Kaplířové ze Sulevic

český šlechtický rod

Kaplířové ze Sulevic (Kaplirz de Sulewicz, nebo též Cappleri de Sulewicz) byli starý český vladycký rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi Sulejovice u Lovosic.

Kaplířové ze Sulevic
Erb Kaplířů ze Sulevic
Erb Kaplířů ze Sulevic
ZeměČeské království
TitulyHraběcí
ZakladatelPešek Kaplíř ze Sulevic
Rok založení11. století

HistorieEditovat

 
Kašpar Kaplíř ze Sulevic

V historických pramenech se jméno rodiny objevuje ve tvarech Kapléřové ze Sulevic, Kaplirz de Sulewicz, Cap(p)ler(i) de Sulewicz či Kappler von Sulewicz apod.).

V letech 1206–1217 je uváděn Bernard Kaplíř ze Sulevic (též Burchard nebo Buchard) jako 11. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána a v letech 1236–1240 působil dokonce jako pražský biskup.

V první polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu Pešek Kaplíř ze Sulevic. O několik let později se jeho rod rozdělil na několik větví. Objevil se například Kunat Kaplíř ze Sulevic (Kunadus Kapler de Sulewic), Petrman z Milešova či Petr Kaplíř ze Sulevic (v letech 1392–1393 rektor právnické univerzity v Praze, též probošt u kostela sv. Kříže ve Vratislavi). Hlavní větev založili bratři Hanuš a Bušek, k této větvi přibylo později dalších šest linií. V jejich držení byl majetek převážně na Lovosicku a Litoměřicku (např. Libochovany, Milešov, Nedvědíč, Újezd pod Ostrým, Solany, Skalku, Tuchořice či Netluky). Jedna z větví více než sto let vlastnila Vimperk. Po jistou dobu měli v držení i Zvíkov, který později vyměnili za Zbiroh.

Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve:

ExilEditovat

Po porážce na Bílé hoře část rodu emigrovala, ale ne všichni se dokázali vyrovnat s exilem. Václav Kaplíř ze Sulevic po ročním pobytu v Drážďanech konvertoval v Praze ke katolické víře a dosáhl u císaře milost. V emigraci zůstala Anna Kaplířová, která si zakoupila dům v Drážďanech, a Kateřina Kaplířová (Catharina Kaplerin), jež si rovněž v roce 1628 koupila v Drážďanech dům za 6200 zlatých. Kateřina se v roce 1632 se omlouvala kurfiřtovi Janovi Jiřímu I. Saskému za to, že mu nemůže poskytnout půjčku, protože má velkou rodinu. V roce 1636 s ní žila dcera s dvěma dětmi, tři služky a dalších šest osob z jiné šlechtické rodiny. Kateřina zemřela v roce 1639 ve věku 64 let a pohřbena byla ve Frauenkirche v Drážďanech.[1]

ErbEditovat

Kaplířové měli původně ve znaku pouze orlí křídlo, které v průběhu doby změnilo barvu na stříbrnočerveně šachované v modrém poli, k němuž (po povýšení do hraběcího stavu) připojili erb s poloviční orlicí.

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se s Hrzány z Harasova, kteří po vymření Kaplířů převzali jejich majetek, dále pak s Lobkovici, Kolovraty či Doupovci.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 pages s. ISBN 80-7017-008-5. S. 9, 187, 236. 

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kaplířové ze Sulevic, s. 68–69. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat