Božena Weleková
Božena Weleková (8. února 1910, Smíchov[1] – 10. prosince 1979, Praha) byla česká loutkoherečka a herečka. Od roku 1945 byla druhou interpretkou Máničky, po Anně Kreuzmannové. V divadle Spejbla a Hurvínka zůstala až do svého odchodu do důchodu, v roce 1968.
| Božena Weleková | |
|---|---|
 Božena Weleková s Máničkou | |
| Narození | 8. února 1910 Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. prosince 1979 (ve věku 69 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | herečka a loutkoherečka |
| Manžel(ka) | Jan Vavřík-Rýz |
| Děti | 3 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Narodila se jako Božena Antonie Vokounová v rodině kominického mistra Ladislava Vokouna na Smíchově čp.285 . Vyučila se zlatnicí. Od hereckých začátků v ochotnickém kroužku Vojan v Radotíně vedla její cesta přes různé divadelní společnosti až do Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Měla velký hlasový rozsah, 4 oktávy a díky tomu se uplatnila velmi dobře i v operetě. Při slavnostním zahájení v osvobozeném Jablonci hraje v Našich furiantech Ladislava Stroupežnického paní Dubskou, jako host. Na začátku sezóny roku 1945 přichází do divadla Spejbla a Hurvínka k prof. Josefu Skupovi a stává se na více než dvacet let interpretkou Máničky. Po rozvodu s Janem Vavříkem-Rýzem nechala všechna svá jména, začínající písmenem V, sjednotit do uměleckého jména Weleková. Těžko se smiřovala se stářím. Vystupovala ještě nějaký čas se souborem Staropražská pětka. Zemřela po dlouhé nemoci v domově důchodců v Praze-Kobylisích. Z prvního manželství měla dvě děti, Janu Velkovou a Ivana Velka. Z druhého manželství, s Janem Vavříkem-Rýzem, dceru Helenu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově
Literatura editovat
- MALÍK, Jan. Úsměvy dřevěné Thálie. Praha: Orbis, 1965.
- MALÍK, Jan. Národní umělec Josef Skupa. Praha: SNKLU, 1962.
- GRYM, Pavel. Klauni v dřevácích. Praha: Panorama, 1988.
