Kaplířové ze Sulevic

český šlechtický rod

Kaplířové ze Sulevic (Kaplirz de Sulewicz, nebo též Cappleri de Sulewicz) byli starý český vladycký rod. Svůj přídomek odvozovali od vsi Sulejovice u Lovosic.

Kaplířové ze Sulevic
Erb Kaplířů ze Sulevic
ZeměČeské království
TitulyHraběcí
ZakladatelPešek Kaplíř ze Sulevic
Rok založení11. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Kašpar Kaplíř ze Sulevic

V historických pramenech se jméno rodiny objevuje ve tvarech Kapléřové ze Sulevic, Kaplirz de Sulewicz, Cap(p)ler(i) de Sulewicz či Kappler von Sulewicz apod.).

V letech 1206–1217 je uváděn Bernard Kaplíř ze Sulevic (též Burchard nebo Buchard) jako 11. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána a v letech 1236–1240 působil dokonce jako pražský biskup.

V první polovině 14. století se uvádí jako první předek rodu Pešek Kaplíř ze Sulevic. O několik let později se jeho rod rozdělil na několik větví. Objevil se například Kunat Kaplíř ze Sulevic (Kunadus Kapler de Sulewic), Petrman z Milešova či Petr Kaplíř ze Sulevic (v letech 1392–1393 rektor právnické univerzity v Praze, též probošt u kostela sv. Kříže ve Vratislavi). Hlavní větev založili bratři Hanuš a Bušek, k této větvi přibylo později dalších šest linií. V jejich držení byl majetek převážně na Lovosicku a Litoměřicku (např. Libochovany, Milešov, Nedvědíč, Újezd pod Ostrým, Solany, Skalku, Tuchořice či Netluky). Po jistou dobu měli v držení i Zvíkov, který později vyměnili za Zbiroh.

Vimperská větev rodu editovat

Jedna z větví více než sto let vlastnila Vimperk. Prvním držitelem Vimperka, který pocházel z tohoto rodu, byl Hanuš Kaplíř ze Sulevic († asi 1413), který je jako vlastník Vimperka doložen v roce 1395. Po něm Vimperk drželi jeho synovci Jan a Petr. Petr působil též v Uhrách (za krále Zikmunda), kde dělal hejtmana bratislavského hradu. Dalšími známými držiteli Vimperku z rodu Kaplířů ze Sulevic byli Kunát (někdy také nazývaný Konrád) a jeho mladší bratr Čáslav. Čáslavův syn Mikuláš Kaplíř ze Sulevic několikrát se svými ozbrojenci přepadl zboží pasovských biskupů v Bavorsku. V roce 1467 se stal držitelem Vimperka Mikulášův mladší bratr Petr Kaplíř ze Sulevic († mezi léty 1497–1499).[1]

Třebívlická větev rodu editovat

Mezi nejznámější příslušníky rodu patří členové poslední třebívlické větve:

Exil editovat

Po porážce na Bílé hoře část rodu emigrovala, ale ne všichni se dokázali vyrovnat s exilem. Václav Kaplíř ze Sulevic po ročním pobytu v Drážďanech konvertoval v Praze ke katolické víře a dosáhl u císaře milost. V emigraci zůstala Anna Kaplířová, která si zakoupila dům v Drážďanech, a Kateřina Kaplířová, jež si rovněž v roce 1628 koupila v Drážďanech dům za 6 200 zlatých. Kateřina se v roce 1632 se omlouvala kurfiřtovi Janovi Jiřímu I. Saskému za to, že mu nemůže poskytnout půjčku, protože má velkou rodinu. V roce 1636 s ní žila dcera s dvěma dětmi, tři služky a dalších šest osob z jiné šlechtické rodiny. Kateřina zemřela v roce 1639 ve věku 64 let a pohřbena byla v drážďanském Frauenkirche.[2]

Erb editovat

Kaplířové měli původně ve znaku pouze orlí křídlo, které v průběhu doby změnilo barvu na stříbrnočerveně šachované v modrém poli, k němuž (po povýšení do hraběcího stavu) připojili erb s poloviční orlicí.

Příbuzenstvo editovat

Spojili se s Hrzány z Harasova, kteří po vymření Kaplířů převzali jejich majetek, dále pak s Lobkovici, Kolovraty či Doupovci.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. MODLITBOVÁ, Veronika. Vimperk v pozdním středověku: Pramenná sonda k dějinám poddanského města [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014 [cit. 2022-06-04]. Bakalářská práce. Dostupné online. 
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 9, 187, 236. 

Literatura editovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Kaplířové ze Sulevic, s. 68–69. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat