Otevřít hlavní menu

Anton Gnirs (18. ledna 1873 Žatec[1]10. prosince 1933 Loket[2]) byl český, německy mluvící učitel, archeolog, konzervátor, archivář a historik. Z těchto oborů napsal řadu publikací.

PhDr. Anton Gnirs
Anton Gnirs.jpg
Narození 18. ledna 1873
Žatec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 10. prosince 1933 (ve věku 60 let)
Loket
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Chomutov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Žatci v rodině ředitele Severozápadočeské uhelné akciové společnosti v Chomutově, Antona Gnirse a jeho choti Mathilde rozené Schwarzbach. Rodina se posléze odstěhovala do Chomutova, kde Anton vystudoval gymnázium. Maturoval v roce 1893 a pokračoval ve studiu germanistiky, zeměpisu a dějepisu na německé Karlo-Ferdinandově universitě v Praze. Později se specializoval na dějiny umění, klasické dějiny a archeologii. V roce 1899 složil zkoušku učitelské způsobilosti a učil jako suplent na Vyšší reálce na Vyšší průmyslové škole v Plzni.

Chorvatsko 1899–1918Editovat

 
Římská vila na ostrově Brijuni

V září 1899 se stal prozatímním profesorem na Vojenské námořní reálce v Pule. O rok později byl jmenován profesorem řádným. V roce 1902 byl jmenován konzervátorem Centrální komise pro umění a památkovou péči pro korunní zemi Istrie.

V roce 1903 byl promován doktorem filosofie na Karlo-Ferdinandově universitě v Praze. Poté podnikl studijní cestu po Itálii, Řecku a Malé Asii.

Od roku 1904 vedl archeologické výzkumy v Pule a Brijuni.

  • Pula
    • Porta Aurea
    • Porta Gemina
    • Antické divadlo v Pule (1905)
  • Brijuni
    • Římská vila
  • Další lokality: Kolca, Fažana, Banjole.

V roce 1907 se stal profesorem státní reálky v Pule a o rok později jejím ředitelem. Dne 15. června 1909 mu byla udělena stálá vědecká dovolená, aby se mohl plně věnovat archeologickým výzkumům. Po vypuknutí první světové války se věnoval především záchranným výzkumům. Po skončení války pracoval do roku 1919 v komisi pro příměří.

V roce 1917 se oženil s Margaretou Stein z Chomutova, dcerou Hugona Steina z Anna-Hofu u Chomutova.[3]

Československo 1919–1933Editovat

 
President Osvoboditel na vykopávce římského tábora v Mušově 22. června 1928. Výklad podal státní konservátor Dr. Anton Gnirs. (původní titulek)

V roce 1919 se vrátil do Chomutova, kde zprvu nenašel uplatnění. Od 1. září 1919 se stal profesorem němčiny, dějepisu a zeměpisu na Státní reálce v Lokti. V tomto městě se věnoval i širší kulturní činnosti: v roce 1921 založil obecní knihovnu v Lokti, v roce 1923 byl jmenován ředitelem městského muzea a městského archivu, kde působil už od roku 1920. V roce 1925 se stal státním konzervátorem a obdržel stálou dovolenou, aby se mohl věnovat vědecké práci.

  • 1923, 1926–1930: Slatina (eneolit, doba bronzová)
  • 1929–1930: Žírovice u Františkových Lázní (pozdní doba bronzová)

V letech 1927–1928 byl povolán, aby vedl výzkum římských památek na jižní Moravě, jednalo se především o lokalitu Hradisko (Burgstall) u obce Mušov, kde byly nalezeny zbytky římského tábora z 2. století n. l. a na Slovensku (Stupava). Do roku 1933 vedl výzkum prehistorických lokalit v západních Čechách. V letech 1930–1933 vedl archeologické práce na chebském hradě.

Zemřel 10. prosince 1933 v Lokti. Je pohřben v Chomutově v hrobce rodiny Steinů,[3] v roce 1935 byl na jeho hrobě vztyčen náhrobek, jehož autorem je sochař Willy Russ[4]

SpisyEditovat

Svou první vědeckou práci Východní Germánie a její dopravnícesty v Ptolemaiově popisu publikoval v roce 1898 v Praze.

Soupisy památekEditovat

V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v Republice československé provedl soupisy okresů:

  • Loket (Der politische Bezirk Elbogen, 1927)
  • Teplá a Mariánské Lázně (Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, psáno, 1928–1930, vyšlo 1932)
  • Karlovy Vary (Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, napsáno 1930, vyšlo 1996)[5]

Další dílaEditovat

  • Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit : Überlieferungen, Denkmale und Urkunden, Freiburg : Freiburger-Echo-Verlag, 2001, ISBN 3-86028-057-0
  • Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad : (Prag 1933), München : R. Oldenbourg Verlag, 1996, ISBN 3-486-56170-7
  • Porzellanfabriken in Böhmen 1791–1945 / bearb., zusammengest. und eingeleitet von Anna Gnirs, Munchen : Sudetendeutsches Archiv, 1990, ISBN 3-926303-11-5
  • Beiträge zur Geschichte und Geographie Böhmens und Mährens in der Zeit des Imperium Romanum, Herausgegeben von Anna Gnirs; Geleitwort von Harald von Petrikovits, Bonn : Wissenschaftliches Archiv, 1976,
  • Das ehemalige herzoglich-sächsisch-Lauenburgische und markgräflich-badische Amtsarchiv aus dem Schlosse zu Theusing in Böhmen / bearbeitet von Anton Gnirs, Brünn; Prag; Wien; Leipzig : Rudolf M. Rohrer, 1933
  • Petschau : Geschichte und Bauwerk einer Burg und der unter ihrem Schutze entstandenen bürgerlichen Siedlung, Augsburg : Dr. Benno Filser Verlag, 1932 (in Brunn : Rudolf M. Rohrer),
  • Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in den Bezirken Tepl und Marienbad, Augsburg : Benno Filser, 1932 (Brunn : Rudolf M. Rohrer)
  • Aufsätze, Brunn : [s.n.], 1931 (Rudolf M. Rohrer)
  • Bibliographie der wissenschaftlichen Arbeiten von Anton Gnirs : dem Denkmalforscher zum dreissigsten Jahrtag seiner Berufung als Konservator dargebracht von seinen Freunden aus dem Süden, Brünn : Rudolf M. Rohrer, 1931
  • Římská stanice na Mušově, V Praze : [s.n., 1931] (Státní tiskárna)
  • Alte Sagen aus dem Elbogener Ländchen, Karlsbad : Im Kommissionsverlag Walther Heinisch, 1930 (in Brünn : Rud. M. Rohrer)
  • Beiträge zur Elbogener Heimatkunde, Brünn : [s.n.], 1930
  • Hans Heiling : die Sagen und Geschichte der Felsen im Elbogener Egertale bei Karlsbad, Brünn : R.M. Rohrer, 1930
  • Paralipomena aus Istrien und Aquileia, [S.l. : s.n.], 1930
  • Quellenverehrung und Quellenopfer : Ein Beitrag zur Vorgeschichte der böhmischen Mineralquellen, K. Vary : Walther Heinisch, 1930
  • Die römischen Schutzbezirke an der oberen Donau : Ein Beitrag zur Topographie Böhmens und Mährens in der Zeit des Imperiums, Augsburg; Wien : Dr. Benno Filser Verlag, 1929 (in Brünn : Rudolf M. Rohrer)
  • Elbogen bei Karlsbad : Eine Geschichte der alten Bauten, der Denkmale und des Kunsthandwerks in dieser Stadt, Elbogen : Rurolf M. Rohrer in Brünn, 1928
  • Der politische Bezirk Elbogen, Prag : Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste, 1927 ([Brünn : Rud. M. Rohrer])
  • Eine Bergchronik der Städte Schlaggenwald und Elbogen, [Elbogen : A. Gnirs], 1926
  • Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit / Uberlieferungen, Denkmale und Urkunden, Karlsbad; Leipzig : W. Heinisch, 1925
  • Alte und neue Kirchenglocken : Mit Beitragen zur Geschichte des Glockengusses und seiner Meister in den Gebieten nördlich wie südlich des Ostalpenlandes und an der Adria, Karlsbad; Leipzig : W. Heinisch, 1924

Členství ve spolcích a organizacíchEditovat

  • 1901 člen Rakouského archeologického institutu ve Vídni
  • 1906 člen – korespondent Francouzské archeologické společnosti v Paříži
  • 1912 člen – korespondent Archeologického ústavu v Berlíně
  • 1921 řádný člen Archeologického ústavu v Berlíně
  • 1923 (?) zakládající člen Spolku německých vlastivědných muzeí v ČSR

OdkazEditovat

  • Dne 27. února 2013 proběhl v Městské knihovně v Lokti Seminář k jubileu Antona Gnirse a jeho pokračovatelů[6]
  • Dne 21. června 2003 se konal v Galerii radnice v Lokti seminář u příležitosti 130. výročí narození a 70. výročí úmrtí Antona Gnirse[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Žatec
  2. Archeolog Gnirs zemřel. Lidové noviny. 13. 12. 1933, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b GNIRS, Anna. Anton Gnirs – 11.9. – 8. 11.2008 - radnice. Oblastní muzeum Chomutov [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  4. Willi Russ na stránkách Muzea Cheb
  5. GNIRS, Anton. Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. München: Oldenbourg, 1996. 262 s. ISBN 3-486-56170-7. (německy) 
  6. Seminář k jubileu Antona Gnirse a jeho pokračovatelů na stránkách NPÚ ÚOP v Lokti
  7. In: Pocta Antonu Gnirsovi. Loket: Klub přátel města Lokte, 2013. Dostupné online. ISBN 80-239-1435-9.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat