Luiz Inácio Lula da Silva
Luiz Inácio Lula da Silva (* 27. října 1945) je brazilský politik. V letech 2003 až 2011 byl po dvě funkční období brazilským prezidentem a tedy i předsedou vlády. Svou přezdívku Lula (hypokoristikon křestního jména Luiz, ale také znamená krakatice) si v roce 1982 přidal ke svému oficiálnímu jménu.
| Luiz Inácio Lula da Silva | |
|---|---|
 | |
| 35. prezident Brazílie | |
| Ve funkci: 1. ledna 2003 – 1. ledna 2011 | |
| Viceprezident | José Alencar |
| Předchůdce | Fernando Henrique Cardoso |
| Nástupce | Dilma Rousseff |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana pracujících |
| Narození | 27. října 1945 (75 let) Caetés, Pernambuco, Brazílie |
| Choť | Maria de Lurdes da Silva (zemřela) Marisa Letícia Rocco Casa (od 1974) |
| Rodiče | Aristides Inácio da Silva a Eurídice Ferreira de Melo |
| Sídlo | São Bernardo do Campo |
| Náboženství | římský katolicismus |
| Ocenění | Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2003) Letelier-Moffitt Human Rights Award (2003) řetěz Řádu Isabely Katolické (2003) řetěz Řádu svobody (2003) velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2003) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | lula |
| Commons | Luiz Inácio Lula da Silva |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se ve velmi chudých poměrech ve vesnici Caetés v brazilském státě Pernambuco jako jedno ze sedmi dětí. Číst se naučil až v deseti letech[1] a základní školu po čtyřech letech opustil, aby ve 12 letech začal pracovat jako pouliční prodavač a leštič bot, aby tak vypomáhal své rodině[2]. V 19 letech přišel o levý malíček na ruce, když obsluhoval lis v továrně na výrobu automobilových součástek.[1] Od té doby začal být aktivní v odborech.[2]
V roce 1969 se oženil s Marií de Lourdes, která téhož roku zemřela na hepatitidu.[1] V roce 1974 se oženil se vdovou Marisou Letícií, se kterou má tři syny (také adoptoval syna Marisy z předchozího manželství), také má jednu nemanželskou dceru s Miriam Cordeiro.
PolitikaEditovat
V roce 1978 byl zvolen prezidentem ocelářských odborů ve městě São Bernardo do Campo, centru brazilského automobilového průmyslu. Organizoval i několik stávek, měsíc strávil ve vězení, po protestech veřejnosti byl propuštěn. V roce 1980 spoluzakládal levicovou Partido dos Trabalhadores (česky Strana pracujících). V roce 1982 neúspěšně kandidoval na post guvernéra státu São Paulo.
V roce 1986 byl zvolen poslancem. Roku 1989, kdy byl prezident v Brazílii poprvé přímo volen, kandidoval a se ziskem 16,08% hlasů jako druhý postoupil do druhého kola, které prohrál (získal 44,23 % hlasů). Po skončení svého poslaneckého mandátu v roce 1990 již znovu na poslance nekandidoval. Znovu se stal prezidentským kandidátem v dalších volbách v roce 1994, kdy opět skončil druhý (se ziskem 27,04 % hlasů, vítěz Fernando Henrique Cardoso vyhrál již v prvním kole. Stejně dopadl i v roce 1998 (tentokrát se ziskem 31,7 % hlasů).
V prezidentských volbách v roce 2002 již první kolo vyhrál (získal 46,4 % hlasů), svého soupeře porazil i v druhém kole (tam získal 61,3 % hlasů) a stal se tak prezidentem Brazílie. Jeho sociální politika je pragmatická a umírněně levicová.
