Hynek Žák z Dubé
Hynek Žák z Dubé či Hynek Scholaris, vlastním jménem Jindřich Berka z Dubé († 1333) byl příslušníkem českého šlechtického rodu Berků z Dubé, který se dal na církevní kariéru. V letech 1326–1333 byl 19. olomouckým biskupem.
| Hynek Žák z Dubé | |
|---|---|
.png) Hynek Žák z Dubé (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Úmrtí | 29. prosince 1333 |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Hynek z Dubé |
| Rod | Berkové z Dubé |
| Příbuzní | Hynek Berka z Dubé (sourozenec) |
| Funkce | diecézní biskup (od 1326) biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Byl druhým synem Hynka z Dubé, který pocházel ze severočeského rodu Ronovců a působil ve 2. polovině 13. století a počátkem 14. století u královského dvora. Měl staršího bratra Půtu a mladší bratry Hynka Berku († 1348) a Hynáčka z Housky.
Poprvé je zmiňován v roce 1306, potom v roce 1309, kdy byl při spiknutí měšťanů proti šlechtě spolu s dalšími šlechtici zajat. Dal se na církevní dráhu a snad již v době studií se stal kanovníkem u sv. Víta v Praze. Od roku 1320 je označován jako probošt pražské kapituly. V roce 1325 byl v době nepřítomnosti biskupa Jana z Dražic jedním ze dvou administrátorů pražské diecéze, ačkoli měl v té době pouze nižší svěcení. Působil i ve službách Jana Lucemburského, např. byl v čele skupiny šlechticů, kteří doprovázeli jeho syna Jana Jindřicha do Korutan. Král se také zasadil ještě za života olomouckého biskupa Konráda, aby byl Hynek potvrzen papežem jako jeho nástupce. Po Konrádově smrti musel být nejprve dosvěcen na kněze a teprve poté mohl přijmout biskupské svěcení.[1][2]
Správě diecéze se příliš nevěnoval a vykonával ji prostřednictvím zástupců – světících biskupů a pražského kanovníka Jana z Padovy. Z titulu funkce biskupa měl ve správě i hrad Hukvaldy. Pobýval však raději v Praze: jak zaznamenala Zbraslavská kronika, „protože měl četné nemoci a bál se pro nezvyklé podnebí zůstávati na Moravě.“ V roce 1329 ho papež ustanovil spolu se dvěma polskými biskupy dočasným správcem vratislavského biskupství.[1][2]
Biskup Jindřich Berka z Dubé zemřel v Praze a byl pochován v katedrále sv. Víta.[2][pozn. 1]
Zajímavosti
editovatHynek Žák byl historikem J. V. Šimákem považován za kronikáře Dalimila.[2] V bazilice sv. Petra v Římě dal postavit oltář sv. Václava.[zdroj?]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Přesné datum smrti bývá uváděno různě. Dle některých kronikářů zemřel v Římě, kde je pohřben ve velechrámu sv. Petra (?).
Reference
editovat- ↑ a b Hynek Berka z Dubé. BSČZ - Biografický slovník českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2022-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-22.
- ↑ a b c d PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008 [cit. 2021-11-27]. 180 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
Literatura
editovat- BUBEN, Milan. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. 411 s. ISBN 80-902811-0-9.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 401.
Externí odkazy
editovat- Biskupové Olomouce
- Vlastník Hukvaldy Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Farnost Rajhrad
| Předchůdce: Konrád I. Bavor |
|
biskup olomoucký 1326–1333 |
|
Nástupce: Jan Volek |
