Wikipedie

Jestřebí (okres Česká Lípa)

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Jestřebí (německy Habstein) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Dnešní obec je nástupcem původního městečka Krušina, které leželo přímo na úpatí hradního kopce a dodnes se z něj dochovala jen uprostřed hřbitova stojící zvonice původního, později rovněž zaniklého kostela. Do obce Jestřebí spadají vesnice Újezd, Pavlovice a Popelov a samoty či zaniklá sídla Podolec, Nový Svět a Chvístec (německy Quis). Žije zde 835[1] obyvatel.

Jestřebí
Vyhlídka z jestřebského hradu na obec
Vyhlídka z jestřebského hradu na obec
Znak obce JestřebíVlajka obce Jestřebí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeská Lípa
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°36′31″ s. š., 14°35′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel835 (2023)[1]
Rozloha22,11 km²[2]
Nadmořská výška259 m n. m.
PSČ471 61, 472 01
Počet domů230 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduJestřebí 142
471 61 Jestřebí
obec@jestrebi.eu
StarostaIng. Karel Schreiner
Oficiální web: www.jestrebi.eu
Jestřebí na mapě
Jestřebí
Jestřebí
Další údaje
Kód obce561665
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

 

Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z:

https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/
Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc.
Pro vkladatele šablony:
Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:copyvio autor|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~
případně použijte pro nové přispěvatele:
{{subst:copyvio nováček|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~
a vložte sem:
* [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]] z [https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/] --~~~~

Pod jestřebským hradem vznikla vesnice Krušina, prvně jmenovaná roku 1352 a od roku 1405 označována jako městys. Není však jasné, zda tato obec ležela severozápadně od hradu na břehu Novozámeckého rybníka nebo se jedná o dnešní polohu s jiným jménem. Okolo roku 1480 má již obec jednoznačně stejné jméno jako dnes, neboli Jestřebí. Od počátku je centrem řemesel a obchodu nevelkého jestřebského zboží. Již rokem 1407 se zde uvádí mlýn a v 16. století zde fungoval pivovar. To již bylo Jestřebí součástí rodící se domény Wartenberků s centrem na Novém Zámku v nedalekých Zahrádkách. Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Řemeslníci se postupně sdružovali do cechů, z nichž je doložen první z roku 1706, a to pro zedníky a pokrývače. Na přelomu 18. a 19. století zde bylo nejméně 13 cechů, z nichž některé sdružovaly i více řemesel. Působilo zde 32 cechovních mistrů, mistr mlynářský a hostinec.

Okolo roku 1806 byla dokončena císařská silnice od Mladé Boleslavi na Lípu a Rumburk, na níž byla v Jestřebí napojena silnice na Prahu, která se až doposud městysu vyhýbala. V roce 1867 byla dokončena železniční trať z Bakova do Lípy a to vedlo k rozvoji vyhlášených dobytčích trhů v městečku. Do roku 1900 se konaly na návsi a potom pro ně bylo zřízeno tržiště v ulici za školou. Za nákupem dobytka sem jezdili vlakem obchodníci až z Nizozemska. Po uzavření obchodů probíhal před školou jarmark se zbožím místní produkce, ale i s výrobky z okolních měst, jako např. cukrovinky z Dubé a obuv z Mimoně. Městys vybavený poštou, záložnou, četnickou stanicí, třemi pekaři, sedmi hostinci, dvěma řezníky atd. Takto fungovalo až do roku 1945.[4]

Památky editovat

  • Farní kostel sv. Ondřeje, zasvěcený apoštolu Ondřejovi byl zbudován jako náhrada za vyhořelý kostel původní v  letech 1780–1781 a dne 30. listopadu 1781 byl kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem z Horní Police, P. Wenzelem Hocke. Prvním farářem byl v následujícím roce ustanoven P. Florián Knobloch. V letech 1788 - 1790 se pak dokončovala vnitřní výzdoba. Autorem maleb v kostele je jezuitský malíř Josef Kramolín,[5] který rovněž pracoval na výzdobě kostela v nedalekém městysu Holany.
  • Socha sv. Antonína Paduánského na podstavci s reliéfy trojice světců a Archanděla Michaela. Socha je památkově chráněna od roku 1958 a je řazena mezi mezi důležité doklady sochařství severních Čech z počátku 19. století (byla vytvořena pravděpodobně v roce 1819).[6]
  • Zvonice při vstupu do areálu jestřebského hřbitova (na úpatí hradního kopce) je pozůstatkem původního farního kostelíka obce Krušina. V jádře se jedná o gotickou stavbu, později doplněnou novější fasádou. Dnes se zde nachází jediný zvon s velice příjemným zvukem, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Dodnes se nezjistilo odkud a jak se tento zvon do Jestřebí dostal. V přízemí zvonice se nachází malá márnice.
  • Svatá cesta se nachází u jedné ze zdí jestřebského hřbitova. Tvoří ji sedm výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné. Větší kaple uprostřed se sochou Panny Marie byla nazývána „Lurdskou jeskyní″.[7] Jedná se v podstatě o křížovou cestu, rozšířenou o zastavení z Ježíšova života od jeho dětství (např. Útěk do Egypta nebo Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě). Je to barokní architektura, místy poněkud poškozená. Spolu se hřbitovem je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[8]
  • Zřícenina hradu Jestřebí se tyčí v dominantní poloze na pískovcovém skalním suku nad obcí. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen cimbuřím.
  • Barokní fary v Jestřebí a v Pavlovicích
  • Zděné a roubené domy v Pavlovicích a v Jestřebí jako příklady původní německé lidové architektury
  • Dlážděná cesta s Knížecí studánkou v Pavlovicích

Chráněná území editovat

Do katastru Jestřebí zasahuje národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, která je zapsána mezi světově významné mokřady Ramsarské úmluvy. Dále pak zde byla zapsaná přírodní rezervace Slunečný dvůr, v jehož sousedství, z převážné části už mimo katastr obce, bylo další chráněné území Konvalinkový vrch.[9] V červenci 2012 byla na katastrech Jestřebí a sousedního města Doksy vyhlášena nová národní přírodní památka Jestřebské slatiny a jak Sluneční dvůr, tak Konvalinkový vrch do ní byly zahrnuty a samostatný status ztratily.

Do katastru obce Jestřebí zasahuje krajinná památková zóna Zahrádecko, prohlášená vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb., ze dne 1. července 1996, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.

V části katastru obce Jestřebí – k. ú. Pavlovice byla prohlášena opatřením obecné povahy vesnická památková zóna Pavlovice.

Společenské organizace editovat

Fotbalový tým mužů TJ Jestřebí-Provodín zakončil sezonu 2018/2019 v okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky. V sezóně 2019/2020 opět hraje o přední příčky v OP.[10]

Doprava editovat

U obce je důležitá křižovatka silnic (I/9 a I/38). Přímo v Jestřebí se nacházejí autobusové zastávky Jestřebí, škola a Jestřebí, křiž., přičemž na druhé z těchto zastávek zastavují i dálkové autobusy na trase z Prahy do Nového Boru a Rumburka. Dále jsou na území obce autobusové zastávky Jestřebí, Újezd, Jestřebí, Podolec a Jestřebí, Pavlovice. Železniční stanice Jestřebí, ležící na železniční trati 080 z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Jedlové, se však nachází v sousední obci Provodín.

Galerie editovat

  •  
    Kostel sv. Ondřeje
  •  
    Zvonice a hřbitov v Jestřebí
  •  
    Obec Jestřebí s hradem
  •  
    Kostel a kaple v Pavlovicích
  •  
    Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Obec Jestřebí | Historie obce. jestrebi.eu [online]. [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76. 
  6. ↑ Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Místopis.eu: Jestřebí.
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22. 
  10. ↑ Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jestřebí_(okres_Česká_Lípa)&oldid=23798429“