Otevřít hlavní menu
Tento článek je o zakladateli rodu Berků z Dubé žijícím na přelomu 13. a 14. století. Další významy jsou uvedeny na stránce Hynek Berka z Dubé (rozcestník).

Hynek Berka z Dubé byl zakladatel šlechtického rodu Berků z Dubé, který se vyčlenil z starého a mocného rodu Ronovců v severních Čechách na během 13. a 14. století.

Hynek Berka z Dubé
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Erb Berků z Dubé

Hynkovi předciEditovat

Nejstarší Ronovci

Známý původ později mocného rodu Ronovců začíná u Smila z Tuháně, který žil kolem roku 1200. Měl dva syny, staršího Častolova ze Žitavy a mladšího Jindřicha ze Žitavy. Oba se usadili v roce 1232 v oblasti Žitavy a Budyšína. Protože pomohli svému králi Václavovi I. v roce 1249 při potlačení povstání jeho syna, získali od něj různé majetky. Jindřich se později přestěhoval do východních Čech (viz Lichtenburkové). Častolov, o němž jsou záznamy z let 12161253, zůstal a jeho potomci se usadili na severu Čech.

Častolov ze Žitavy

Častolov měl tři syny a dceru. Nejstarším byl Jindřich, psaný později Hynek z Dubé. Prostředním synem byl mladší Častolov, později uváděný jako Čeněk z Lipé, nejmladším Chval, o němž jsou záznamy v listinách z let 12531263. Dcera se provdala za otce Albrechta ze Seeberka.

Jindřich je Hynek z Dubé

Zmíněný nejstarší syn Jindřich, později psaný Hynek z Dubé (neboť v latině se přepisu jedná o totéž jméno) je zachycen v listinách z let 12491290. Také on měl tři syny, nejstarší Hynek ml. (záznamy z let 12761309), Albrechta (psán z Dubé, Frýdlantu, Liběšic) a Čeňka (záznam z roku 1279).[1]

Hynek Berka roku 1300 za vydatnou vojenskou pomoc v boji o polskou korunu získal od svého krále Václava II. bezdězské panství do zástavy. Od něj ho převzal stejnojmenný syn a měl ho až do své smrti.[2]

Hynkův životopisEditovat

Hynek Berka z Dubé je uváděn poprvé v listině z roku 1306 v souvislosti s přepadením Lanškrouna, není však jisté, zda se týká tohoto Berky.[3] Jistě je však citován v roce 1319. V té době byl v Praze purkrabím.[4] Tehdy patřila Lípa (dnešní Česká Lípa) mocnému šlechtici Jindřichovi z Lipé, také původem z rodu Ronovců, který byl Hynkovým bratrancem.[5] Jindřich se roku 1319 rozhodl odcestovat na Moravu, s králem směnil Žitavu za jiná panství a Lípu i s okolím bratranci prodal.[6] O vlastnictví Lípy Hynkem je záznam v archivech znovu z roku 1327.[7]

Potomci Hynka BerkyEditovat

Hynek měl čtyři syny. Nejstarší Půta z Frýdlantu, zakladatel Adršpachů, Hynek Scolaris či spíše Jindřich, pozdější biskup v Olomouci, nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka a konečně Hynáček, který vlastnil hrad Housku.[8]

PoznámkaEditovat

Hynků a Jindřichů z Dubé, resp. Berků z Dubé bylo mnoho a mnozí kronikáři je v pozdějších dobách zaměňují, či chybují při přepisech. Problém v doložení dat je dán malým počtem zachovalých dokumentů i absencí příjmení. Tak jak nabývali statky a postavení, měnili svá jména i vícekrát za život.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 28. ISSN 1211-9172. 
  2. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Karel IV., s. 15. 
  3. Bezděz 1998, str. 28
  4. PANÁČEK, Jaroslav. Dělení Berků z Dubé 1502. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 25. ISSN 1211-9172. 
  5. PANÁČEK, Jaroslav. Založení České Lípy. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  6. Bezděz 2004, str. 25
  7. Bezděz 2002, str. 9
  8. Bezděz 1998, str. 28

Externí odkazyEditovat