Wikipedie

Mnichovo Hradiště

město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji

Mnichovo Hradiště (dříve Hradiště nad Jizerou, latinsky: Gredis Monachorum, německy Münchengrätz) je město ležící v okrese Mladá Boleslav asi 60 km severovýchodně od Prahy, asi 14 km severně od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 8 700[1] obyvatel.

Mnichovo Hradiště
Pohled ulicí 1. máje na kostel svatého Jakuba
Pohled ulicí 1. máje na kostel svatého Jakuba
Znak obce Mnichovo HradištěVlajka obce Mnichovo Hradiště
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0207 536326
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Mladá Boleslav (CZ0207)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Mnichovo Hradiště
Historická země Čechy
Katastrální výměra 34,32 km²
Zeměpisné souřadnice 50°31′38″ s. š., 14°58′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 8 729 (2019)[1]
Nadmořská výška 240 m n. m.
PSČ 294 11 až 295 01
Zákl. sídelní jednotky 28
Části obce 12
Katastrální území 8
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 1
295 01 Mnichovo Hradiště
Starosta Mgr. Ondřej Lochman Ph.D.
Oficiální web: www.mnhradiste.cz
E-mail: info@mnhradiste.cz
Mnichovo Hradiště
Mnichovo Hradiště
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zpráva o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279, kdy je uváděno jako místo útěku královny Kunhuty. Město ale již o něco dříve založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu řeky Jizery. Ti Mnichovo Hradiště měli ve svém držení do roku 1420. Tehdy byl klášter vypálen a městečko obsazeno husitským vojskem. Podruhé bylo Mnichovo Hradiště dobyto a vypáleno lužickými křižáky za vlády Jiřího z Poděbrad.

Poté se držitelé často střídali, až jej roku 1547 získal jako konfiskát král Ferdinand I. V roce 1556 koupil městečko od královské komory Jindřich Žibřid z Velechova. Ten nechal roku 1558 zhotovit městskou pečeť.

 
Zámek Mnichovo Hradiště

Roku 1579 se Mnichovo Hradiště stalo vlastnictvím Budovců z Budova. Poslední Budovec Václav Budovec byl majitelem mnichovohradištského panství od roku 1602 a vybudoval zde renesanční zámek. Dne 21. června 1621 byl na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 českými pány popraven a zároveň mu byl zkonfiskován jeho majetek.

O rok později získal Mnichovo Hradiště do svého držení Albrecht z Valdštejna. Ten ho roku 1624 postoupil svému příbuznému Maxmiliánu z Valdštejna a v jeho rodě pak panství zůstalo až do roku 1945.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[7]

Rok 1932Editovat

V městě Mnichovo Hradiště s 3992 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[8]

  • Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, synagoga, chorobinec, chudobinec, okresní muzeum, sbor dobrovolných hasičů.
  • Průmysl a živnosti: obchodní gremium, společenstvo řezníků a uzenářů, odboru živnosti obuvníků, sedlářů, pěstování bource morušového, cukrovar, elektrárna, továrna na obuv, výroba ortopedické obuvi, pila, sklárna, 2 velkostatky.
  • Služby: 5 lékařů, zubní lékař, 3 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 9 autodopravců, bankovní závod, biograf Sokol, fotoateliér, geometr, 10 hostinců, 4 hotely Beránek, U nádraží, U hroznu, U zlaté hvězdy, 2 hudební školy, 3 kavárny, lékárna, pensionát, 2 restaurace, revisní kanceláře, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, úvěrní družstvo, zubní ateliér.

Ve vsi Hoškovice s 303 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[9] družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, kolář, kovář, lakýrník, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Podolí s 274 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[10] obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, kovář, sadař, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Sychrov s 350 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[11] elektrárna, elektrotechnické potřeby, 3 hostince, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Veselá s 792 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] elektrárna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, 3 krejčí, obuvník, pekař, porodní asistentka, 2 řezníci, brusírna skla, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tkalcovna, trafika, truhlář.

Části městaEditovat

 
Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště se skládá z 12 místních částí na osmi katastrálních územích:

DopravaEditovat

Silniční doprava

Okolo města vede dálnice D10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov s exitem 57 a silnice II/268 Nový Bor - Mimoň - Mnichovo Hradiště - Kněžmost - Horní Bousov. Z města vychází silnice II/277 Mnichovo Hradiště - Český Dub, městem vede silnice II/610 Praha - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov.

Železniční doprava

Město Mnichovo Hradiště leží na železniční trati 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov, jejíž úsek Praha - Mnichovo Hradiště je součástí systému Pražské integrované dopravy. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, v pracovních dnech roku 2011 je to obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.[13] Na území města leží rychlíková železniční stanice Mnichovo Hradiště.

Autobusová doprava

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Český Dub, Harrachov, Kolín, Liberec, Mladá Boleslav, Praha, Semily, Sobotka, Turnov, Vrchlabí.[14]

PamátkyEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mnichově Hradišti.
 
Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem svatých Tří králů a kaplí svaté Anny

V blízkosti se také nachází:

OsobnostiEditovat

  • Emanuel Arnold (1800–1869), revolucionář
  • František Chalupa (1828–1897), malíř a ilustrátor
  • Karel Mattuš (1836–1919), staročeský politik a národohospodář
  • Jan Šverma (1901–1944), komunistický politik, novinář
  • Jaroslav Dostálek (1909–1996), kanovník litoměřické kapituly
  • Milan Šulc (1934–2004), herec
  • Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr.h.c. (*1930), český právník, specialista na právní dějiny, bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze, bývalý děkan PF UK

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 851-852. (česky a německy)
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 368. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1081. (česky a německy)
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1646. (česky a německy)
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1836. (česky a německy)
  13. ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  14. ↑ Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazyEditovat

Město Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště • k. ú. Sychrov nad Jizerou (Sychrov • Hněvousice) • k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště (Podolí • Hradec • Kruhy) • Hoškovice • Dneboh • Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice) • k. ú. Lhotice u Bosně (Lhotice • Dobrá Voda) • k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště (Veselá)

Autoritní data: AUT: ge130046 | GND: 4115264-5
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mnichovo_Hradiště&oldid=18021776“