Wikipedie

Jonas Vingegaard

dánský cyklista

Jonas Vingegaard Hansen ([ˈjoːnæs ˈve̝ŋəˌkɒˀ ˈʁɑsmusn̩]; * 10. prosince 1996) je dánský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Visma–Lease a Bike.[3]

Jonas Vingegaard
Vingegaard v roce 2023
Vingegaard v roce 2023
Osobní informace
Celé jménoJonas Vingegaard Rasmussen
Datum narození10. prosince 1996 (27 let)
Místo narozeníHillerslev, Dánsko[1]
StátDánskoDánsko Dánsko
Výška175 cm[1]
Hmotnost60 kg[1]
ChoťTrine Marie Vingegaard Hansen[2]
PříbuzníRosa Kildahl (tchyně)
Týmové informace
Současný týmVisma–Lease a Bike
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcevrchař
Amatérské týmy
2013
2014–2016		Aalborg Cykle Ring
Odder CK
Profesionální týmy
2016–2018
2019–		Team ColoQuick–Cult
Team Jumbo–Visma
Úspěchy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra editovat

Začátky editovat

Vingegaard v dětství hrál fotbal, házenou, badminton a další sporty. K cyklistice se dostal poté, co viděl závodníky na závodu Danmark Rundt projíždět kolem jeho domu. Svou kariéru začal v květnu 2016 v dánském kontinentálním týmu ColoQuick. Ze začátku své kariéry však také pracoval jako dělník v továrně na zpracování ryb v Hanstholmu, neboť si nebyl jistý, že jeho cyklistická kariéra uspěje.[4] Ještě ve věku 19 let získal celkové druhé místo na závodu Kolem Číny I, jenž je klasifikován na úrovni 2.1.

Team Jumbo–Visma (2019–) editovat

Před sezónou 2019 se Vingegaard připojil k UCI WorldTeamu Team Jumbo–Visma a hned v první sezóně dosáhl na své první vítězství v UCI World Tour, a to v šesté etapě Tour de Pologne.[5] Svou první Grand Tour Vingegaard absolvoval v roce 2020, konkrétně Vueltu a España, na níž pomáhal celkovému vítězi Primoži Rogličovi jako domestik.[6]

Sezóna 2021 editovat

Na prvním závodu sezóny, UAE Tour, Vingegaard vyhrál pátou etapu.[7] V březnu vyhrál celkové pořadí a 2 etapy na Settimaně Internazionale di Coppi e Bartali a v dubnu dokončil závod Kolem Baskicka na druhém místě za týmovým kolegou Rogličem.[8] Do Tour de France 2021 Vingegaard vstoupil jako domestik pro Primože Rogliče a jako náhradní lídr svého týmu. V prvním týdnu měl Roglič několik nehod a po osmi etapách musel odstoupit. Vingegaard se tak stal jediným lídrem týmu pro celkové pořadí. Na dvou vrcholových dojezdech dojel druhý za Tadejem Pogačarem a obě časovky dokončil třetí, díky čemuž se dostal v cíli na druhé místo. Stal se tak druhým Dánem na pódiu Tour de France a prvním od roku 1996.[9]

Sezóna 2022 editovat

První vítězství sezóny získal Vingegaard na konci února na jednorázovém závodu La Drôme Classic.[10] V březnu získal druhé místo celkově na Tirrenu–Adriaticu, na něž v dubnu navázal šestým místem celkově na závodu Kolem Baskicka. Na Critériu du Dauphiné prokázal svou dobrou formu druhým místem v celkovém pořadí za týmovým kolegou Rogličem a vítězstvím v závěrečné, královské etapě.[11]

