Wikipedie

Markéta Vondroušová

česká tenistka

Markéta Vondroušová (* 28. června 1999 Sokolov[2]) je česká levoruká tenistka. Z finále grandslamové dvouhry French Open 2019 odešla poražena od Ashleigh Bartyové. Na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu se stala stříbrnou medailistkou ve dvouhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj, když triumfovala na Ladies Open Biel Bienne 2017. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[3] Od roku 2011 hraje za tenisový oddíl I. ČLTK Praha.[4] V roce 2018 se stala také členkou armádního klubu ASC Dukla Praha.[5]

Markéta Vondroušová
Vondroušová na French Open 2019
StátČeskoČesko Česko
Datum narození28. června 1999 (22 let)[1]
Místo narozeníSokolov, Česko[1]
BydlištěSokolov, Česko[1]
Výška172 cm[1]
Váha59 kg[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 201 681 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů194–84
Tituly1 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění14. místo (1. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2021)
French Openfinále (2019)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open4. kolo (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů48–23
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění82. místo (30. srpna 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Open2. kolo (2019)
Wimbledončtvrtfinále (2017)
US Open2. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2021)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210830a30. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro 2020 Tokio ženská dvouhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2019 na 14. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2021 na 82. místě. Od května 2021 ji trénuje Jan Mertl.[6] Dříve tuto roli plnili Jan Hernych,[7] Libor Salaba, Dušan Karol a Zdeněk Kubík. V jejím týmu dlouhodobě působí Jiří Hřebec.[8][9][10][1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF se 25. května 2015 stala světovou jedničkou.

Mezi juniorkami ovládla s krajankou Miriam Kolodziejovou čtyřhru na Australian Open 2015 a French Open 2015. V květnu téhož roku se na juniorském kombinovaném žebříčku ITF stala světovou jedničkou, jíž byla do US Open 2015.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 semifinálem světové skupiny proti Spojeným státům, v němž podlehla Coco Vandewegheové a porazila Lauren Davisovou. Američanky zvítězily 3:2 na zápasy. Do června 2021 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[11]

Juniorská kariéraEditovat

Tenis začala hrát ve čtyřech letech v Sokolově. Na Orange Bowlu 2014 vyhrála s CiCi Bellisovou čtyřhru v kategorii 18letých, když ve finále přehrály československý pár Kolodziejová a Mihalíková.[12][13]

Na juniorce Grand Slamu si zahrála dvě deblová finále. Na prvním z nich, French Open 2014, odešly s CiCi Bellisovou poraženy od rumunského páru Ioana Ducuová a Ioana Loredana Roșcová až v rozhodujícím supertiebreaku. Naopak finálový duel Australian Open 2015 s krajankou Miriam Kolodziejovou zvládly, když přehrály dvojici Katharina Hobgarská a Greet Minnenová.[14] Úspěch z melbournského grandslamu dokázaly zopakovat i na následujícím French Open 2015, kde ve finálovém utkání deklasovaly šestý nasazený americký pár Caroline Dolehideová a Katerina Stewartová.[15] V turnaji navíc neztratily v pěti zápasech ani set.

V juniorské dvouhře French Open 2014, Wimbledonu 2014 i French Open 2015 se probojovala do semifinále. V prvním případě byla nad její síly Ruska Darja Kasatkinová, ve druhém Lotyška Jeļena Ostapenková a ve třetím Španělka Paula Badosová. Všechny tyto její protivnice se vždy staly pozdějšími vítězkami turnaje.

Startovala také na Letních olympijských hrách mládeže 2014, v singlu i ve čtyřhře se Simonou Heinovou.

Bodový zisk z květnového turnaje 56° Trofeo Bonfiglio 2015 v Miláně, kde ve finále zdolala Kanaďanku Charlotte Robillardovou-Milletteovou, ji 25. května 2015 katapultoval na 1. místo světového kombinovaného žebříčku ITF juniorek.

Profesionální kariéraEditovat

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v kvalifikaci květnového Sparta Prague Open 2014 s rozpočtem 100 tisíc dolarů, kde ve druhém kole vypadla s Američankou Madison Brengleovou. Do hlavní soutěže se poprvé probojovala na listopadovém turnaji v Antalyi 2014 s dotací 10 tisíc dolarů, na němž skončila ve druhém kole na raketě Rusky Kušchovové. Singlovou soutěž ovládla v květnu 2015 na antuce v Zielonej Górze, když ve finále zvítězila nad 331. ruskou hráčkou žebříčku a 22letou Natelou Dzalamidzeovou. Na stejném turnaji dokázala ovládnout i čtyřhru, když společně s krajankou Miriam Kolodziejovou porazila ve finále ruský pár Natela Dzalamidzeová a Margarita Lazarevová.

Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stal dubnový J&T Banka Prague Open 2015, na který obdržela divokou kartu do kvalifikace. V ní zdolala Andreu Hlaváčkovou, Ons Džabúrovou, aby v jejím závěrečném kole podlehla Černohorce Dance Kovinićové.[10]

V červnu 2015 si pak připsala druhý double během šesti týdnů, když dokázala na domácím turnaji Zubr Cup v Přerově s dotací 15 tisíc dolarů ovládnout jak dvouhru, tak i čtyřhru. Nejprve si s Miriam Kolodziejovou poradily ve finále soutěže čtyřhry s krajankami Martinou Boreckou a Jesikou Malečkovou, díky čemuž si obě tenistky – které spolu začaly hrát začátkem roku 2015 – vylepšily společnou bilanci na 28 vítězství z 28 odehraných utkání s bilancí setů 56–3.[16] V singlové soutěži pak ve finále zdolala 334. hráčkou žebříčku a 20letou Jekatěrinu Alexandrovovou z Ruska.[17]

2017: Premiérový titul na WTA Tour a průnik do Top 100Editovat

Do českého fedcupového týmu byla poprvé nominována v 17 letech na tampské semifinále světové skupiny Fed Cupu proti Spojeným státům, když jí na singlovém žebříčku patřilo 233. místo.[18] V duelu již hrála jako 117. žena klasifikace. Nejdříve podlehla světové čtyřiadvacítce Coco Vandeweghové a v neděli porazila Lauren Davisovou. Američanky zvítězily 3:2 na zápasy.

 
V úvodním kole Wimbledonu prohrála s Pcheng Šuaj

Při své druhé účasti na turnajích okruhu WTA Tour prošla tříkolovým kvalifikačním sítem debutového ročníku Ladies Open Biel Bienne. Na cestě do prvního kariérního finále zdolala v úvodním kole hlavní soutěže další kvalifikantku Linu Gjorcheskou z Makedonie. Poté dovolila uhrát jen čtyři gamy zkušenější Němce Annice Beckové. Mezi poslední osmičkou hráček vyřadila 58. ženu klasifikace Kristýnu Plíškovou. V úvodním setu využila sedmý setbol a duel ukončila ve druhé sadě prvním využitým mečbolem. Zajistila si tak debutový průnik do první dvoustovky.[19] V semifinále vyřadila světovou osmnáctku a nejvýše nasazenou další krajanku Barboru Strýcovou. Favoritka přitom v prvním setu vedla 5–2 na gamy a promarnila setbol. Premiérově tak zdolala hráčku z elitní dvacítky a proti členkám Top 100 srovnala bilanci na 3–3.[20] V boji o titul pak přehrála estonskou 99. ženu klasifikace Anett Kontaveitovou po dvousetovém průběhu a získala premiérovou trofej. V následném vydání žebříčku WTA postoupila z 233. příčky na kariérní maximum, když jí patřilo 117. místo.[21]

Po trofeji z květnového turnaje ITF v Trnavě s dotací 100 tisíc dolarů, kde ve finále přehrála Verónicu Cepedeovou Roygovou, se 22. května 2017 poprvé posunula do elitní světové stovky, když jí patřila 94. příčka žebříčku WTA.[22]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně skončily Argentinka Nadia Podoroská, Rakušanka Barbara Haasová a čtrnáctá nasazená Ruska Anna Blinkovová. V prvním kole dvouhry deklasovala Francouzku startující na divokou kartu Amandine Hesseovou. Jednalo se o její třetí ze čtyř odehraných utkání na pařížském grandslamu, v nichž umožnila soupeřce získat pouze jediný game. Ve druhé fázi však podlehla dvacáté šesté nasazené Rusce Darje Kasatkinové po dvousetovém průběhu. V první fázi Wimbledonu proti Pcheng Šuaj ztratila náskok vyhraného setu a utkání prohrála. V debutovém grandslamovém ženském deblu postoupila s Američankou Catherine Bellisovou do čtvrtfinále, kde je zastavil pár Čan Chao-čching a Monica Niculescuová.[1]

Na US Open nevyužila tři mečboly v utkání prvního kola s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou a odešla poražena.[23]

2018: Osmifinalistka US OpenEditovat

Úvodní major sezóny Australian Open znamenal vyřazení ve druhém kole s Francouzkou Caroline Garciaovou. Na březnovém BNP Paribas Open v Indian Wells porazila ve druhém kole jedenáctou nasazenou Britku Johannu Kontaovou. V osmifinále ji vyřadila Chorvatka Petra Martićová.[1]

Na dubnovém Ladies Open Lugano obhajovala trofej. Turnaj byl přemístěn z bielské haly na otevřené antukové dvorce do Lugana. V úvodním kole jako 52. hráčka žebříčku odvrátila tři mečboly proti Kazašce Julii Putincevové a navázala na výhru se stejnou soupeřkou z únorového Qatar Total Open.[24] Ve druhé fázi však podlehla pozdější vítězce a belgické světové dvacítce Elise Mertensové. Bodová ztráta znamenala propad žebříčkem o dvacet jedna míst na 73. pozici.[25] Stuttgartský Porsche Tennis Grand Prix přinesl výhru nad Julií Görgesovou a skreč v následném duelu se Svitolinovou. Vyřazení na French Open přišlo v prvním kole s Rumunkou Anou Bogdanovou.[3]

Z travnaté sezóny si nepřipsala žádnou výhru, když odešla poražena v úvodních zápasech nizozemského Libéma Open, Mallorca Open i ve Wimbledonu, kde uhrála na Američanku Sachii Vickeryovou jen tři gamy.[3]

Zlepšení formy zaznamenala na červencovém Ladies Championship Gstaad, probíhajícím na antuce. Po vítězství nad Jevgenijí Rodinovou prošla do semifinále, v němž nenašla recept na Lucemburčanku Mandy Minellaovou, přestože získala úvodní sadu. V přípravě na newyorký major ji v prvním kole Western & Southern Open v Cincinnati vyřadila Australanka Ashleigh Bartyová a na newhavenském Connecticut Open neprošla kvalifikačním sítem. Do třetí fáze grandslamu pak poprvé v kariéře postoupila během US Open, na němž zvládla zápasy s Němkou Monou Barthelovou i Eugenií Bouchardovou, jež odehrály kvalifikaci.[3][23] Své maximum navýšila výhrou nad nizozemskou světovou třináctkou Kiki Bertensovou, která nedopodávala úvodní sadu za stavu 5–4 a ztratila ji v tiebreaku. Výpadek Vondroušové přišel při vedení 2–0 ve druhém setu, když v následných sedmi gamech uhrála jen tři míče. V rozhodujícím dějství opět dokázala dohnat ztrátu servisu a dokonce získala příležitost ukončit zápas na podání za stavu 6–5. Po jejím nevyužití však ovládla zkrácenou hru, v níž dovolila soupeřce jediný míč. Ukončila tím sérii osmizápasové neporazitelnosti Nizozemky.[26] Ve čtvrtém kole proti ukrajinské 36. hráčce žebříčku Lesje Curenkové nevyužila zisk úvodní sady a náskok prolomeného servisu soupeřky ve druhém setu. Ukrajinka se nechala ošetřovat pro závratě a Vondroušové byla provedena bandáž pravého stehna. Curenková průběh utkání otočila do vítězného konce.[27]

2019: Finalistka French Open a členka Top 15Editovat

Sezónu otevřela na Australian Open, kde v úvodním kole dvouhry vyřadila Rusku Jevgeniji Rodinovou a poté nestačila na Chorvatku Petru Martićovou. Do prvního grandslamového semifinále postoupila s Barborou Strýcovou v melbournské deblové soutěži. Před branami finále je zastavily pozdější šampionky Samantha Stosurová a Čang Šuaj po vyrovnaném třísetovém průběhu.[28][29]

Na únorovém Hungarian Ladies Open v Budapešti na její raketě postupně dohrály Španělka Georgina Garciaová Perezová, Ruska Anna Blinkovová, rumunská hráčka Irina-Camelia Beguová a v semifinále další zástupkyně ruského tenisu Anastasija Potapovová. V boji o titul však prohrála s belgickou obhájkyní titulu a turnajovou jedničkou Alison Van Uytvanckovou. Od průběžného vedení 6–1 a 5–4 ztratila sedm gamů v řadě a do utkání se již nevrátila.[30][31]

Na velkých březnových událostech ve Spojených státech poprvé prošla do čtvrtfinále. Do BNP Paribas Open v Indian Wells vstoupila výhrami nad Němkou Laurou Siegemundou a Ruskou Darjou Kasatkinovou, obhajující finálovou účast.[32] Poté ve třísetových zápasech vyřadila Lotyšku Jeļenu Ostapenkovou i rumunskou světovou dvojku Simonu Halepovou.[33] Mezi poslední osmičkou hráček ji však zastavila Ukrajinka Elina Svitolinová.[34] Navazující Miami Open znamenal úvodní vítězství nad krajankou Strýcovou. Poté vyřadila Ostapenkovou, Belgičanku Elise Mertensovou a Němku Tatjanu Mariovou. Ve čtvrtfinále její cestu soutěží po 80 minutách ukončila Karolína Plíšková.[35]

V dubnu plnila roli jedničky českého týmu ve světové baráži Fed Cupu proti Kanadě. K výhře Češek přispěla dvěma body z dvouher proti Leylah Annie Fernandezové a Rebecce Marinové. Druhé sezónní finále si zahrála na antukovém Istanbul Cupu. Probojovala se do něj po zvládnutých dvousetových duelech s pátou nasazenou Australankou Ajlou Tomljanovićovou, Světlanou Kuzněcovovou vracející se na okruh, Španělkou Larou Arruabarrenovou a Barborou Strýcovou. I počtvrté v kariéře pak v závěrečném utkání nenašla recept na šestou nasazenou Petru Martićovou, přestože v úvodním dějství ztratila jen jednu hru. Bodový zisk ji premiérově posunul na 40. místo žebříčku.[36][37] Pro žaludeční potíže nestartovala na květnových J&T Banka Prague Open a Mutua Madrid Open.[38] Na okruh se vrátila římským Internazionali BNL d'Italia z kategorie Premier 5. Potřetí v sezóně přehrála Strýcovou, když o postupující rozhodla až zkrácená hra třetí sady. Poté podruhé v roce zdolala třetí nasazenou Simonu Halepovou po vyhrané koncovce rozhodujícího setu. Ve třetím kole přešla přes Kasatkinovou. Stopku jí ovšem ve čtvrtfinále vystavila Britka Johanna Kontaová.[39]

Do premiérového kariérního finále grandslamu se probojovala na antukovém French Open, a to jako první pařížská hráčka bez ztráty setu od Šafářové v roce 2015.[40] V úvodních kolech si, z pozice třicáté osmé ženy klasifikace, poradila s Číňankou Wang Ja-fan, Ruskou Anastasijí Potapovovou, turnajovou osmadvacítkou Carlou Suárezovou Navarrovou a dvanáctou nasazenou Lotyškou Anastasijí Sevastovovou, která na ni uhrála jen dva gamy. Ve čtvrtfinále zdolala Chorvatku Petru Martićovou, čímž snížila pasivní bilanci vzájemných duelů na 1–4. Soupeřka v závěru úvodní sady nevyužila tři setboly v řadě. čímž Češka zahájila sérii 24 získaných míčů z 27 následně odehraných.[41] Mezi zbývající čtveřicí oplatila římskou prohru 28leté Kontaové. V každé sadě přitom dokázala otočit nepříznivý vývoj gamů 3–5. V první z nich Britka nedokázala proměnit tři setboly.[40][42] Ve finále grandslamu se objevila jako šestá česká tenstka od roku 1993 a v 19 letech jako první teenagerka v boji o titul na Roland-Garros od Ivanovićové v roce 2007, respektive první taková na grandslamu od Wozniacké na US Open 2009.[40] V boji o titul hladce podlehla 23leté Australance Ashleigh Bartyové, na níž uhrála čtyři gamy. V úvodní sadě nezískala ani jediné podání. Na žebříčku WTA postoupila na 16. příčku a stala se nejmladší členkou elitní světové dvacítky.[43][44]

