Bělá pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem (německy Weisswasser) je město v okrese Mladá Boleslav, na okraji Středočeského kraje 14 km na severozápad od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Městem protéká regionálně významná říčka Bělá, podle níž se město jmenuje.
| Bělá pod Bezdězem | |
|---|---|
 Radnice v Bělé pod Bezdězem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0207 535443 |
| Pověřená obec | Bělá pod Bezdězem |
| Obec s rozšířenou působností | Mladá Boleslav (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Mladá Boleslav (CZ0207) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′4″ s. š., 14°48′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 714 (2022)[1] |
| Rozloha | 63,21 km² |
| Nadmořská výška | 301 m n. m. |
| PSČ | 294 21, 294 25 |
| Počet domů | 1 477 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 90 294 21 Bělá pod Bezdězem mubela@mubela.cz |
| Starostka | Jitka Tošovská |
| Oficiální web: www | |
  Bělá pod Bezdězem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535443 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Původní obecEditovat
Obec Bezděz byla založena Kunrátem a Hertvíkem z Kravař v roce 1264. 22. října téhož roku byla povýšena Otakarem II. na město. Město trpělo nedostatkem vody, a proto v roce 1304 nechal Hynek Berka z Dubé se svolením Václava II. vystavět město nové blíže říčce Bělé a přenesl na něj práva původního.
Nové místo i jménoEditovat
Zakládací listina byla vydána 24. dubna 1337 a nově založené město bylo pojmenováno Nový Bezděz. Jméno se však neujalo a brzy se i pro město vžil název blízkého potoka – Bělá. Za vlády Václava IV. se rozvíjející město dostalo do majetku pánů z Michalovic a bez panovnické podpory se výstavba zastavila. Během husitských válek byla dvakrát dobyta a obsazena. V roce 1468 rod Michalovických vymřel a držba města se několikrát měnilo.
Změny v 16. stoletíEditovat
Jan Janovic nechal roku 1502 vybudovat vodovod. V období let 1514 až 1521 zde fungovala českobratrská tiskárna a v 16. století se zde vyrábělo sukno.[3] Koncem 16. století byl vlastníkem města a panství bělsko-kuřivodského Jan Berka z Dubé a Lipé. Když roku 1582 zemřel, město převzal Aleš Berka z Dubé a Lipé. Začal s přestavbou zámku a konšelům, které často peskoval, koupil radnici. V roce 1599 se po úmrtí manželky pominul a zastřelil. Město a panství převzal jeho strýc Bohuchval Berka z Dubé a Lipé, který v přestavbě zámku pokračoval.[4] O rozsáhlý majetek (měl i Kuřívody) přišel po bitvě na Bílé hoře, kdy emigroval ze země.[5]
Od 17. stoletíEditovat
Roku 1622 koupil statky Albrecht z Valdštejna. Po něm vlastnil Bělou markrabě Carretto-Millesimo. V roce 1678 koupil Bělou Arnošt z Valdštejna. Valdštejnové drželi Bělou až do roku 1848.
Roku 1696 vznikla papírna, která se později začala rozšiřovat a v roce 1765 byla v zámku zřízena manufaktura zaměstnávající hlavně osiřelé děti a mládež. Pak se Bělá stala místem okresního zastupitelstva a soudu. Po roce 1918 zde okres byl zrušen, ve třicátých letech zanikla textilka.[6] V roce 1938 se po německém záboru převážně německojazyčného pohraničí ocitla Bělá na samé hranici protektorátu ze tří stran bezprostředně obklopená Říšskou župou Sudety.
Územněsprávní začleněníEditovat
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[7]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Bělá[7]
- 1868 země česká, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Bělá pod Bezdězem[9]
- 1945 země česká, správní okres Mnichovo Hradiště, soudní okres Bělá pod Bezdězem[10]
- 1949 Liberecký kraj, okres Doksy[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[12]
Rok 1932Editovat
Ve městě Bělá pod Bezdězem s 3114 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[13]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, klášter Augustiánů, společenstvo obchodních živností, společenstvo různých živností, 4 sbory dobrovolných hasičů, elektrárna, továrna na papír a lepenky, továrna na lihoviny, 4 mlýny, 4 pily, pletárna, Městská spořitelna, občanská záložna, stavební silniční podnikatelství, škrobárna, textilní továrna, 2 velkostatky.
- Služby (pouze výběr): 4 lékaři, zvěrolékař, advokát, notář, 8 autodopravců, bio invalidů, 2 drogerie, 2 fotoateliéry, 3 hodináři, 24 hostinců, 3 hotely Merkur, U Lva, Hlavsa, 2 kapelníci, knihtiskárna, lázně, lékárna, 3 stavitelé, zubní ateliér.
Ve vsi Vrchbělá s 390 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala částí Bělé pod Bezdězem) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, kovář, obuvník, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky.
Po druhé světové válceEditovat
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 byla v Bělé umístěna sovětská vojska. Byla zde mj. základna nosičů jaderných zbraní země-země (byly-li někdy osazeny jadernými hlavicemi se spekuluje, oficiálně nebylo potvrzeno) a odpalovací rampy. Nosiče byly odvezeny při odsunu vojsk v roce 1991.[15]
Přírodní poměryEditovat
Ve východním cípu správního území leží národní přírodní památka Klokočka a přírodní památka Valcha. Na východním konci města se nachází přírodní památka Paterovské stráně.
ObyvatelstvoEditovat
Počet obyvatelEditovat
Počet obyvatel je uváděn za Bělou pod Bezdězem podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[16][17] V celé bělské aglomeraci nicméně žije necelých 5 tisíc obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 4 274 | 4 214 | 4 351 | 4 622 | 5 381 | 5 106 | 5 662 | 4 334 | 4 642 | 4 842 | 4 923 | 4 736 | 4 789 | 4 890 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 679 | 706 | 720 | 752 | 803 | 858 | 1 074 | 1 102 | 1 005 | 1 038 | 1 058 | 1 288 | 1 330 | 1 396 |
PamětihodnostiEditovat
Městská památková zóna má 11 částí, objektů.
ZámekEditovat
Barokní pětitraktová budova s 30 metrů vysokou věží. Původně zde stávala gotická tvrz, pak došlo k řadě přestaveb, zejména v roce 1689. V zámku je umístěno Muzeum Podbezdězí a informační centrum s expozicemi. Většina prostor byla po roce 1947 přebudována na byty. Součástí je i zámecká kaple svatého Josefa z roku 1629.
Česká brána a městské opevněníEditovat
Česká brána je poslední z někdejších čtyř na vchodech do města, součást mohutných hradeb. Je vysoká 13 metrů, doplněná hranolovitou věží.
Augustiniánský klášter s kostelem sv. VáclavaEditovat
Klášter Řádu sv. Augustina s kostelem sv. Václava, založený roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé. Klášter byl roku 1571 opuštěn, ač nebyl poškozený. V roce 1633 došlo k přestavbě. Kostel byl poškozen husity a přestavěn do dnešní podoby v letech 1709 až 1712. Řeholníci zde působili do roku 1950, kdy byl klášter, stejně jako mnoho jiných, násilně zlikvidován.
Kostel Povýšení sv. KřížeEditovat
Farní chrám Povýšení sv. Kříže byl postaven ve 14. století současně s nově zakládaným městem. Po požáru v roce 1635 byl roku 1650 barokně přestavěn. Velké opravy se dočkal roku 1881. Před kostelem stojí hrobka Josefa Tieftrunka.
Socha sv. Jana NepomuckéhoEditovat
Barokní socha z roku 1722. Původně stála v jihovýchodní části náměstí, po roce 1919 byla přesunuta před kostel Povýšení sv. Kříže.
Radnice se šatlavouEditovat
Radnice na náměstí byla postavena v roce 1613. Během přestavby mezi lety 1849 až 1851 bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také šatlava z roku 1852.
Městský dům čp. 85Editovat
Obytný roubený patrový dům s mansardovou střechou, s přistavěnou kamennou bránou, z konce 18. století. Stojí v západní části náměstí poblíž radnice.
Městský dům čp. 86Editovat
Barokní roubený dům z konce 18. století s mansardovou střechou, segmentovým vjezdem a plochostropými interiéry v západní části náměstí.
DěkanstvíEditovat
Areál fary se zahradou a hospodářským zázemím z roku 1807 v blízkosti kostela Povýšení sv. Kříže.
Mariánský sloupEditovat
Byl vybudován na náměstí z iniciativy Arnošta Josefa z Valdštejna roku 1681 jako dík za zachránění města během morové epidemie.
Pomník Na strážEditovat
Figurální plastika Josefa Mařatky z roku 1931 v parku na náměstí. Pomník obětem první světové války.
Významní rodáciEditovat
- Vojtěch Zuman (1792–1873), kněz, pedagog, církevní historik a národní buditel
- Josef August Bubák (1813–1858), malíř
- Josef Tieftrunk (1814–1889), osobní lékař císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a mecenáš umění
- Karel Tieftrunk (1829–1897), aktivní člen českých kulturních organizací, autor učebnic a odborných textů v oblasti jazykovědy a historie
- Ferdinand Šimáček (1858–1935), pedagog a regionální historik
- Rudolf Vrba (1860–1939), duchovní, spisovatel a žurnalista
- František Zuman (1870–1955), vrchní finanční rada, historik a malíř
- Anuše Mittenhubrová (1875–1953), spisovatelka, překladatelka a redaktorka
- Ferdinand Veverka (1887–1981), diplomat a politik
- Václav Trégl (1902–1979), český filmový a divadelní herec
- Miloslav Disman (1904–1981), divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog, zakladatel Dismanova rozhlasového dětského souboru
- Vladislav Kruta (1908–1979), univerzitní profesor, vědec v oboru fyziologie, účastník zahraničního odboje za druhé světové války
- Vladimír Pachman (1918–1984), velmistr kompozičního šachu
- Luděk Pachman (1924–2003), šachový velmistr
- Luděk Maňásek (1929–2003), malíř, grafik, ilustrátor
ŠkolstvíEditovat
V prostorách zámku působila do roku 1904 Vyšší lesnická škola. V tomto roce se přestěhovala do větších prostor do 40 km vzdálených Zákup.[18] Památkou na školu je pěkná parková úprava hlavního náměstí, kdysi tržiště.
DopravaEditovat
Silniční dopravaEditovat
Okolo města vede silnice I/38 Jestřebí - Doksy - Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav - Nymburk - Kolín. Spojuje oblast Českolipska se středními Čechami, pokračuje směrem na Havlíčkův Brod, Jihlavu a Znojmo až do Rakouska.
Z města vycházejí silnice II/276 Bělá pod Bezdězem - Bakov nad Jizerou - Kněžmost a II/272 Bělá pod Bezdězem - Bezno - Benátky nad Jizerou - Lysá nad Labem.
Železniční dopravaEditovat
Město leží na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, na níž byla doprava zahájena roku 1867. Ve stanici Bělá pod Bezdězem zastavují jak osobní vlaky z České Lípy do Bakova nad Jizerou, tak rychlíky linky D23 z Rumburka do Kolína. Dopravní zatížení v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.[19]
Mezilehlá rychlíková železniční stanice Bělá pod Bezdězem (km 9,8) se nachází stranou od centra, na území města leží i dvě mezilehlé železniční zastávky Bělá pod Bezdězem město (v km 13,7) a Bělá pod Bezdězem zastávka (v km 6,8) umístěné v lese, také mimo samotné město. Na katastru města se nachází ještě stanice Bezděz.
Autobusová dopravaEditovat
Z města vedly v červnu 2011 autobusové linky jezdící do následujících cílů: Doksy, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Ralsko (dopravce TRANSCENTRUM bus) a linka do České Lípy a Doks(dopravce ČSAD Česká Lípa).
Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Polička - Chrudim - Hradec Králové - Jičín - Mladá Boleslav - Česká Lípa - Ústí nad Labem (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce Zlatovánek).[20]
Místní částiEditovat
- Bělá pod Bezdězem
- Bezdědice
- Březinka
- Hlínoviště
- Vrchbělá
Partnerská městaEditovat
Groß-Bieberau, Německo
Svätý Jur, Slovensko
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 16.
- ↑ HOFFMANN, Zbyněk. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Aleš Berka z Dubé a Lipé, s. 136.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8.
- ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Bělá pod Bezdězem, s. 29.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 24-25. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1871. (česky a německy)
- ↑ Petr Třešňák. Mohlo to dopadnout hůř. Respekt. 13. červen 2011, roč. 22, čís. 24, s. 46–50. ISSN 0862-6545.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. S. 34.
- ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
LiteraturaEditovat
- VYLETOVÁ, Eva. Roubené městské domy 17. století v Bělé pod Bezdězem. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 2, s. 69–84. ISSN 1212-1487.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Bezdězem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bělá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Bělá pod Bezdězem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
