Socha svatého Jana Nepomuckého (Bělá pod Bezdězem)

kulturní památka České republiky na území obce Bělá pod Bezdězem, Masarykovo náměstí, ulice Kostelní. Před kostelem Povýšení svatého Kříže

Socha Jana Nepomuckého v Bělé pod Bezdězem stojí před kostelem Povýšení sv. Kříže, původně však byla instalována v jihovýchodní části náměstí.[1]

Socha sv. Jana Nepomuckého (Bělá pod Bezdězem)
Socha v parku před kostelem
Socha v parku před kostelem
Základní údaje
Rok vzniku1722
Umělecký směrbaroko
Kód památky30556/2-1465 (PkMISSezObrWD)
Popis
Materiálpískovec
Umístění
Umístěníu kostela Povýšení sv. Kříže v Bělé pod Bezdězem
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Socha je v mírně podživotní velikosti, světec je oděn v kanovnickém rouchu, oproti běžnému zobrazení však nemá biret na hlavě, ale drží ho v levé ruce, zatímco pravá ruka zdvihá kříž. Svatozář je doplněna obvyklou pěticí hvězd. Socha samotná stojí na malém hranolovém podstavci s volutami, ten spočívá na větším hranolovém stylobatu s nápisovými zrcadly.[2] Nápis, který je zároveň chronogramem, zní:

HONORI
IOANNAEO
CLIENS OBTVLIT
INFIMVS VOTI RE
VS: WENCESLAVS
VITVS IGNATI
VS CIPL CVRA
TVS BIELAE!

VznikEditovat

Podle chronogramu byla socha vytvořena roku 1722.[p 1] Postavit ji dal bělský farář Václav Vít Hynek[p 2] Cippl[p 3], který spravoval bělskou farnost mezi lety 17171724.[1] Až do roku 1920 socha stála v jihovýchodní části náměstí, jak je patrné i z plánu města z roku 1797.

Přemístění sochyEditovat

Ze zápisu z městské rady ze dne 28. června 1919 vyplývá, že socha na náměstí je poškozená, a farní úřad po městu požaduje, aby sochu opravil a přemístil před farní kostel, k čemuž rada zaujímá nesouhlasné stanovisko. Zápis ze dne 4. srpna téhož roku oznamuje pověření K. Soviny, který má sochu sv. Jana Nepomuckého odstranit z náměstí a přesunout před farní kostel.[3]

Dle farní kroniky byla soše v červnu 1919 neznámými pachateli uražena hlava a pravá ruka s křížem.[4] Poškození souviselo s událostmi po vzniku Československa, kdy byly i v obcích mladoboleslavského regionu ničeny katolické památky, jako např. socha J. Nepomuckého v Dobrovici nebo socha sv. Vojtěcha v Chotětově (snad záměnou s Janem Nepomuckým).[5] V pražské arcidiecézi došlo v této době (1918-1920) k poničení minimálně 34 soch sv. Jana Nepomuckého.[5]

Hlava sochy byla nalezena v roce 1920 v kale na náměstí a spolu s rukou s křížem připojena zpět k soše kameníkem Pokorným.[6]

Další fotografieEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Přestože se na stylobatu nachází nápis s chronogramem, není rok vzniku uváděný v literatuře jednoznačný. V původním evidenčním listě NPÚ zavedeném roku 1970 je vznik sochy časově určen k roku 1672, s ručně psanou poznámkou „mimořádně časný projev světcova kultu“. Evidenční list se odkazuje na Umělecké památky Čech z roku 1957, které však uvádí rok 1661 a na Soupis památek historických a uměleckých v okresu mnichovohradišťském J. V. Šimáka z roku 1930. Šimák však neuvádí žádný konkrétní rok, pouze přetiskuje nápis s chronogramem s některými zvýrazněnými literami. Šimákův přepis chronogramu při výpočtu skutečně odpovídá roku 1672. Přepracované Umělecké památky Čech z roku 1977 už uvádí explicitně rok 1672. Tato data vznikla přepočtem nesprávně přepsaného chronogramu, ve kterém byla zvýrazněna jen některá písmena, která jsou zároveň římskými čísly (plus W s hodnotou 10). Správný chronogram však zahrnuje všechna tato písmena vyskytující se v textu.
  2. Ignác
  3. Vyskytuje se i podoba Cipl nebo Cippel.

ReferenceEditovat

  1. a b ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 174, 236. 
  2. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 140. 
  3. MÜLLER, Josef; ŠVÉDOVÁ, Jarmila. Bělské hřbitovy I.. 1. vyd. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2017. S. 14. 
  4. Zápis ve farní kronice
  5. a b BEDNÁŘ, Milan. Poškozování drobných sakrálních památek po vzniku Československé republiky. Magisterská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.. Brno: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 40–41. 
  6. Zápis ve farní kronice, s. 192