V roce 2006 byl znovu zvolen, když zvítězil v prvním (získal 48,61 % hlasů) i druhém (získal 60,83 %) kole prezidentských voleb. O rok později pak prohlásil, že nebude usilovat o změnu ústavy, která by mu umožňovala kandidovat potřetí.[3]
Editovat
V březnu 2016 ho zadržela brazilská policie pro podezření z korupce, provedla u něj domovní prohlídku a podrobila ho výslechu. Vyšetřování se týká korupce kolem ropné společnosti Petrobras, jejíž manažeři záměrně předražovali zakázky, přičemž část peněz plynula předním brazilským politikům, včetně vládní Strany práce.[4] Podle policie měl konečné slovo při jmenování manažerů firmy Petrobras a byl jednou z hlavních osob, které z těchto zločinů těžily. Dále podle policie existují důkazy, že se Lula obohatil a že peníze přispěly k financování jeho volební kampaně. Podle obžaloby dostával úplatky v hodnotě 3,7 milionu realů (asi 26 milionů korun) od stavební firmy OAS, ať už formou luxusního bytu ve městě Guarujá. [5]
V první polovině července roku 2017 byl Lula nepravomocně odsouzen v první z pěti kauz ke trestu 9, 5 roků odnětí svobody za korupci a praní špinavých peněz.[6][7] V lednu 2018 soud jednomyslně zamítl odvolání da Silvy a zvýšil mu trest z devíti na 12 let.[8]
VyznamenáníEditovat
velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 2003
velkokříž Norského královského řádu za zásluhy – Norsko, 2003
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce – Peru, 2003 – udělil prezident Alejandro Toledo[9]
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 20. října 2003 – udělil prezident Leonid Kučma za významný přínos k rozvoji ukrajinsko-brazilské vztahů[10]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 11. července 2003 – udělil král Juan Carlos I.[11]
velkokříž s řetězem Řádu svobody – 23. července 2003[12]
Řád Amílcara Cabrala I. třídy – Kapverdy, 2004[13]
velkokříž Řádu Boyacá – Kolumbie, 2005 – udělil prezident Álvaro Uribe[14]
čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království, 2006[15]
athir Národního řádu za zásluhy – Alžírsko, 7. února 2006 – udělil prezident Abdelazíz Buteflika[16][17]
velkokříž s řetězem Řádu andského kondora – Bolívie, 2007[18]
řádový řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 2007[19]
rytíř Řádu slona – Dánsko, 12. září 2007[20]
velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 5. března 2008[12]
řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 2009
Řád svobody – Ukrajina, 24. listopadu 2009 – udělil prezident Viktor Juščenko za významný přínos k rozvoji ukrajinsko-brazilské spolupráce[21]
Medaile Amílcara Cabrala – Guinea-Bissau, 2010 – udělil prezident Malam Bacai Sanhá[22]
Řád Umajjovců I. třídy – Sýrie, 2010 – udělil Bašár al-Asad[23]
řetěz Řádu zambijského orla – Zambie, 2011[24]
velkokříž Národního řádu Beninu – Benin, 2013[25]
velkokříž Řádu rovníkové hvězdy – Gabon[26]
Řád ghanské hvězdy – Ghana
velkokříž Řádu Omara Torrijose Herrery – Panama
.png){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
.svg){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiz Inácio Lula da Silva na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Lula: Fourth time lucky? [online]. BBC, 2002-10-28 [cit. 2007-04-27]. (BBC News). Dostupné online.
- ↑ a b Biography [online]. Presidency of the Federative Republic of Brazil, 2005 [cit. 2007-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Newsroom. Brazilian President Vows Not to Seek a Third Term. BrazzilMag. 2007-08-27. Dostupné online [cit. 2008-04-05]. Archivováno 30. 4. 2008 na Wayback Machine
- ↑ Policie propustila brazilského exprezidenta Lulu. Vyslýchala ho kvůli miliardové korupční aféře. Aktuálně.cz. 2016-03-04. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
- ↑ Bývalého brazilského prezidenta odsoudili za korupci a praní peněz na téměř 10 let vězení
- ↑ Bývalý brazilský prezident Lula da Silva dostal za korupci 9,5 roku vězení. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
- ↑ Brazilský exprezident da Silva dostal 9,5 roku vězení za korupci. Aktuálně.cz. 2017-07-12. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
- ↑ Brazilský exprezident Lula da Silva přišel o šanci kandidovat. Dostal přísnější trest za korupci
- ↑ Lula realiza visita para entablar alianza comercialcon entre países del Mercosur y naciones andinos - AGO. 25, 2003 - Economía - Historicos - EL UNIVERSO. www.eluniverso.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2003-07-12, čís. 166, s. 27392. Dostupné online.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Lula diz que vai assumir «compromisso histórico com África». Notícias Lusófonas [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Uribe oferece ao Brasil saída ao Pacífico por estrada amazônica - 14/12/2005 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ web.archive.org [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Lula e Bouteflika convocam empresários a buscar parcerias — Portal Computador Para Todos. web.archive.org [online]. 2011-05-13 [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Journal Officiel de la Republique Algerienne. 12. února 2006, čís. 07, s. 19. Dostupné online.
- ↑ Noticias EL DIARIO - Primera página. www.eldiario.net [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Lula será condecorado com Ordem da Águia Asteca no México - 03/08/2007 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ zakon1.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Visita ao Brasil do Presidente da Guiné-Bissau, Malam Bacai Sanhá – Comunicado Conjunto – Brasília, 25 de agosto de 2010 —. web.archive.org [online]. 2014-03-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
- ↑ EBC. memoria.ebc.com.br [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ Zambian Watchdog [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ex-presidente Lula recebe Ordem Nacional do Benin. Instituto Lula [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ BBC Brasil. www.bbc.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luiz Inácio Lula da Silva na Wikimedia Commons