Po dvoutýdenní pauze zahájila travnatou sezónu na Nature Valley International, kde ji ve druhém kole vyřadila Belgičanka Elise Mertensová. Na Wimbledon přijížděla v roli turnajové šestnáctky. Poprvé tak byla na grandslamu nasazená, v prvním kole však prohrála s Američankou Madison Brengleovou a pro bolesti levého zápěstí se odhlásila ze čtyřhry.[45] Následně pak kvůli zranění vynechala celou US Open Series včetně US Open.[46]

V září podstoupila operativní zákrok zápěstí v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou u Radka Kebrleho, jenž operoval také Petru Kvitovou, s plánovanou dvouměsíční rekonvalescencí. Předčasně tak zakončila sezónu, jíž završila jako světová šestnáctka.[47]

2020: Semifinalistka Rome MastersEditovat

Sezónu rozehrála na prvním ročníku lednového Adelaide International, kde v úvodních dvou zápasech proti Tatjaně Mariové a Arině Rodionovové vyhrála tři ze čtyř setů „kanárem“. Ve čtvrtfinále ji vyřadila Australanka Ashleigh Bartyová, s níž ani ve čtvrtém utkání neuhrála žádný set. Jednalo se o její první vzájemný duel se světovou jedničkou.[48] Více než jeden zápas na turnaj pak nevyhrála až do září. Třísetové klání v prvním kole Australian Open nezvládla proti Rusce Světlaně Kuzněcovové z šesté desítky žebříčku. Únorový St. Petersburg Ladies Trophy opustila po prohře s Australankou Ajlou Tomljanovićovou.[49] Navazující Dubai Tennis Championships přinesl výhru nad čtyřicátou první v pořadí Anastasijí Sevastovovou, ale prohru ve druhé fázi od americké kvalifikantky Jennifer Bradyové. V premiérovém vzájemném utkání přitom získala úvodní sadu a ve druhé již vedla 4–1 na gamy. Soupeřka ale vyhrála jedenáct z dvanácti posledních her.[50] Číňanka Čeng Saj-saj ji zastavila na úvod Qatar Total Open, pro ni posledního turnaje před pětiměsíčním přerušením sezóny kvůli koronavirové pandemii.[51]

Na dvorce se vrátila srpnovým Palermo Ladies Open. Vstup na antuku však nezvládla, když ji zdolala slovinská teenagerka a kvalifikantka Kaja Juvanová z druhé světové stovky, přestože ji dělily dva míčky od vítězství.[52] I na newyorském Western & Southern Open odešla poražena od kvalifikantky Laury Siegemundové, ačkoli v závěrečné sadě vedla 4–2 na gamy.[52] Nepříznivou sérii přerušila během zářijového US Open, kde vyhrála nad Belgičankou Greet Minnenovou. Ve druhém utkání ovšem získala jen tři gamy na Bělorusku Aljaksandru Sasnovičovou z druhé stovky žebříčku a neproměnila žádnou z šesti brejkbolových možností.[53] Do prvního semifinále v sezóně se probojovala na přeloženém Internazionali BNL d'Italia v Římě. Ve třetím kole svedla bitvu s padesátou ženou klasifikace Polonou Hercogovou, jíž rozhodla vyhraným tiebreakem v závěrečné sadě. Poté dovolila uhrát jen tři hry světové šestce Elině Svitolinové, než ji před branami finále i podruhé v kariéře zastavila čtvrtá hráčka pořadí Karolína Plíšková.[54] V roli obhájkyně finálové účasti přijela na zářijové French Open. V prvním duelu získala jen tři gamy na útočně hrající 19letou Polku a pozdější šampionku Igu Świątekovou.[55] Sezónu zakončila na 21. místě žebříčku.

2021: Stříbrná olympijská medailistka z tokijské dvouhryEditovat

Prvním turnajem v sezóně se stal dodatečně zařazený Abu Dhabi WTA Women’s Tennis Open v Abú Zabí, na němž jako osmá nasazená podlehla v prvním kole Tchajwance Sie Su-wej až po nezvládnutém tiebreaku v rozhodujícím setu. Na únorové přípravě na melbournský grandslam, Yarra Valley Classic v Melbourne Parku, postoupila přes Nadiu Podoroskou do semifinále. V něm ji deklasovala světová patnáctka Garbiñe Muguruzaová, když uhrála jediný game. Na Australian Open postupně vyřadila Švédku Rebeccu Petersonovou, kanadskou kvalifikantku Rebeccu Marinovou a Rumunku Soranu Cîrsteaovou. V prvním melbournském osmifinále však podruhé v sezóně nestačila na deblovou světovou jedničku Sie Su-wej. Grandslam odehrála s bolestivými třísly.[56] Ve druhé fázi Dubai Tennis Championships získala úvodní dějství proti světové čtyřicítce Coco Gauffové, ale další dvě sady ztratila. Duel s 16letou Američankou probíhal ve vyhrocené atmosféře, když si soupeřka stěžovala na nepovolené pomáhání raketou při nepovedených nadhozech Vondroušové. Obě pak na sebe reagovaly při výměně stran.[57] S dvanáctou ženou pořadí Belindou Bencicovou si poradila na Miami Open, než v osmifinále hladce prohrála s běloruskou světovou osmičkou Arynou Sabalenkovou.[58]

