Mnichovo Hradiště
Mnichovo Hradiště (dříve Hradiště nad Jizerou, německy Münchengrätz) je město ležící v okrese Mladá Boleslav asi 50 km severovýchodně od Prahy, asi 14 km severně od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 8 700[1] obyvatel.
| Mnichovo Hradiště | |
|---|---|
 Městská radnice a divadlo | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0207 536326 |
| Pověřená obec | Mnichovo Hradiště |
| Obec s rozšířenou působností | Mnichovo Hradiště (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Mladá Boleslav (CZ0207) |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′38″ s. š., 14°58′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 711 (2022)[1] |
| Rozloha | 34,32 km² |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 294 11 až 295 01 |
| Počet domů | 2 369 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 12 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 28 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 1 295 01 Mnichovo Hradiště info@mnhradiste.cz |
| Starosta | Ing.Jiří Plíhal |
| Oficiální web: www | |
  Mnichovo Hradiště | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 536326 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
První písemná zpráva o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279, kdy je uváděn jako místo útěku královny Kunhuty, někde je první zmínka uváděna k roku 1230. Město ale již o něco dříve založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu řeky Jizery. Ti Mnichovo Hradiště měli ve svém držení do roku 1420. Tehdy byl klášter vypálen a městečko obsazeno husitským vojskem. Podruhé bylo Mnichovo Hradiště dobyto a vypáleno lužickými křižáky za vlády Jiřího z Poděbrad.
Poté se držitelé často střídali, až jej roku 1547 získal jako konfiskát král Ferdinand I. V roce 1556 koupil městečko od královské komory Jindřich Žibřid z Velechova. Ten nechal roku 1558 zhotovit městskou pečeť.
Roku 1579 se Mnichovo Hradiště stalo vlastnictvím Budovců z Budova. Poslední Budovec Václav Budovec byl majitelem mnichovohradištského panství od roku 1602 a vybudoval zde renesanční zámek. Dne 21. června 1621 byl na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 českými pány popraven a zároveň mu byl zkonfiskován jeho majetek.
O rok později získal Mnichovo Hradiště do svého držení Albrecht z Valdštejna. Ten ho roku 1624 postoupil svému příbuznému Maxmiliánu z Valdštejna a v jeho rodě pak panství zůstalo až do roku 1945.
Územně-správní začleněníEditovat
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[8]
Rok 1932Editovat
V městě Mnichovo Hradiště s 3992 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[9]
- Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, synagoga, chorobinec, chudobinec, okresní muzeum, sbor dobrovolných hasičů.
- Průmysl a živnosti: obchodní gremium, společenstvo řezníků a uzenářů, odboru živnosti obuvníků, sedlářů, pěstování bource morušového, cukrovar, elektrárna, továrna na obuv, výroba ortopedické obuvi, pila, sklárna, 2 velkostatky.
- Služby: 5 lékařů, zubní lékař, 3 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 9 autodopravců, bankovní závod, biograf Sokol, fotoateliér, geometr, 10 hostinců, 4 hotely Beránek, U nádraží, U hroznu, U zlaté hvězdy, 2 hudební školy, 3 kavárny, lékárna, pensionát, 2 restaurace, revisní kanceláře, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, úvěrní družstvo, zubní ateliér.
Ve vsi Hoškovice s 303 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[10] družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, kolář, kovář, lakýrník, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.
Ve vsi Podolí s 274 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[11] obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, kovář, sadař, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky, velkostatek.
Ve vsi Sychrov s 350 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] elektrárna, elektrotechnické potřeby, 3 hostince, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.
Ve vsi Veselá s 792 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] elektrárna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, 3 krejčí, obuvník, pekař, porodní asistentka, 2 řezníci, brusírna skla, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tkalcovna, trafika, truhlář.
