Voluta (latinsky volutus = svinutý) je spirálovitý motiv různých soustav výzdoby, který konstrukčně vychází z Archimédovy spirály. Tento motiv je v architektuře využíván od pravěku v mnoha různých formách, polohách a způsobech umístění. Nejčastěji byl využíván v sestavě hlavic, palmet a ant v iónském sloupovém řádu a korintském sloupovém řádu a v sestavě volutového štítu.[1][2]

Volutové konzoly

Využití volut v jednotlivých slozích editovat

Iónský sloupový řád (antika) editovat

Voluta je charakteristickým prvkem hlavic sloupů tohoto řádu.

Korintský sloupový řád (antika) editovat

Voluty jsou součástí složitých hlavic sloupu tohoto řádu. Voluty tvoří na těchto hlavicích především rohové články, svinující se pod deskou abaku, k těmto čtyřem rohovým volutám přistupují často další vřazené voluty.

Volutový ornament (pozdní renesance) editovat

Objevuje se ve vrcholné renesanci od poloviny 16. století (po roce 1570) v nizozemském a německém manýrismu (Florisův styl) na fasádách radnic a měšťanských domů v oblasti řeky Vezery (odtud vezerská renesance).[2]

Volutový štít (renesance, baroko) editovat

Dynamický domovní štít, typický pro období baroka a rokoka. Voluty se zde využívaly k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby.

Voluty ve světové architektuře editovat

Voluty v české architektuře editovat

Reference editovat

  1. BLAŽÍČEK, O. J.; KROPÁČEK, J. Slovník pojmů z dějin umění. Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. 
  2. a b KOCH, W. Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha: Ikar, 1998. ISBN 80-7202-388-8. 

Externí odkazy editovat