Před pařížským grandslamem vyhrála na antuce jediný duel během halového Porsche Tennis Grand Prix proti krajance Marii Bouzkové. Ve druhém kole skončila za necelou hodinu na raketě světové trojky Simony Halepové, která ji po dvou porážkách poprvé porazila.[59] Mutua Madrid Open a římský Internazionali BNL d'Italia přinesly časná vyřazení od Angelique Kerberové, respektive Ajly Tomljanovićové, s níž duel dohrála až po tříhodinové přestávce pro déšť.[60] V římské čtyřhře poprvé postoupila do finále deblové soutěže na okruhu WTA Tour. S Francouzkou Kristinou Mladenovicovou však v závěrečném zápase proti kanadsko-mexickému páru Sharon Fichmanová a Giuliana Olmosová nevyužily na konci druhého setu dva mečboly a ze superiebreaku odešly poraženy.[61] Přes Slovinku Polonu Hercogovou prošla do čtvrtého kola French Open, v němž její cestu soutěží ukončila 23letá Španělka Paula Badosová, figurující na třicáté páté příčce klasifikace.[62]

Travnatou sezónu zahájila dvousetovými prohrami na berlínském bett1open a Viking International Eastbourne. V Berlíně podlehla ruské kvalifikantce a pozdější šampionce Ljudmile Samsonovové a v Eastbourne pak Tunisance Ons Džabúrové. Až při své čtvrté účasti ve Wimbledonu postoupila z prvního kola díky výhře nad dvacátou pátou ženou klasifikace Anett Kontaveitovou. Po bielském finále v roce 2017 ovládla s Estonkou i druhý duel. Poté však nestačila na 18letou britskou juniorku Emmu Raducanuovou, figurující až na 338. příčce žebříčku. Britka přitom nehrála 16 předchozích měsíců a grandslam v All England Clubu pro ni představoval teprve druhý turnaj na okruhu WTA Tour.[63][64]

Na Letní olympijské hry do Tokia se kvalifikovala díky žebříčkové ochraně. Poslední čtvrté místo mezi Češkami získala namísto výše postavené Karolíny Muchové.[65] Na úvod vyřadila šestnáctou nasazenou Kiki Bertensovou, která na turnaji ukončila profesionální kariéru.[66] Poté zvládla duely s Rumunkou Mihaleou Buzărnescuovou a japonskou světovou dvojkou Naomi Ósakaovou.[67] Po zisku první čtvrtfinálové sady proti Paule Badosové, Španělka zápas skrečovala pro vyčerpání.[68] Do finále postoupila po hladké výhře nad ukrajinskou světovou šestkou Elinou Svitolinovou, s níž ztratila jen čtyři gamy.[69] Jako první český tenista tak prošla do finále dvouhry na olympijském turnaji. V něm však podlehla dvanácté ženě klasifikace Belindě Bencicové ze Švýcarska.[70] V olympijské čtyřhře vytvořila pár s Karolínou Plíškovou. Ve druhém kole je vyřadily pozdější brazilské bronzové medailistky Pigossiová se Stefaniovou, když nevyužily čtyři mečboly.[71]

Herní stylEditovat

Ve své hře často využívá zkrácení hry. Styl vychází z chytrého tenisu se širokou paletou úderů. K jeho osvojení přispěla spolupráce s jedním z prvních trenérů Janem Fuchsem, jenž ho rovněž praktikoval.[72] Ve své hře spoléhá na dlouhé výměny s minimem chyb a jistým levoručným forhendem s vysokým topspinem.[73] Vyjma obliby překvapivých kraťasů popsala svůj styl slovy: „Pouze se snažím o agresivní hru, a možná o něco na způsob mixování úderů, při snaze dobře podávat a pohybovat se“.[74] Oblíbeným povrchem je antuka, na níž vyrostla. Pro svůj způsob hry preferuje i tvrdý povrch.[75] Na okruhu se zařadila mezi nejlepší hráčky na příjmu. V sezóně 2019 se na túře WTA stala nejlépe returnující tenistkou po prvním servisu, u hráček s minimálně deseti zápasy. Z takto zreturnovaných míčů dokázala vyhrát 43,4 % výměn. Daný rok rovněž ovládla statistiku procentuální úspěšnosti vítězných gamů na příjmu i celkově získaných bodů na returnu.[76]

Finále na Grand SlamuEditovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2019 French Open antuka   Ashleigh Bartyová 1–6, 3–6

Utkání o olympijské medaileEditovat

Ženská dvouhra: 1 (1 stříbro)Editovat

Stav rok místo konání povrch soupeřka výsledek
Stříbro 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Belinda Bencicová 5–7, 6–2, 3–6

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistryň (0)
Olympijské hry (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–2 D)

