10. prosinec

<<	prosinec					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	31
2025

10. prosinec je 344. den roku podle gregoriánského kalendáře (345. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 21 dní.

Události

Česko

1420 – V domě Petra Zmrzlíka ze Svojšína v Praze proběhlo tzv. velké hádání husitských teologů.
1918 – Jeden z prvních zákonů mladého Československa zakázal užívání šlechtických titulů.
1976 – Ve značkové prodejně AZNP v Mladé Boleslavi byla prvnímu spotřebiteli předána nová Škoda 120 L, sériově vyráběná od 15. listopadu 1976. Oficiální maloobchodní prodej pak byl zahájen od pondělí 13. prosince 1976.
1988 – Na Škroupově náměstí v Praze se uskutečnila první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace.
1989 – Gustáv Husák jmenoval Čalfovu „vládu národního porozumění“ a odstoupil z funkce prezidenta ČSSR.
2019 – Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Svět

1508 – Papežský stát, Francie, Aragonie a Svatá říše římská vytvořily ligu z Cambrai – alianci namířenou formálně proti Osmanské říši, ve skutečnosti však proti Benátské republice.
1520 – Martin Luther veřejně spálil bulu papeže Lva X. Exsurge Domine požadující odvolání jeho protestantského učení. Následovala Lutherova exkomunikace z církve, vyhlášená papežem 3. ledna 1521.
1652 – První anglo-nizozemská válka: Došlo k námořní bitvě u Dungenessu, která skončila vítězstvím Nizozemců.
1710 – Bitva u Villaviciozy za války o španělské dědictví rozhodla o tom, že novým španělským králem se stane Filip V.
1763 – španělský král Carlos III. vyhlásil první tah Královské loterie – novodobé státní monopolní loterie, jejíž výnos byl ze 75 % vrácen ve výhrách a 25 % určen pro veřejně prospěšné účely, zejména pro kanalizaci a dláždění ve městech.
1817 – Mississippi se stal 20. státem USA.
1901 – Švédský král Oskar II. předal ve Stockholmu první Nobelovu cenu, kterou získal Wilhelm Conrad Röntgen za fyziku.
1909 – Švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová obdržela jako první žena Nobelovu cenu za literaturu.
1936 – Král Edvard VIII. podepsal abdikační listinu a stal se tak jediným britským monarchou, který se dobrovolně vzdal trůnu.
1948 – OSN schválila Všeobecnou deklaraci lidských práv.
1959 – Jaroslavu Heyrovskému byla udělena Nobelova cena za chemii.
1963 – Zanzibar získal nezávislost na Velké Británii.
1984 – Jaroslavu Seifertovi byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Narození

Česko

Karel Schwarzenberg (* 1937)

1723 – Jan Tržil, purkmistr Martínkova a jeden z vůdců selského povstání († 6. listopadu 1775)
1782 – Josef Liboslav Ziegler, kněz, básník a spisovatel († 23. května 1846)
1805 – Josef Škoda, lékař dermatolog a vysokoškolský profesor († 13. června 1881)
1818 – František Ladislav Rieger, politik, publicista, spoluzakladatel a vůdce Národní strany († 3. března 1903)
1830 – Rudolf Dominik Zafouk mladší, sochař, řezbář a modelér († po r. 1890)
1852 – Josef Baar, český poštmistr a politik, starosta Třeboně († 23. dubna 1933)
1859 – Antonín Smrček, stavební odborník († 17. února 1951)
1865 – Antonín Dušek, katolický kněz, biskupský vikář († 15. března 1950)
1870 – Adolf Loos, architekt († 23. srpna 1933)
1889 – Jan Vrba, lesník, učitel, básník a spisovatel († 28. května 1961)
1902 – Václav Trégl, herec († 11. února 1979)
1904 – Antonín Novotný, československý prezident († 28. ledna 1975)
1908 – Karel Flek, violoncellista, tympánista a hudební skladatel. († srpen 1970)
1909 – Otakar Kraus, operní pěvec (barytonista) († 28. července 1980)
1923 – Jaroslav Bouček, novinář a překladatel († 5. dubna 2001)
1925 – Zdeněk Šesták, hudební skladatel
1930 – Ladislav Fouček, československý reprezentant v dráhové cyklistice, olympionik († 4. července 1974)
1931 – Rita Klímová, ekonomka, disidentka a diplomatka († 30. prosince 1993)
1935
- Ivan Štoll, český fyzik, pedagog a popularizátor vědy († 5. září 2017)
- Jaromil Jireš, filmový scenárista a režisér († 24. října 2001)
1937
- Karel Schwarzenberg, politik, předseda TOP 09 († 12. listopadu 2023)
- Zdeněk Bažant, profesor stavebního a strojního inženýrství a materiálových věd
1939 – Jaroslav Jiřík, hokejista († 11. července 2011)
1943 – Stanislav Bělehrádek, politik KDU-ČSL
1948 – Petr Robejšek, politolog, ekonom, komentátor a publicista
1951 – Milan Svoboda, jazzový hudebník, skladatel, dirigent a pedagog
1952 – Jitka Štenclová, malířka a textilní výtvarnice
1956 – Zdeněk Papoušek, sociolog, dramatik a politik
1965 – Michal Šanda, spisovatel
1977 – Miluše Bittnerová, herečka
1985 – Roman Červenka, lední hokejista
1990 – Tereza Chlebovská, modelka a Česká Miss 2012