 
Vingegaard na Tour de France 2022

Do Tour de France vstoupil v silné formě, když před ním v celkovém pořadí po úvodní individuální časovce byl z favoritů na vítězství pouze Pogačar. V páté etapě měl Roglič nehodu a ztratil čas, což se málem přihodilo i Vingegaardovi, neboť utrpěl mechanický problém a nemohl dále pokračovat na svém kole. Týmový kolega Nathan Van Hooydonck mu dal své kolo, ale to bylo Vingegaardovi příliš velké, tudíž musel jet neustále ze sedla. Zachránil ho další týmový kolega, Steven Kruiswijk, jenž mu nabídl své kolo, ale v ten moment k nim přijelo týmové auto a Vingegaard dostal své záložní kolo.[12] Díky práci Wouta van Aerta však Vingegaard ztratil jen několik sekund. V následujících etapách bojoval s Pogačarem o bonusové sekundy a etapová vítězství, a stal se tak jediným závodníkem se ztrátou menší než 1 minuta na čelo závodu. Jedenáctá etapa končila na stoupání Col du Granon, které bylo naposledy využito v ročníku 1986, v němž Greg LeMond zbavil Bernarda Hinaulta žlutého trikotu. Spolu s Rogličem zaútočil na Pogačara na Col du Télegraphe a na Col du Galibier, zatímco Christophe Laporte a Kruiswijk byli poblíž a van Aert před nimi v úniku. Na závěrečném stoupání zaútočil 5 km před cílem a Pogačar ho nebyl schopen následovat. Svůj náskok postupně zvyšoval a v cíli, kde mohl oslavit své první etapové vítězství na Tour, ve výsledku získal 2 minuty a 51 sekund na Pogačara, a posunul se tak do čela celkového pořadí. Pogačar se mezitím propadl na celkové třetí místo za druhého Romaina Bardeta.[13] Své vedení uhájil i v další etapě s cílem na Alpe d'Huez.

V následujících etapách se na Vingegaarda pokusil Pogačar několikrát zaútočit, ale marně.[14] Po třetím dni volna ztratil Team Jumbo–Visma dva závodníky: Rogliče, jenž neodstartoval kvůli svým zraněním, a Kruiswijka, jenž musel odstoupit po nehodě v patnácté etapě.[15] V sedmnácté etapě byl Vingegaard jediným jezdcem, který zůstal s dvojicí týmu UAE Team Emirates Pogačar a Brandon McNulty na závěrečném stoupání dne. Na posledních 500 metrech se Vingegaard pokusil zaútočit, ale Pogačar včas zareagoval a etapu vyhrál. Na Vingegaarda tak získal 4 bonusové sekundy.[16] V osmnácté etapě Vingegaard odpovídal na Pogačarovy brzké útoky a po Pogačarově nehodě ve sjezdu zpomalil a počkal na něj.[17] Na Hautacamu, závěrečném kopci dne, mu nejprve pomáhal Sepp Kuss a následně van Aert, jenž se k němu a Pogačarovi stáhl z úniku. Pogačar začal projevovat známky slabosti, tudíž Vingegaard zaútočil.[18] Do cíle dojel jako etapový vítěz, na Pogačara získal další minutu a 4 sekundy a předem si zajistil vítězství ve vrchařské soutěži a celkové vítězství.[19] Ve dvacáté etapě, individuální časovce, Vingegaard potvrdil svůj triumf druhým místem za van Aertem a před třetím Pogačarem.[20] V poslední etapě si pohodlně dojel do cíle v obklopení týmových kolegů, a stal se tak druhým dánským vítězem Tour de France v historii po Bjarne Riisovi, jenž triumfoval v roce 1996.

Sezóna 2023 editovat

Osobní život editovat

Vingegaard je ženatý s Trine Hansen a spolu mají dceru Fridu. Jeho tchyně, Rosa Kildhal, je vítězkou dánské televizní show Great Danish Bake Off. Vingegaard je fanouškem fotbalového klubu Liverpool FC.[4]

Hlavní úspěchy editovat

2016
Kolem Číny I
2. místo celkově
2017
2. místo GP Viborg
Tour du Loir-et-Cher
4. místo celkově
  vítěz soutěže mladých jezdců
5. místo Sundvolden GP
7. místo Ringerike GP
2018
Giro della Valle d'Aosta
vítěz prologu (ITT)
Tour de l'Avenir
vítěz 4. etapy (TTT)
4. místo Sundvolden GP
Tour du Loir-et-Cher
5. místo celkově
  vítěz soutěže mladých jezdců
Grand Prix Priessnitz spa
5. místo celkově
5. místo Ringerike GP
Le Triptyque des Monts et Châteaux
9. místo celkově
2019
Tour de Pologne
vítěz 6. etapy
Danmark Rundt
2. místo celkově
Deutschland Tour
9. místo celkově
2020
Tour de Pologne
8. místo celkově
2021
Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
  celkový vítěz
  vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2 a 4
UAE Tour
vítěz 5. etapy
Tour de France
2. místo celkově
Kolem Baskicka
2. místo celkově
  vítěz soutěže mladých jezdců
8. místo Clásica de San Sebastián
2022
Tour de France
  celkový vítěz
  vítěz vrchařské soutěže
vítěz etap 11 a 18
vítěz La Drôme Classic
Critérium du Dauphiné
2. místo celkově
vítěz 8. etapy
Tirreno–Adriatico
2. místo celkově
CRO Race
2. místo celkově
vítěz etap 3 a 5
Kolem Baskicka
6. místo celkově
2023
Tour de France
  celkový vítěz
vítěz 16. etapy (ITT)
lídr   po 14. etapě
Kolem Baskicka
  celkový vítěz
  vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 3, 4 a 6
Critérium du Dauphiné
  celkový vítěz
vítěz etap 5 a 7
O Gran Camiño
  celkový vítěz
  vítěz vrchařské soutěže
vítěz etap 2, 3 a 4 (ITT)
Vuelta a España
2. místo celkově
vítěz etap 13 a 16
lídr   po 13. etapě
Paříž–Nice
3. místo celkově
vítěz 3. etapy (TTT)