Dvouhra: 5 (1–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. dubna 2017 Biel/Bienne, Švýcarsko tvrdý (h)   Anett Kontaveitová 6–4, 7–6(8–6)
Finalistka 1. 24. února 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h)   Alison Van Uytvancková 6–1, 5–7, 2–6
Finalistka 2. 28. dubna 2019 Istanbul, Turecko antuka   Petra Martićová 6–1, 4–6, 1–6
Finalistka 3. 8. června 2019 French Open, Paříž, Francie antuka   Ashleigh Bartyová 1–6, 3–6
Finalistka 4. 31. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý   Belinda Bencicová 5–7, 6–2, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka   Kristina Mladenovicová   Sharon Fichmanová
  Giuliana Olmosová 		6–4, 5–7, [5–10]

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (7–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 2. března 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Věra Lapková 5–7, 3–6
Vítězka 1. 11. května 2015 Zielona Góra, Polsko antuka   Natela Dzalamidzeová 6–3, 6–3
Vítězka 2. 20. června 2015 Přerov, Česko antuka   Jekatěrina Alexandrovová 6–1, 6–4
Vítězka 3. 14. března 2016 Antalya, Turecko antuka   Lisa Sabinová 6–2, 6–0
Vítězka 4. 22. ledna 2017 Stuttgart, Německo tvrdý   Anna Zajová 3–6, 6–2, 6–1
Vítězka 5. 5. února 2017 Grenoble, Francie tvrdý   Anna Blinkovová 7–5, 6–4
Finalistka 2. 19. února 2017 Perth, Austrálie tvrdý   Marie Bouzková 6–1, 3–6, 2–6
Finalistka 3. 5. března 2017 Clare, Austrálie tvrdý   Beatriz Haddad Maiová 2–6, 2–6
Vítězka 6. 21. května 2017 Trnava, Slovensko antuka   Verónica Cepedeová Roygová 7–5, 7–6(7–3)
Vítězka 7. 30. července 2017 Praha, Česko antuka   Karolína Muchová 7–5, 6–1

Čtyřhra: 6 (4–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 2. března 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Věra Lapková   Anna Morginová
  Caroline Rohdeová-Moeová 		6–2, 6–4
Vítězka 2. 11. května 2015 Zielona Góra, Polsko antuka   Miriam Kolodziejová   Natela Dzalamidzeová
  Margarita Lazarevová 		6–2, 6–2
Vítězka 3. 19. června 2015 Přerov, Česko antuka   Miriam Kolodziejová   Martina Borecká
  Jesika Malečková 		6–4, 6–1
Finalistka 1. 10. srpna 2015 Praha, Česko antuka   Miriam Kolodziejová   Kateřina Kramperová
  Bernarda Peraová 		6–7(4–7), 7–5, [1–10]
Finalistka 2. 14. března 2016 Antalya, Turecko antuka   Natálie Novotná   Olga Dorošinová
  Anastasija Vasyljevová 		2–6, 1–6
Vítězka 4. 21. ledna 2017 Stuttgart, Německo tvrdý   Miriam Kolodziejová   Anita Husarićová
  Kimberley Zimmermannová 		7–6(7–3), 7–5

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Čtyřhra juniorek: 3 (2–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2014 French Open antuka   CiCi Bellisová   Ioana Ducuová
  Ioana Loredana Roșcová 		1–6, 7–5, [9–11]
Vítězka 2015 Australian Open tvrdý   Miriam Kolodziejová   Katharina Hobgarská
  Greet Minnenová 		7–5, 6–4
Vítězka 2015 French Open antuka   Miriam Kolodziejová   Caroline Dolehideová
  Katerina Stewartová 		6–0, 6–3

Chronologie výsledků na GrandslamuEditovat

DvouhraEditovat

Turnaj 2016 2017 2018 2019 2020 2021 SR V–P
Australian Open A A 2R 2R 1R 4R 0 / 4 5–4
French Open A 2R 1R F 1R 4R 0 / 5 10–5
Wimbledon A 1R 1R 1R NH 2R 0 / 4 1–4
US Open A 1R 4R A 2R 2R 0 / 4 5–4
výhry–prohry 0–0 1–3 4–4 7–3 1–3 8–4 0 / 17 21–17

ČtyřhraEditovat

Turnaj 2017 2018 2019 2020 2021 SR V–P
Australian Open A 1R SF 1R 2R 0 / 4 5–4
French Open A 1R 2R A A 0 / 2 1–1
Wimbledon ČF 1R A NH 2R 0 / 3 4–3
US Open 1R A A A 2R 0 / 2 1–2
výhry–prohry 3–2 0–3 5–1 0–1 3–3 0 / 11 11–10
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráčkami Top 10Editovat

Přehled
Sezóna 2019 2020 2021 Celkem
Vítězství 2 1 2 5
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre MV
Sezóna 2019
1.   Simona Halepová 2. Indian Wells, Spojené státy tvrdý 4. kolo 6–2, 3–6, 6–2 61.
2.   Simona Halepová 2. Řím, Itálie antuka 2. kolo 2–6, 7–5, 6–3 44.
Sezóna 2020
3.   Elina Svitolinová 6. Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 6–3, 6–0 19.
Sezóna 2021
4.   Naomi Ósakaová 2. LOH – Tokio, Japonsko tvrdý 3. kolo 6–1, 6–4 42.
5.   Elina Svitolinová 6. LOH – Tokio, Japonsko tvrdý semifinále 6–3, 6–1 42.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Markéta Vondroušová na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h Markéta Vondroušová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20190629a29. června 2019
  2. ↑ Snažím se o pestrou hru, kraťasy, říká mladá naděje Vondroušová. iDNES.cz [online]. 2014-06-19 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Markéta Vondroušová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20190521a21. května 2019
  4. ↑ Profil hráče: Vondroušová Markéta [online]. Český tenisový svaz [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ROHÁČKOVÁ, Ivana. Jednou bych Grand Slam chtěla vyhrát. Dukla sport č. 4/2018 [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2018-12-14 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vondroušová opět změnila kouče, od Bartůňkové k ní zamířil Mertl. iDNES.cz [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Už to bylo nemastné, neslané. Vondroušová mění kouče, povede ji Salaba. iDNES.cz [online]. 2021-01-07 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mamon mění jeho sport. Tenis se zbláznil, žasne Hřebec. iDNES.cz [online]. 2017-07-11 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kouč Vondroušové Hřebec: Je stejně dobrá a možná i lepší než Plíšková - iSport.cz. iSport.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-07]. 
  10. ↑ a b Nová Kvitová? Vondroušová už je ve stejné stáji a chce titul z Paříže. iDNES.cz [online]. 2015-04-27 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ Markéta Vondroušová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210509a9. května 2021
  12. ↑ Markéta Vondroušová má titul ze čtyřhry na Orange Bowl [online]. I. ČLTK Praha, 2014-12-15 [cit. 2015-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. 
  13. ↑ PLAŠIL, Jaroslav; POKORNÝ, Štěpán. Na French Open se ukázal největší český talent, jmenuje se Markéta Vondroušová. Český rozhlas [online]. 2014-06-03 [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ POKORNÝ, Petr. Kolodziejová s Vondroušovou vyhrály v Paříži čtyřhru juniorek. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kolodziejová a Vondroušová vyhrály juniorku na Australian Open. TenisPortal.cz [online]. 2015-01-30 [cit. 2015-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  16. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová s Kolodziejovou jsou k nezastavení. V 28 zápasech ještě neprohrály. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-20 [cit. 2015-06-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Patnáctiletá Vondroušová slaví už druhý double mezi ženami. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-20, rev. 2015-06-20 [cit. 2015-06-20]. Dostupné online. 
  18. ↑ O finále Fed Cupu se porve mládež. Hvězdy se kapitánu Pálovi omluvily. iDNES.cz [online]. 2017-04-12 [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ Vondroušová - Kr. Plíšková 6:2, 7:5 České semifinále v Bielu, Vondroušová vyzve Strýcovou. Veselý je v Marrákeši v semifinále [online]. Sport.cz, 2017-04-14 [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. (česky) 
  20. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová přehrála i Strýcovou a v Bielu si zahraje finále! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-15 [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  21. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová přemohla únavu i Kontaveitovou a v Bielu slaví první titul z turnaje WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-16 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  22. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Vondroušová je premiérově v první stovce žebříčku. Zverev je díky titulu z Říma poprvé v Top 10 [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-22 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  23. ↑ a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Češky na US Open: Kvitová vydřela výhru, Vondroušová je poprvé ve třetím kole. Bojovat bude ještě Siniaková. TenisPortal.cz [online]. 2018-08-30 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová v Luganu přežila tři mečboly a zvládla dnešní dohrávku, Kr. Plíšková končí [online]. LUGANO: TenisPortal.cz, 2018-04-11 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Vondroušová spadla o více než dvacet míst. Plíšková s Kvitovou se drží v Top 10. Schmiedlová se vrátila do stovky [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-16 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  26. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Češky na US Open: Vondroušová v bitvě porazila Bertensovou! Siniaková se rozloučila "kanárem". Ve hře je ještě Kvitová. TenisPortal.cz [online]. 2018-09-01 [cit. 2018-09-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK, Luboš Zabloudil. Vondroušová nedokázala dorazit zraněnou Curenkovou a čtvrtfinále US Open si nezahraje. TenisPortal.cz [online]. 2018-09-04 [cit. 2018-09-05]. Dostupné online. 
  28. ↑ Strýcová s Vondroušovou prošly na Australian Open do semifinále čtyřhry, světové jedničky končí. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  29. ↑ Stosurová, Š. Čang - Strýcová, Vondroušová | ONLINE | 23.1.2019 11:15 | Australian Open 2019 | ŽIVĚ. iSport.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová titul z Budapešti nezískala. Ve finále neudržela vedení proti Van Uytvanckové [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  31. ↑ Van Uytvanck completes battling Budapest defence with comeback over Vondrousova [online]. WTA Tennis, 24-02-2019 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Indian Wells roundup: Vondrousova ousts last year's finalist Kasatkina [online]. WTA Tennis, 08-03-2019 [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Vondrousova holds on to shock Halep in epic Indian Wells upset [online]. WTA Tennis, 12-03-2019 [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Svitolina vaults past Vondrousova into Indian Wells semifinals [online]. WTA Tennis, 14-03-2019 [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Plíšková je po výhře nad Vondroušovou v semifinále turnaje v Miami. iDNES.cz [online]. 2019-03-28 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  36. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová prohrála s Martičovou i počtvrté a titul v Istanbulu nevybojovala [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-28 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. 
  37. ↑ 'It's the best day of my career' - Martic marvels to score the first title in Istanbul [online]. WTA Tennis, 28-04-2019 [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ HARNOCH, Miroslav. Z turnaje v Praze odhlásila i Vondroušová, trápí ji žaludeční potíže [online]. Aktuálně.cz, 2019-04-30 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  39. ↑ Plíšková je v Římě v semifinále, Vondroušová prohrála s Kontaovou. iDNES.cz [online]. 2019-05-18 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b c Reuters. French Open 2019: Marketa Vondrousova beats Johanna Konta, becomes first teenage Grand Slam finalist in decade [online]. Paris: Firstpost.com, 2019-06-07 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová na pátý pokus porazila Martičovou a je v semifinále Roland Garros! [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-04 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 
  42. ↑ Jakub Burian. Senzační Vondroušová je ve finále Roland Garros. V něm vyzve Australanku, se kterou ještě nevyhrála [online]. Seznam Zprávy, 2019-06-07 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  43. ↑ Spanilá jízda pokračuje. Vondroušová postoupila do finále Roland Garros. iDNES.cz [online]. 2019-06-07 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  44. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Vondroušová ve finále French Open neuspěla. První grandslamový titul má Bartyová [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  45. ↑ ČTK. Vondroušovou ve Wimbledonu omezovala bolavá ruka. České noviny [online]. 2019-07-01 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  46. ↑ Vondroušová se odhlásila z US Open! Je to nesmírně těžké rozhodnutí, smutní [online]. Tenisovýsvět.cz, 2019-08-24 [cit. 2019-08-26]. Dostupné online. 
  47. ↑ iDNES.cz, ČTK. Vondroušová ukončila sezonu, problém se zápěstím vyřešila operací. iDNES.cz [online]. 2019-09-17 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. 
  48. ↑ Vondroušová v premiéře proti světové jedničce neuspěla. V Adelaide prohrála s Bartyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-16 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  49. ↑ TOMLJANOVIC UPSETS VONDROUSOVA, TAKES ON POTAPOVA [online]. /lt.formulatx.com, 2020-02-11 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Brady vanquishes Vondrousova to make Dubai quarterfinals [online]. WTA Tennis, 2020-02-19 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Strýcová i Martincová v Dauhá první kolo zvládly. Vondroušová opět neudržela vedení. Aktuálně.cz [online]. 2020-02-23 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b Vondroušová a Siniaková vypadly v 1. kole i v New Yorku. Obě nestačily na kvalifikantky. TenisPortal.cz [online]. LiveSport, 2020-08-24 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  53. ↑ Kvitová po obratu slaví postup do 3. kola, Vondroušová se naopak s US Open loučí [online]. iROZHLAS, 2020-09-02 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  54. ↑ Plíšková ovládla české semifinále v Římě, Strýcová má titul z deblu [online]. iSport.cz (MSN), 2020-09-20 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  55. ↑ Roland Garros: Vondroušová neobháji vlaňajšie finále, Serena Williamsová postúpila. Šport.sk [online]. SPORT SK, s r o & Ringier Axel Springer Slovakia, 2020-09-28 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  56. ↑ Vondroušová končí v osmifinále. V duelu proti Sie Šu-wej ji trápila bolavá třísla. Aktuálně.cz [online]. 2021-02-14 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  57. ↑ Hádky, dusno i pokus o sestřelení. Vondroušová měla spory se zázračným dítětem. Aktuálně.cz [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  58. ↑ PRŮŠA, Jiří. Kvitová dlouhou bitvu nezvládla, Vondroušová uhrála jen tři gemy [online]. TN Nova, 2021-03-29 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  59. ↑ Jednadvacet es a Plíšková je ve Stuttgartu ve čtvrtfinále, Vondroušová uhrála jen čtyři gemy [online]. ČT sport, 2021-04-22 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  60. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Krejčíková v Římě na úvod ztratila jen dva gamy. Vondroušová prohrála s Tomljanovicovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  61. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová byla v prvním deblovém finále míček od titulu. Mečboly s Mladenovicovou nevyužily. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. 
  62. ↑ Loučení po boji. Vondroušová vypadla na Roland Garros v osmifinále. iDNES.cz [online]. 2021-06-06 [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. 
  63. ↑ Krejčíková, Muchová i Siniaková postupují, Plíšková vypadla. Po zkratu balí i Vondroušová. Sport.cz [online]. 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  64. ↑ Ostapenko, Sevastova win repeat thrillers; home hope Raducanu upsets Vondrousova [online]. WTA Tennis, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ MUZIKANT, Michal. Muchová smolně přijde o olympiádu. Byla jsem připravená reprezentovat, říká. Olomoucký deník [online]. 2021-06-21 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  66. ↑ Dutch star Kiki Bertens retires from professional tennis [online]. WTA Tennis, 2021-07-287 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Skvělá Vondroušová v Tokiu zaskočila Ósakaovou a je v olympijském čtvrtfinále!. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  68. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová si v Tokiu zahraje o olympijskou medaili! Badosaová jí ve čtvrtfinále vzdala. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  69. ↑ Suverénní výkon s příchutí medaile. Vondroušová si zahraje finále dvouhry. ČT sport [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  70. ↑ Tokyo 2020: Bencic captures gold for Switzerland in thriller over Vondrousova [online]. WTA Tennis, 2021-07-31 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  72. ↑ ROTHENBERG, Ben. 2019 French Open: Barty and Vondrousova Make the Women's Final [online]. New York Times, 07-06-2019 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Roland Garros: M. Vondrousova / A. Sevastova [online]. ASAP Sports, 02-06-2019 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ IMHOFF, Dan. Vondrousova: Next Great Czech Hope [online]. Roland Garros, 05-06-2019 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Marketa Vondrousova Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Stats Hub Return Stats [online]. WTA Tennis [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Markéta_Vondroušová&oldid=20578480“