Otevřít hlavní menu

Obecný popisEditovat

Domov pro seniory je obvykle určen osobám, které potřebují trvalou pomoc druhé osoby z důvodu snížené soběstačnosti. V ideálním případě by měl klientům trvale či dočasně nahradit domov.[1] Domovy pro seniory jsou služby sociální péče, která má za cíl osobám zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost. Cílem je umožnit v co největší míře zapojení do běžného života; v případě, že to vylučuje jejich zdravotní stav, domov pro seniory zajistí důstojné prostředí a zacházení. Pobyt v domově pro seniory je placenou sociální službou.[2]

Podmínky přijetí do domova pro senioryEditovat

Podmínky pro přijetí do domova pro seniory jsou téměř ve všech zařízeních podobné. Základem je podat žádost o umístění a doložit vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu klienta.[3] Při nástupu do domova pro seniory uzavírá klient se zařízením smlouvu o poskytnutí služby sociální péče v domově pro seniory. Tato smlouva obsahuje práva a povinnosti obou smluvních stran a obsahuje náležitosti jako určení smluvních stran, rozsah poskytovaných sociálních služeb, ustanovení o ubytování, stravování a péči, fakultativní činnosti, místo a čas poskytování sociální služby, výše úhrady za sociální službu a způsob jejího placení, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, doba platnosti smlouvy, podpisy klienta a poskytovatele. Smlouva musí být písemná a vyhotovena ve dvou exemplářích, lze ji měnit či zrušit opět pouze písemně. Obsahuje také prohlášení o tom, že smlouva byla uzavřena na základě svodné vůle a obě strany jsou srozuměny s jejím obsahem, který stvrzují svým podpisem. Obě strany tímto právním aktem nabývají práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy.[4]

Poskytované službyEditovat

Domovy pro seniory poskytují služby podle zákona o sociálních službách. Tyto služby zahrnují poskytnutí ubytování, úklid, praní osobního a ložního prádla a žehlení. Dále je to poskytnutí celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování v počtu minimálně tři jídla denně. Dále zajišťují pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu jako je pomoc při oblékání a svlékání, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, vstávání z lůžka, změna poloh, pomoc při podání jídla a pití, pomoc v prostorové orientaci či samostatném pohybu. Dále je to pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu jako jsou úkony osobní hygieny, základní péče o vlasy a nehty a pomoc při použití toalety. Domovy pro seniory dále mohou zprostředkovat kontakt se společenským prostředím, jako je využívání dostupných služeb a zdrojů, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou. V domovech pro seniory jsou uskutečňovány sociálně terapeutické činnosti, které vedou k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností. Jsou to aktivizační činnosti, které zahrnují volnočasové a zájmové aktivity, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím a nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. Domovy pro seniory také poskytují pomoc při uplatňování práv, zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, kdy pomáhají při komunikaci, která vede k uplatňování práv a zájmů.[2]

Práva a povinnosti obyvatel domova pro senioryEditovat

Práva a povinnosti obyvatel domova pro seniory jsou zakotveny v domovním řádu každého domova. Základními údaji v něm jsou: v jaký čas a komu je domov přístupný, místo a čas programů a zda jsou dobrovolné či povinné, kdy má klient volný čas, čas nočního klidu, čas hygieny, jakým způsobem a kdy se projednávají záležitosti ohledně provozu domova, normy ohledně kouření, alkoholu a jiných drog, pravidla ohledně návštěv, způsob oznamování nemocí a nároků na léčbu, jakým způsobem mohou klienti používat věci a zařízení, která mají v domově k dispozici, způsob hrazení případných škod, které způsobí klient, sankce za porušení pravidel a podmínky ohledně opuštění domova.[5]

Aktivizace seniorů v domově pro senioryEditovat

Aktivizačními činnostmi pro seniory v ústavním zařízení rozumíme zejména volnočasové a zájmové činnosti, kontakt s přirozeným sociálním prostředím a procvičování motoriky a upevňování psychických i sociálních schopností.[2]

Aktivizační metody pro seniory jsou například arteterapie, fyzioterapie, muzikoterapie, reminiscence, animoterapie, procvičování paměti, ergoterapie a podobně.[6]

Formy aktivizaceEditovat

Individuální aktivizace – jde o aktivity, které jsou prováděny buď samostatně bez pomoci jiné osoby nebo pouze s její podporou.

Párová aktivizace – probíhá za pomoci dalšího člověka (sociálního pracovníka, partnera, kamaráda atd.) a přispívá k rozvoji mezilidských vztahů a komunikace.

Skupinová aktivizace – tato forma aktivizace probíhá v menších či větších skupinách a přispívá k sociálnímu začleňování jedince.

Komunitní aktivizace – jedná se o aktivity, které pobíhají ve velkých skupinách (např. sportovní akce) a přinášejí pocit sounáležitosti.

Domovy pro seniory v České republiceEditovat

V roce 2013 bylo podle Českého statistického úřadu v České republice 491 domovů pro seniory s kapacitou 38 091 míst. Nejčastějším zřizovatelem jsou krajské úřady. Dalšími zřizovateli jsou obecní úřady, církve a jiní zřizovatelé. V roce 2013 bylo celkově v domovech pro seniory 36 598 klientů. Nejvíce klientů je ve Středočeském kraji (4 901) a Moravskoslezském kraji (4 672).[7] Domov pro seniory musí být zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, který je veden na příslušném krajském úřadě.

ReferenceEditovat

  1. KUREČKOVÁ, Marie. Kvalita života seniorů v domovech důchodců [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2007 [cit. 2016-05-12]. (Bakalářská práce). Dostupné online. 
  2. a b c Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále také jen "zákon o sociálních službách"). [cit. 2016-05-12]. Dostupné online.
  3. Právo na život z.s. Nejčastější dotazy [online]. 2014 [cit. 2016-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-03. 
  4. KUREČKOVÁ, Marie. Kvalita života seniorů v domovech důchodců a hledání cesty k jejímu zlepšení [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  5. OLDŘICH, Matoušek. Ústavní péče. 2. vyd. Praha: Slon, 1999. 159 s. ISBN 80-85850-76-1. 
  6. KOZÁKOVÁ, Zdeňka; MÜLLER, Oldřich. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1552-6. 
  7. Český statistický úřad. Senioři v ČR - 2014 [online]. 2014-12-31 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat