aníbala Cavaco Silvu a 9. března se stal prezidentem republiky. Po uplynutí prvního mandátu ve funkci bez kontroverze byl znovuzvolen 14. ledna 2001.

 
S prezidentem Vladimirem Putinem.

V roli prezidenta republiky se zaměřil zejména na sociální a kulturní oblast. Na mezinárodním poli došlo v prosinci 1999, k navrácení Macaa pod čínskou suverenitu a veřejnou publicitu získal i aktivním postojem ve věci nezávislosti Východního Timoru. Podílel se na podpisu dohody z května 1999 mezi Indonésií a Portugalskem, zprostředkovanou Organizací spojených národů, která obyvatelům Východního Timoru umožnila v referendu hlasovat o případné nezávislosti.

 
S brazilským prezidentem Lula da Silvou a manželkami.

V roce 2004 odmítl vypsat předčasné parlamentní volby, po pádu vlády sociálního demokrata José Barrosa, což vyvolalo ostrý nesouhlas všech levicových stran a vedlo k rezignaci předsedy Socialistické strany Eduarda Ferro Rodriguese. Sampaio toto rozhodnutí učinil v zájmu stability země, která se nacházela v hospodářské recesi a jmenoval Pedra Santanu Lopese novým předsedou vlády. Ovšem již za čtyři měsíce, 30. listopadu 2004, vyhodnotil kroky vlády jako neúčinné v boji s recesí, a proto rozpustil parlament a vypsal nové volby na únor 2005.

Dne 24. února 2005 jmenoval José Sócratese novým předsedou vlády. V roce 2006, kdy již nemohl znovu kandidovat na úřad prezidenta, ve volbě jeho nástupce zvítězil Aníbal Cavaco Silva (22. ledna 2006), který se funkce ujal 9. března téhož roku.

Sampaio je také členem nezávislé organizace Madridského klubu, která propaguje šíření demokratického modelu ve světě.[2]

VyznamenáníEditovat

Národní i zahraniční vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Alžírsko  Alžírsko   Národní řád za zásluhy[3] 1. prosince 2004
Argentina  Argentina   Velkokříž s řetězem Řádu osvobidtele generála San Martína[3] 12. prosince 2002
Belgie  Belgie   Velkokříž Řádu Leopolda[3] 9. října 2000
Brazílie  Brazílie[3]   Velkokříž Řádu Jižního kříže 22. srpna 1991
  Velkokříž Řádu Rio Branco 25. července 1996
  Velkokříž s řetězem Řádu Rio Branco 9. prosince 1997
Estonsko  Estonsko[3]   Řádový řetěz Řádu kříže země Panny Marie[4] 12. května 2003
  Řád bílé hvězdy I. třídy[5] 28. listopadu 2005
Finsko  Finsko[3]   Rytíř velkokříže Řádu finského lva 8. března 1991
  Rytíř velkokříže s řetězem Řádu bílé růže 6. února 2003
Francie  Francie   Rytíř velkokříže Řádu čestné legie[3] 29. listopadu 1999
Gabon  Gabon   Rytíř velkokříže Řádu rovníkové hvězdy 8. ledna 2002
Guinea-Bissau  Guinea-Bissau[3] Řád Collina di Boé 2. července 1996
Chile  Chile[3]   Rytíř velkokříže Řádu Bernarda O'Higginse 5. března 1993
  Velkokřží s řetězem Řádu za zásluhy 30. září 2001
Itálie  Itálie   Rytíř velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[3][6] 27. listopadu 2001
Kapverdy  Kapverdy   Řád Amílcara Cabrala I. třídy[3] 26. března 2001
Kypr  Kypr   Rytíř velkokříže Řádu za zásluhy[3] 21. prosince 1990
Litva  Litva   Rytíř velkokříže Řádu Vitolda Velikého[3][7] 13. května 2003
Lotyšsko  Lotyšsko   Rytíř velkokříže Řádu tří hvězd
Lucembursko  Lucembursko   Nassavský domácí řád zlatého lva[3] 15. září 2010
Maďarsko  Maďarsko[3]   Rytíř velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky 22. dubna 1999
  Velkokříž s řetězem Záslužného řádu Maďarské republiky 23. září 2002
Maroko  Maroko   Velkokříž Řádu Ouissam Alaouite[3] 27. července 1995
Mexiko  Mexiko   Řádový řetěz Řádu aztéckého orla[3] 14. května 1999
Mosambik  Mosambik   Řád přátelství a míru I. třídy[3] 12. května 1997
Německo  Německo[3]   Velký záslužný kříž s hvězdouZáslužného řádu Spolkové republiky Německo 15. října 1996
  Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 17. května 1999
Nizozemsko  Nizozemsko   Rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské[3] 25. března 1992
Norsko  Norsko   Rytíř velkokříže Řádu svatého Olafa[3][8] 3. února 2004
Paraguay  Paraguay   Řádový řetěz Národní řádu za zásluhy[3] 4. ledna 2006
Polsko  Polsko   Rytíř Řádu bílé orlice[3] 9. října 1997
Portugalsko  Portugalsko[9]   Velkodůstojník Řádu prince Jindřicha 3. srpna 1983
  Velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha 5. dubna 2018
  Velkokříž s řetězem Řádu věže a meče 9. března 2006
  Velkokříž s řetězem Řádu svobody 9. března 2006
Rakousko  Rakousko   Velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[10] 2002
Rumunsko  Rumunsko   Velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy[3] 15. března 2000
Řecko  Řecko   Velkokříž Řádu Spasitele 10. prosince 1999
Slovensko  Slovensko   Řád bílého dvojkříže I. třídy[11] 2003
Slovinsko  Slovinsko   Řád svobody Slovinské republiky ve zlatě 31. března 2000
Spojené království  Spojené království[3]   Čestný rytíř velkokříže Královského Viktoriina řádu 12. července 1994
  Čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří 23. září 2002
Španělsko  Španělsko[3]   Rytíř velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické[12] 17. května 1996
  Rytíř velkokříže s řetězem Řádu Karla III.[13] 8. září 2000
Tunisko  Tunisko[3]   Velkokříž Řádu republiky 12. července 1994
  Velkokříž Řádu 7. září 10. května 200
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy[3] 13. dubna 1998
Venezuela  Venezuela[3]   Velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele 24. února 1999
  Rytíř velkokříže Řádu Francisca de Mirandy 24. června 2002

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jorge Sampaio na anglické Wikipedii.

  1. Portugal's president: 'I am proud of my Jewish ancestry', Jerusalem Post, 7.11.2003
  2. Club de Madrid. www.clubmadrid.org [online]. [cit. 2009-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-16. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS ESTRANGEIRAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  5. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  7. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  8. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. (norsky) 
  9. ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  10. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  11. » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-13. (anglicky) 
  12. BOE.es - Documento BOE-A-1996-11321. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 
  13. BOE.es - Documento BOE-A-2000-16491. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat