Otevřít hlavní menu

Louis Victor Meriadec de Rohan

francouzský a rakouský šlechtic, voják

Louis Victor Meriadec de Rohan-Guémené[1] (20. července 1766 Versailles10. prosince 1846 Sychrov) byl francouzský šlechtic z rodiny Rohanů a voják.

Louis Victor Meriadec de Rohan
Louis Victor Meriadec de Rohan (Desetiletí od 1830)
Louis Victor Meriadec de Rohan (Desetiletí od 1830)
Narození 20. července 1766
Versailles
Úmrtí 10. prosince 1846 (ve věku 80 let)
Sychrov
Místo pohřbení Loukov
Partner(ka) Paulina Zaháňská
Rodiče Henri Louis, Prince of Guéméné a Victoire de Rohan
Příbuzní Charles Alain de Rohan, Jules Armand Louis de Rohan a Marie Louise Joséphine de Rohan (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako druhorozený syn Henriho Louise de Rohan. Byl připravován na duchovní dráhu, ovšem kvůli svému přání mu děd maršál Soubise dopomohl roku 1779 k námořnictvu, studoval v Toulon, poté sloužil v Africe a Indii, v době vypuknutí Velké francouzské revoluce byl kapitánem 1. třídy.[2] Po emigraci sloužil armádě Velké Británie jako plukovník u pluku stavěného jeho starším bratrem Charlesem Alainem, po přestoupení do rakouských služeb bojoval v severní Itálii, zde se již jako generálmajor vyznamenal v roce 1805 obsazením Castelfranco Veneto, za což získal rytířský kříž řádu Marie Terezie, v roce 1809 byl povýšen na polního podmaršálka a o rok později opustil aktivní službu.

Spolu s otcem a bratry získal v roce 1808 inkolát pro Rakousko, Victor také získal indigenát pro Uhersko (měl statek Rittberg v Banátu, dnešní Tormac v Rumunsku).[3] V letech 1836–1846 byl hlavou rodu a v této době se věnoval zejména Rohanskému paláci v Praze. Rodové tituly a představenství rodu po něm zdědil synovec Kamil Rohan.

RodinaEditovat

V roce 1809 si v Praze vzal svoji neteř (dceru staršího bratra Charlese Alaina) Berthe (1782–1841). Do manželství se narodilo pouze jedno, mrtvé dítě v roce 1818, což Berthe nesla těžce.[4]

ReferenceEditovat

  1. Hlavní jméno je Victor, pořadí se někdy uvádí Victor Louis Meriadec.
  2. Slavíčková, s. 254.
  3. Slavíčková, s. 264.
  4. Slavíčková, s. 264.

LiteraturaEditovat