Kokořín (hrad)
Hrad Kokořín se nachází zhruba deset kilometrů severovýchodně od Mělníka nad říčkou Pšovkou v Dokeské pahorkatině, u obce Kokořín. Byl postaven po roce 1320, pravděpodobně pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Podle jména hradu se část chráněné oblasti nazývá Kokořínskem.
| Hrad Kokořín | |
|---|---|
 letecký pohled na hrad Kokořín | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotický |
| Architekt | Eduard Sochor (přestavba) |
| Výstavba | před 1320 |
| Přestavba | 1911–1916 |
| Stavebník | Hynek Berka z Dubé |
| Další majitelé | Berkové z Dubé páni z Bezdědic Klinštejnové Beřkovští ze Šebířova Kaplířové ze Sulevic |
| Současný majitel | Špačkové |
| Poloha | |
| Adresa | Kokořínský Důl, Kokořín,  Česko |
| Souřadnice | 50°26′25,45″ s. š., 14°34′36,45″ v. d. |
  Hrad Kokořín Hrad Kokořín, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40728/2-1323 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
V roce 1426 dobyla a poničila hrad husitská vojska. Po husitských válkách hrad často střídal majitele (v 15. stol. Řitka z Bezdědic a Klinštějnové, v 16. stol. Beřkovští ze Šebířova a Kaplířové). Od roku 1544 je uváděn jako pustý.[1] Jeho osud ještě zhoršilo rozhodnutí císaře Ferdinanda II. zařadit jej mezi tzv. prokleté hrady, tj. hrady, které se nesměly udržovat, protože jinak by díky své výhodné poloze mohly ohrozit panovnickou moc.
Roku 1894 zakoupil zříceninu pražský podnikatel Václav Špaček, jehož syn Jan ji nechal před první světovou válkou novogoticky zrekonstruovat. V letech 1911–1916 byl hrad upraven do dnešní podoby architektem Eduardem Sochorem podle pokynů Augusta Sedláčka a Čeňka Zíbrta. V roce 1951 byl hrad zestátněn, respektive zkonfiskován. V roce 2001 se stal národní kulturní památkou; navrácení rodině Špačků tím bylo ztíženo, avšak ne znemožněno: Kokořín byl navrácen v roce 2006.
Vzhled hradu
editovatVálcová vyhlídková věž Kokořína je vysoká 38 metrů. Hradní palác byl během rekonstrukce zvýšen o jedno patro a zastřešen. Na nároží paláce je plastika Jarmily Špačkové od Josefa Kalvody a uvnitř malby Julia Fischera.[2] Je zde památník K. H. Máchy a expozice českého romantického umění z 19. století.[3]
Hrad ve filmu
editovatHrad se objevil v následujících filmech a pohádkách:
- Princezna se zlatou hvězdou (1959, režie: Martin Frič)
- Hříšnice (německy Die Wanderhure, 2010, režie: Hansjörg Thurn)
- Odkaz hříšnice (německy Das Vermächtnis der Wanderhure, 2012, režie: Thomas Nennstiel)
- Korunní princ (2015, režie: Karel Janák)
Nemocnice na kraji města, díl 18.
Cestovní ruch
editovatPoblíž hradu železnice nevede, autobusové spojení je zajištěno linkou Mšeno – Mělník. Pod hradem se nachází na silnici krátký Kokořínský tunel. Hrad je zachycen mj. na mapě KČT 16 a je cílem výletů od 18. století. K hradu vedou značené turistické cesty.
V roce 2015 hrad navštívilo 39 072 návštěvníků.[4]
Zajímavosti
editovatPo hradu je pojmenována pražská ulice Kokořínská, nacházející se na severu města v městské čtvrti Ďáblice.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dvořáček, P.: Putování po hradech a zámcích, Olomouc 2000, s. 92.
- ↑ Kokořín - kopie hradu, který obývali loupežníci. Radio Prague International [online]. 2009-05-29 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kokořín, s. 221.
- ↑ LAŠTOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav. Pražský uličník. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-24-9. S. 349.
Literatura
editovat- Kolektiv: Hrady a zámky v Čechách, Praha 1986, s. 189–190.
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, 1860. Dostupné online. Kapitola Zříceniny Kokořína, s. 6–11.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kokořín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
