Otevřít hlavní menu

Hilde Zaloscer

rakouská egyptoložka a vědkyně

Hilde (Hildegard) Zaloscer (Zaloszer) (15. června 1903 Tuzla20. prosince 1999 Vídeň) byla rakouská egyptoložka, spisovatelka a esejistka, přední světová odbornice na koptské dějiny a umění.

Hilde Zaloscer
Narození 15. června 1903
Tuzla
Úmrtí 20. prosince 1999 (ve věku 96 let)
Vídeň
Místo pohřbení Wiener Zentralfriedhof
Alma mater Vídeňská univerzita
Zaměstnavatelé Vídeňská univerzita
Carleton University
Alexandria University
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Hilde Zaloscer se narodila jako nejstarší dcera židovského právníka a státního úředníka působícího v bosenské Banja Luce. Její otec Jacob byl přesvědčeným monarchistou a proto po rozpadu rakouského mocnářství musela rodina uprchnout do Rakouska. Ve Vídni Hilde dokončila středoškolské vzdělání a vystudovala dějiny umění a prehistorii na universitě.

Od roku 1927 byla vydavatelkou časopisu Belvedere a a vyučovala na Wiener Volkshochschule. V té době si také začala dopisovat s Thomasem Mannem, který pracoval na románě Josef a jeho bratří.

Kvůli sílícímu antisemitismu emigrovala v roce 1936 do Egypta.
Její pokusy pokračovat ve vědecké práci ve Vídni byly po válce, podobně jako u většiny re-emigrantů, neúspěšné. (O tom lze nalézt četná svědectví ve sborníku Friedricha Stadlera Vyhnaný rozum).

Na universitě v Alexandrii působila jako profesorka dějin umění v letech 1946–1968. Po šestidenní válce s Israelem byla jako Židovka z Egypta vypovězena, přestože měla egyptské občanství. Po dočasném pobytu ve Vídni, kdy se opakovala zkušenost z doby bezprostředně po válce, přednášela v letech 1969–1972 dva roky na Carleton University v kanadské Ottawě. Potřetí se vrací do Rakouska v 71 letech roku 1974. V letech 1975–1978 dostala poprvé možnost učit na vídeňské universitě (dějiny umění). V následujících letech se věnovala především modernímu umění.

Na pozvání z USA byla od roku 1987 spoluvydavatelkou Encyclopedia Coptica. V anglofonním i frankofonním světě byla respektována, v německy mluvících zemích prakticky ignorována. To ovšem jejím tamním odborným kolegům nikterak nebránilo přisvojovat si výsledky její práce. Hilde Zaloscer to brala s humorem a ironicky o tom mluvila jako o "menším zlu".

PublikaceEditovat

(výběr)

  • Die frühmittelalterliche Dreistreifornamentik der Mittelmeerrandgebiete mit besonderer Berücksichtigung der Denkmäler am Balkan, Wien 1926
  • Quelques considérations sur les rapports entre l’art copte et les Indes, Káhira 1947
  • Une Collection de pierres sculptees au Musee Copte du Vieux-Caire: Collection Abbas el-Arabi, Káhira 1948
  • Le "Doctor Faustus" de Thomas Mann et ses modèles, 1953
  • De la composition musicale dans les oeuvres littéraires, 1953
  • Survivance et migration, 1954
  • La Femme au voile dans l’iconographie copte, 1955
  • Die Antithetik im Werke Thomas Manns, 1959
  • Porträts aus dem Wüstensand, Wien 1961
  • Ägyptische Wirkereien, Bern 1962
  • Vom Mumienbildnis zur Ikone, Wien–München 1972
  • Die Kunst im christlichen Ägypten, Wien–München 1974
  • Der Schrei. Signum einer Epoche: Das expressionistische Jahrhundert, Wien 1984
  • Eine Heimkehr gibt es nicht, Wien 1984
  • Zur Genese der koptischen Kunst. Ikonographische Beiträge, Wien 1991
  • Ägyptische Textilkunst, 1993
  • Visuelle Beschwörung, autonomes Kunstwerk, Ideograph. Versuch einer Begriffserklärung, Wien 1997
  • Zu ägyptischen Totenmasken, 1999
  • Das dreimalige Exil, Wien 2004
  • Kunstgeschichte und Nationalsozialismus, 2004

LiteraturaEditovat

  • Friedrich Stadler (Hg.): Vertriebene Vernunft. Emigration und Exil österreichischer Wissenschaft 1930-1940 I.díl, Wien, München 1987; II. díl 1988 (582 + 1117 stran)

OdkazyEditovat