Hynek z Dubé

český šlechtic († před 1316)
Tento článek je o Hynkovi z Dubé žijícímu na přelomu 13. a 14. století. Další významy jsou uvedeny na stránce Hynek z Dubé (rozcestník).

Hynek z Dubé byl významný příslušník starého českého rodu Ronovců znaku ostrve, který působil ve 2. polovině 13. století a počátkem 14. století u královského dvora.

Hynek z Dubé
Erb Berků z Dubé
Erb Berků z Dubé
Narození13. století
DětiHynek Žák z Dubé
Hynek Berka z Dubé
RodPáni z Dubé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protože se jméno Hynek, což je jinou podobou jména Jindřich, v rodu pánů z Dubé často opakovalo, nelze vyloučit, že se zmínky o Hynkovi z Dubé, které se vyskytují v pramenech v období 1249 až 1309, týkají jedné osoby. Pravděpodobnější však je, že jde o otce a syna, přičemž otce lze ztotožnit s Jindřichem z Dubé, synem Častolova ze Žitavy a zakladatelem rodu pánů z Dubé.[1] Hynek z Dubé syn byl otcem Hynka Berky z Dubé, který jako první používal toto přízvisko.[pozn. 1]

PředkovéEditovat

Známý původ později mocného rodu Ronovců začíná u Smila z Tuháně, který žil kolem roku 1200. Měl dva syny, staršího Častolova ze Žitavy a mladšího Jindřicha ze Žitavy. Oba se usadili v roce 1232 v oblasti Žitavy a Budyšína. Protože pomohli svému králi Václavu I. v roce 1249 při potlačení povstání jeho syna, získali od něj různé majetky. Jindřich se později přestěhoval do východních Čech a založil rodovou větev Lichtenburků. Častolov (zmiňovaný v letech 1216 až 1253) zůstal, a jeho potomci se usadili na severu Čech.

Častolov měl tři syny a dceru. Nejstarším byl Jindřich, psaný později jako Hynek z Dubé. Prostředním synem byl Častolov, později uváděný jako Čeněk z Lipé, a nejmladším Chval. Dcera se provdala za otce Albrechta ze Žeberka. Zmíněný Jindřich či Hynek z Dubé je zachycen v listinách z let 1249 až 1290. Také on měl tři syny, Hynka (týkají se ho pravděpodobně záznamy z let 1276 až 1309), Albrechta (psán z Dubé, Frýdlantu, Liběšic) a Čeňka (záznam z roku 1279).[1]

ŽivotEditovat

V období před rokem 1290 nelze jednoznačně určit, které historické prameny zmiňují otce a které syna, neví se tedy jistě, zda právě tento Hynek byl již v letech 1276-1277 a 1284-1288 nejvyšším stolníkem a zda se vyznamenal v bojích proti Braniborům po smrti Přemysla Otakara II., jak se píše v Dalimilově kronice. Za Václava II. v letech 1291-1295 zastával úřad komorníka, byl purkrabím v Domažlicích a v roce 1300 doprovázel krále při tažení do Polska, kde Václav II. získal polskou korunu; po králově návratu zůstal v Polsku jako vojenský velitel. Později získal úřad pražského purkrabího, který zastával nejméně od roku 1303 do roku 1309.[pozn. 2] Zemřel mezi roky 1309 až 1316.[1][2]

Na dvoře Václava II. měl Hynek z Dubé významné postavení. V roce 1292 byl mezi třemi pány, které král vyslal jako zástupce na volbu římského krále.[2] Za své služby získal i nemalý majetek. Např. roku 1300 získal za pomoc v boji o polskou korunu od Václava II. do zástavy bezdězské panství.[3] Po vymření Přemyslovců se přiklonil k Rudolfu Habsburskému, po jeho smrti k Jindřichu Korutanskému.

Rodina a majetekEditovat

Hynek měl čtyři syny, z nichž dva založili samostatné větve rodu.

V jeho majetku se nacházela Dubá, Jestřebí, Kuřívody, Houska, jižní část Českolipska s hradem Frýdlant a další statky.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Hynků, resp. Jindřichů (z něm. Heinrich, v latině se v přepisu jedná o totéž jméno) z Dubé či Berků z Dubé bylo mnoho a mnozí kronikáři je zaměňují či chybují při přepisech. Problém v doložení dat je dán malým počtem zachovalých dokumentů i absencí příjmení. Tak, jak nabývali statky a postavení, měnili své jméno i vícekrát za život.
  2. Palacký zmiňuje v této funkci Hynka Berku z Dubé, může jít však o záměnu jmen, protože i jeho syn Hynek Berka byl později pražským purkrabím.

ReferenceEditovat

  1. a b c SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců ve druhé polovině 13. století. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 15–28. ISSN 1211-9172. 
  2. a b PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008 [cit. 2022-01-19]. 180 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 26–27. Dostupné online.
  3. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Karel IV., s. 15.