Výsledky na etapových závodech editovat

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour 2019 2020 2021 2022 2023
  Giro d'Italia — — — — —
  Tour de France — — 2 1 1
  Vuelta a España — 46 — — 2
Výsledky na etapových závodech
Závod 2019 2020 2021 2022 2023
  Paříž–Nice — — — — 3
  Tirreno–Adriatico — — — 2 —
  Volta a Catalunya — NS — — —
  Kolem Baskicka 32 2 6 1
  Tour de Romandie 72 — — —
  Critérium du Dauphiné — — 51 2 1
  Tour de Suisse — NS — — —
Legenda
— Nezúčastnil se
NS Nejelo se
DNF Nedokončil

Ocenění editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jonas Vingegaard na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Jonas Vingegaard » Team Visma [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ TEAM VISMA [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-29. (anglicky) 
  4. ↑ a b POGGI, Alessandro. Jonas Vingegaard: From ‘fisherman’ to Grand Tour contender [online]. olympics.com, 2022-07-14 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 2019 » 76th Tour de Pologne (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 2020 » 75th La Vuelta ciclista a España (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ FLETCHER, Patrick. UAE Tour: Vingegaard wins stage 5 [online]. cyclingnews.com, 2021-02-25 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Primoz Roglic wins Itzulia Basque Country [online]. cyclingnews.com, 2021-04-10 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Jonas Vingegaard: from fish factory to Tour de France podium [online]. cyclingnews.com, 2021-07-17 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ GODDARD, Ben. Jonas Vingegaard wins Drôme Classic [online]. cyclingnews.com, 2022-02-27 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ FARRAND, Stephen. Primoz Roglic wins Critérium du Dauphiné [online]. cyclingnews.com, 2022-06-12 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Chaos for Jumbo-Visma as Vingegaard switches bike [online]. nbcsports.com, 2022-07-06 [cit. 2022-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-13. (anglicky) 
  13. ↑ FLETCHER, Patrick. Vingegaard wins stage 11 of Tour de France as Pogacar cracks on Col du Granon [online]. cyclingnews.com, 2022-07-13 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ RYAN, Barry. Vingegaard now the problem for Pogacar at the Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2022-07-16 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MUSTAPHA, Ibrahim. JUMBO-VISMA DOUBLE BLOW AS STEVEN KRUIJSWIJK OUT OF TOUR DE FRANCE WITH HORROR INJURY AS JONAS VINGEGAARD ALSO CRASHES [online]. eurosport.com, 2022-07-18 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ TYSON, Jackie. Pogacar triples up on stage 17 mountain mayhem at Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2022-07-20 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ HOOD, Andrew. Tour de France: Tadej Pogačar crashes on descent and Jonas Vingegaard waits: ‘We respect each other a lot’ [online]. velonews.com, 2022-07-21 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ RYAN, Barry. Van Aert ends Pogacar's Tour de France hopes with decisive turn on Hautacam [online]. cyclingnews.com, 2022-07-21 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ WEISLO, Laura. Vingegaard soars to victory on Tour de France stage 18 to Hautacam [online]. cyclingnews.com, 2022-07-21 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Wout van Aert, Vingegaard go one-two in stage 20 time trial of Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2022-07-23 [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ SELMANN, Philip. Tour-vinderen Jonas Vingegaard er Årets Sportsnavn 2022 [online]. dr.dk, 2023-01-07 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (dk) 
  22. ↑ MIKKELSEN, Sebastian. Road cycling: Jonas Vingegaard and Demi Vollering win Vélo d'Or awards as the best riders of 2023 - Complete list of winners [online]. olympics.com, 2023-10-24 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jonas_Vingegaard&oldid=23741107“