Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)
Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem vzniklo současně se zbudováním města v první polovině 14. století.[1] Město však bylo během husitských válek dvakrát vypáleno a části opevnění přestavovány, podoba původních hradeb je proto nejasná. Dochovala se Česká brána s předbraním, přilehlým parkánem, příkopem a částí hradeb.[2]
| Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem) | |
|---|---|
 Předbraní České brány | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století |
| Materiál | pískovec |
| Poloha | |
| Adresa | Bělá pod Bezdězem,  Česko |
| Souřadnice | 50°30′8,04″ s. š., 14°47′54,07″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 37059/2-1457 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradby editovat
Strategická poloha města na ostrohu nad údolím potoka Bělé na severovýchodě, a Vlčího dolu na jihu, sama o sobě ztěžovala přístup do města. Na těchto svazích bylo proto město opevněno jednoduchou hradbou[3] vysokou sedm metrů a širokou půl metru. Nad stykem obou údolí byla vystavěna tvrz (dnešní zámek).[4]
Na západní straně města, otevírající se do Podbezdězské roviny, stála hradba dvojitá[3] a před ní sedmnáct metrů široký hradební příkop.[4] Dvojice hradeb ve vzdálenosti deset metrů od sebe byla oddělena parkánem[4] a vnější hradba byla zesílena baštami.[3] Hradby byly postaveny z lomového pískovce, se zubovitým cimbuřím a střílnami, s přístupem po dřevěném krytém ochozu.[4]
Městské brány editovat
Součástí původního opevnění bylo 5 bran, z nichž poloha čtyř je známa (na plánu města z roku 1797), a branka (fortna). Na jižní straně hradeb stála poblíž farního kostela další brána, která byla kolem roku 1559[4] zazděna a její přesné umístění není známo.[1]
- Česká brána
- Česká brána uzavírá dnešní Českou ulici. Jedná se o jedinou dochovanou městskou bránu. V současnosti je využívána jako galerie. Vedla jí cesta směrem na Mělník. Tvoří ji hranolová věž (široká 9,8 m)[1] z první poloviny 14. století[3] s nízkou jehlanovitou novodobou[5] střechou. Je vysoká třináct metrů, původně však byla zřejmě vyšší (dle Šimáka dochovaná podoba představuje jen dvě pětiny původní výšky)[1] a měla sedlovou střechu.[4] Věž je spojená s vnitřní hradbou. Uzavírala se dřevěnými vraty a spouštěnou železnou mříží. V předbraní, součástí vnější hradby, je mostová brána z roku 1522[1], ze které se přes hradební příkop spouštěl padací most. Jedna z dřevěných mostních kladek v oblouku je dochována, druhá přidána druhotně.[4] Příkop před Českou branou byl zavezen roku 1688.[4]
- Německá brána
- Německá brána (též Klášterská) uzavírala dnešní Tyršovu ulici v křížení s Tutovou ulicí poblíž kláštera. Vedla jí cesta směrem na Bezděz. O této bráně se zmiňuje již listina Hynka Berky z Dubé z roku 1337.[4] V bráně visel obraz Čtrnácti svatých pomocníků malovaný na plechu. Brána byla zbořena roku 1813 při stavbě silnice do České Lípy.
- Kuřívodská brána
- Kuřívodská brána (též Mazaná, protože byla zřejmě dřevěná a omazaná hlínou) uzavírala dnešní Krupskou ulici v křížení s Bezdězskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Kuřívody. Doba zániku brány není známa, ale od roku 1764 už neměla přiděleného branného.[4]
- Pražská brána
- Pražská brána (též Dolní nebo Zámecká[1]) uzavírala dnešní Zámeckou ulici v místech pod křížením s Farskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Prahu. Zbořena byla roku 1813 při stavbě silnice do Mladé Boleslavi.
- Fortna
- Fortna uzavírala dnešní Arnoštskou ulici a sloužila pěším pro příchod k bělskému potoku. Ještě roku 1780 měla přiděleného fortnáře.[4]
Galerie editovat
-
Česká brána s částí dochovaných hradeb -
Detail dřevěné kladky k padacímu mostu v předbraní České brány -
Česká brána, pohled z České ulice od náměstí
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká.. Svazek XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 40–45.
- ↑ městské opevnění - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Umělecké památky Čech 1. Příprava vydání Emanuel Poche. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 49.
- ↑ a b c d e f g h i j k ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 33–42.
- ↑ Česká brána [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění a Česká brána na Wikimedia Commons