Části městaEditovat
Mnichovo Hradiště se skládá z 12 místních částí na osmi katastrálních územích:
- k. ú. Mnichovo Hradiště – část Mnichovo Hradiště
- k. ú. Dneboh – část Dneboh
- k. ú. Hoškovice – část Hoškovice
- k. ú. Lhotice u Bosně – části Dobrá Voda a Lhotice
- k. ú. Olšina – část Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice)
- k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště – části Hradec, Kruhy a Podolí
- k. ú. Sychrov nad Jizerou – části Hněvousice a Sychrov
- k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště – část Veselá
DopravaEditovat
MHD a silniční doprava
Okolo města vede dálnice D10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov s exitem 57 a silnice II/268 Nový Bor - Mimoň - Mnichovo Hradiště - Kněžmost - Horní Bousov. Z města vychází silnice II/277 Mnichovo Hradiště - Český Dub, městem vede silnice II/610 Praha - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov.
Železniční doprava
Město Mnichovo Hradiště leží na železniční trati 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov, jejíž úsek Praha - Mnichovo Hradiště je součástí systému Pražské integrované dopravy. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, v pracovních dnech roku 2011 je to obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.[14] Na území města leží rychlíková železniční stanice Mnichovo Hradiště.
Autobusová doprava
Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Český Dub, Harrachov, Kolín, Liberec, Mladá Boleslav, Praha, Semily, Sobotka, Turnov, Vrchlabí.[15]
Město se 12. 12. 2021 zaintegrovalo do Pražské integrované dopravy, čímž se zjednodušilo spojení města s Mladou Boleslaví a Prahou.
PamětihodnostiEditovat
- Barokní (původně renesanční) zámek
- Barokní děkanský kostel sv. Jakuba Staršího
- Kapucínský klášter
- Kostel svatých Tří králů (součást kláštera)
- Kaple svaté Anny (pohřební kaple Valdštejnů, součást kláštera)
- Novorenesanční radnice
- Židovské ghetto
- Zaniklý (sporný) klášter benediktinů
V blízkosti se také nachází:
OsobnostiEditovat
- Antonín Tuvora (1747–1807), malíř
- Franz von Koller (1767–1826), generál adjutant maršála Karla Filipa ze Schwarzenbergu
- Emanuel Arnold (1800–1869), český novinář, politik a revolucionář
- Leopold Kompert, (1822–1886), spisovatel
- František Chalupa (1828–1897), malíř a ilustrátor
- Karel Mattuš (1836–1919), staročeský politik a národohospodář
- Karl von Banhans (1861–1942), rakouský politik a železniční manažer
- Ferdinand Hoffmeister (1875–1936), klasický filolog a středoškolský pedagog
- Jan Šverma (1901–1944), komunistický politik, novinář
- Jaroslav Dostálek (1909–1996), kanovník litoměřické kapituly
- Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr.h.c. (*1930), český právník, specialista na právní dějiny, bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze, bývalý děkan PF UK
- Milan Šulc (1934–2004), herec
- Doc. Ing. Zdeněk Strnad, CSc. (*1939), český chemik, vědec, podnikatel
Partnerská městaEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 851-852. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 368. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1081. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1646. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1836. (česky a německy)
- ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Externí odkazyEditovat
Galerie Mnichovo Hradiště na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mnichovo Hradiště na Wikimedia Commons
- Mnichovo Hradiště v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální webové stránky města
- Gymnázium Mnichovo Hradiště
- Akce v Mladé Boleslavi Kulturní a společenský portál města Mladá Boleslav. Reportáže ze společnosti a kultury města Mladá Boleslav a okolí.
- Farnost-děkanství Mnichovo Hradiště
Encyklopedické heslo Hradiště (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Město Mnichovo Hradiště | |
|---|---|
|
Mnichovo Hradiště • k. ú. Sychrov nad Jizerou (Sychrov • Hněvousice) • k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště (Podolí • Hradec • Kruhy) • Hoškovice • Dneboh • Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice) • k. ú. Lhotice u Bosně (Lhotice • Dobrá Voda) • k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště (Veselá • Haškov) | |
