Václav Trégl

český herec

Václav Trégl (10. prosince 1902 Bělá pod Bezdězem[1]11. února 1979 Praha) byl český herec a komik. Jednalo se o výrazného figurkáře, který za svůj život vytvořil množství menších či drobných filmových rolí, které uměl ztvárňovat mistrovsky a značně osobitě.

Václav Trégl
Václav Trégl jako kapitán Bublas v dětské hře „Alibaba a 39 loupežníků“, uvedené v Osvobozeném divadle v Praze
Václav Trégl jako kapitán Bublas v dětské hře „Alibaba a 39 loupežníků“, uvedené v Osvobozeném divadle v Praze
Narození10. prosince 1902
Bělá pod Bezdězem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. února 1979 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBělá pod Bezdězem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se do rodiny zednického mistra Václava Tregla.[1] Herectví se začal věnovat v patnácti letech ve studentském divadelním kroužku; později působil v bělském ochotnickém souboru.[2] Od roku 1920 studoval na Dramatickém oddělení Pražské konzervatoře a po jejím absolutoriu v roce 1924 [3] začínal hrát po různých avantgardních divadelních scénách, od roku 1929 až do roku 1935 působil v Osvobozeném divadle,[4] poté do roku 1942 hrál v Divadle Vlasty Buriana. Po druhé světové válce hrál opět v divadle s Janem Werichem (karlínské divadlo a v Divadlo ABC), v letech 1955 až 1965 byl členem hereckého souboru Městských divadel pražských. V roce 1962 byl jmenován zasloužilým umělcem. Celkem za svůj život natočil 151 filmů, a přes 20 televizních inscenací, hrál i v televizních seriálech (Fantom operety 1971, Stříbrná pila 1978, 30 případů majora Zemana, Pan Tau, Hříšní lidé města pražského), hrál i v dokumentárních filmech (Aby nepřišly nazmar 1955), ale i v některých divadelních záznamech České televize (Těžká Barbora 1960).

CitátyEditovat

A jestli Burianovi se říkalo král komiků, pak on sám byl ve své někdy až nepochopitelné skromnosti a pokoře korunním princem komiků. A co ty desítky postav v televizi, v rozhlase a ve filmu. Do historie české filmové veselohry se svým hereckým dílem vepsal kapitolou věru dominující. Ale já ho poznal taky jako kamaráda, skromného, prostého, upřímného člověka bez jakékoliv záludnosti. Neznám nikoho, komu by v životě ublížil a taky neznám nikoho, kdo by ho neměl rád.
— František Filipovský [5]
Já si u něj vážím takovýho zvláštního herectví. Když jsme s ním s Voskovcem hráli, tak jsme byli...on byl v takovym zvláštním transu. Měl vočička jako zavostřený na nekonečno, že když se na nás díval, tak se vlastně díval krz nás. Zblízka na něm bylo vidět, že je v takovým napětí prapodivným. Mnohdy mně připadal až jako nějaký médium, protože měl fantastický extempore. On nás jima inspiroval. V Oslu a stínu hrál soudce Paprikidesa a my jsme byli ty obžalovaný a naše scéna narůstala, až trvala někdy až hodinu a musela se krátit jenom proto, že z jeho improvizací a z našich narůstal takovej abstraktní les srandy ukrutný, že se to nedalo.
— Jan Werich [6]

Divadelní role, výběrEditovat

Filmografie, výběrEditovat

TelevizeEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. SUCHÝ, Ondřej. Takový byl Václav Trégl. 1. vyd. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2011. ISBN 978-80-260-1176-7. S. 4. 
  3. Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 517
  4. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta. Praha, 1990, 488 str., ISBN 80-204-0165-2. V oddíle Osvobozené divadlo neznámé je na str. 341-353 zachyceno improvizační rozvinutí 5. obrazu hry Osel a stín "Spravedlnost je slepá" (záznamy z 14. listopadu 1933 a 27. dubna 1934), v němž Václav Trégl exceloval jako partner V+W v roli soudce Paprikida. Blíže viz [1]
  5. Jiří Tvrzník, Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 135
  6. František Cinger: Smějící se slzy aneb soukromý život Jana Wericha, Formát, Praha, 2004, str. 57, ISBN 80-86718-33-6
  7. Národní muzeum Plakát k první inscenaci Osvobozeného divadla Cirkus Dandin

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat