Sociální práce

Sociální práce je profesí a akademickou disciplínou, která se zabývá uplatněním společenské teorie a výzkumu ke studiu a zlepšení kvality života lidí, sociálních skupin a celé společnosti. To zahrnuje využití ostatních společenských věd jako prostředku ke zlepšení životních podmínek a změně postoje společnosti k chronickým problémům.

Sociální práce se snaží o prosazovaní sociální spravedlnosti, zlepšování kvality života a rozvíjení plného potenciálu každého jednotlivce, skupin a společenství. Sociální pracovníci mohou pracovat ve výzkumu, praxi nebo vyšším vzdělání. Výzkum často směřuje do oblastí sociální politiky, veřejné správy, hodnocení sociálních programů, a mezinárodního nebo komunitního rozvoje.

HistorieEditovat

Sociální práce má kořeny v boji společnosti proti chudobě a z ní vyplývajícím problémů. Pročež je sociální práce spojena s myšlenkou charitativní činnosti, ale musí být chápána v širším měřítku. Pojem charity sahá do starověku a praxe poskytování chudým má kořeny ve všech hlavních světových náboženstvích. Jako vědecká disciplína se zformovala až počátkem 19. století v důsledku společenských tlaků způsobených průmyslovou revolucí a zájmem o uplatňování vědeckých teorií v různých oblastech.

Současný profesionální rozvojEditovat

Mezinárodní federace sociálních pracovníků uvádí o současné sociální práci: „Sociální práce zakládá svojí metodologii na systematickém souhrnu důkazů – základních znalostí odvozených z výzkumů a praktických hodnocení zahrnujících místní a tradiční znalosti specifické k jejich kontextu. Rozeznává složitost vztahů mezi lidskými bytostmi a jejich prostředím, a dvojí schopnost lidí být ovlivňován a měnit rozmanitými vlivy na nich včetně bio-psychologických faktorů. Profese sociální práce jsou koncipovány na základě teorie lidského rozvoje, společenské teorie a společenských systémů k analýze složitých situací a usnadnění individuálních, organizačních, společenských a kulturních změn.“ Důležité je také a využívání potenciálu informačních technologii k efektivnějšímu poskytování služeb klientům.

KvalifikaceEditovat

Za profesionální sociální pracovníky jsou považováni ti, kteří jsou držiteli diplomu v oboru sociální práce. Praktici musí často získat licenci nebo být profesně registrování. V některých částech světa, vzdělání sociálních pracovníků začíná titulem bakalářem sociální práce (BA, BSc, BSSW nebo BSW a na některých univerzitách spojeným diplomem v programu sociální práce). Některé země nabízejí postgraduální tituly jako magisterský titul (MA, MSc nebo MSW a postgraduální diplom v sociální práci) nebo doktorský titul (Ph. D. nebo DSW). V mnoha zemích a jurisdikcích je vyžadována licence nebo registrace lidí pracujících jako sociální pracovníci, čímž je prověřována jejich kvalifikace. Na jiných místech profesní organizace sestavují akademické a zkušenostní požadavky pro přijetí za člena. Úspěch těchto profesních organizací je prokázán faktem, že stejné požadavky jsou uznávány zaměstnavateli jako nezbytné pro zaměstnání.

Vzdělávání v sociální práciEditovat

Vzdělání sociálních pracovníků upravuje zákon č. 108/2006 Sb., O sociálních službách, který stanovuje, že sociálním pracovníkem je úspěšné absolvování patřičného akreditovaného vzdělání na vyšší odborné škole (jde o obory sociální práce a sociální pedagogika, sociální pedagogika, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost) nebo na vysoké škole (obory sociální práce, sociální politika, sociální pedagogika, sociální péče nebo speciální pedagogika). Zákon umožňuje vykonávat práci sociálního pracovníka i osobám s jiným vysokoškolským vzděláním doplněným o kurz v minimální délce 200 hodin a pětiletou praxí. V případě sociálních pracovníků zaměřených na manželské a rodinné poradenství nebo na sociální práci ve zdravotnických zařízeních může mít pracovník i vysokoškolské vzdělání adekvátní k těmto problematikám.[1]

Vzdělavatelé v sociální práci mohou být organizováni v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP), která je dobrovolným sdružením právních subjektů vyšších odborných a vysokých škol nebo jejich částí, které nabízejí vzdělání v sociální práci na území ČR, případně poskytovatelů dalšího vzdělávání v sociální práci.Asociace vzdělavatelů v sociální práci (dále ASVSP) je členem Evropské asociace škol v sociální práci European Association of Schools of Social Work - EASSW.[2]

ASVSP vydává spolu se slovenskými vzdělavateli v sociální práci časopis Sociální práce/Sociálna práca, který je jediným akademicko-profesním periodikem sociální práce vycházející v Česku a na Slovensku. Vychází v podobě brožovaného časopisu o rozsahu cca 160 stran, čtyřikrát za rok v českém a slovenském jazyce a jednou v angličtině. Obsahuje teoretickou a publicistickou část podporující aktualizaci vzdělání sociálních pracovníků.[3]

Od roku 2013 vydává Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí informační a odborný časopis pro sociální pracovníky Listy sociální práce.[4] Časopis vychází 4× ročně a jeho cílem je prostřednictvím odborných článků, rozhovorů, příkladů dobré praxe a dalších textů pomoci k identifikaci sociální práce, jejímu formování, rozvoji a zvyšování její prestiže, umožnit nahlédnout do všech oblastí, kde se sociální práce koná, vytvořit platformu pro výměnu zkušeností i názorů a poskytnout informační servis.

V roce 2020 otevřela nový bakalářský obor pro studium sociální práce také Západočeská univerzita v Plzni to v prezenční formě. Bakalářský studijní program sociální práce představuje prakticky zaměřený humanitní obor, jehož cílem je studenty připravit na kvalifikovaný výkon profese sociálního pracovníka. Vedle tradičních vědních disciplín filozofie je sociální práce oborem, který poskytuje významný přesah do přímé praxe.

Cílové skupiny sociální práceEditovat

Zdroje krytí činnostiEditovat

  • Státní, krajský či obecní rozpočet (většina institucí sociální péče je hrazena - podobně jako zdravotní péče - z veřejných zdrojů)
  • Státní dotace
  • Sponzorské dary
  • Fondy
  • Granty

Antiopresivní přístup v sociální práciEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Antiopresivní přístup v sociální práci.

Antiopresivní přístup v sociální práci je název pro metodu usilující o eliminaci opresivního (diskriminujícího) vlivu většinové společnosti a institucí na příslušníky menšin. Koncepce je také nazývána antidiskriminující přístup v sociální práci. Vzniká na přelomu 80. a 90. let 20. století jako reakce na sociální problémy způsobené migrací obyvatelstva a mísením kultur.

Antiopresivní přístup klade velký důraz na zákonná práva každého člověka. Vyžaduje, aby byla zachována důstojnost klienta a nebyla narušena jeho lidská (případně občanská) práva. Tento princip představuje základní strukturu rovného zacházení – každý klient by měl mít nejen stejná práva, ale také stejné možnosti a příležitosti jako ostatní. Nikdo nesmí být záměrně znevýhodněn. Od klienta se očekává aktivní přístup k řešení vlastní situace – měl by se podílet na vytváření plánu a komunikaci s institucemi, zároveň by měl pracovníkovi reflektovat výsledky společné práce.

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Social work na anglické Wikipedii.

  1. http://www.palata.cz/userfiles/file/kestazeni/zakon-o-socialnich-sluzbach.pdf[nedostupný zdroj] Zákon o sociálních službách
  2. http://www.asvsp.org/ Asociace vzdělavatelů v sociální práci
  3. http://www.socialniprace.cz
  4. Listy sociální práce. www.listysp.cz [online]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat