Mnichovo Hradiště

město v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji

Mnichovo Hradiště (dříve Hradiště nad Jizerou, německy Münchengrätz) je město ležící v okrese Mladá Boleslav asi 50 km severovýchodně od Prahy, asi 14 km severně od Mladé Boleslavi a je vstupní branou do Českého ráje.[4] Žije zde přibližně 9 000[1] obyvatel.

Mnichovo Hradiště
Městská radnice a divadlo
Městská radnice a divadlo
Znak města Mnichovo HradištěVlajka města Mnichovo Hradiště
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMnichovo Hradiště
Obec s rozšířenou působnostíMnichovo Hradiště
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel9 048 (2025)[1]
Rozloha34,32 km²[2]
Nadmořská výška240 m n. m.
PSČ294 11 až 295 01
Počet domů2 369 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.8
Počet ZSJ28
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 1
295 01 Mnichovo Hradiště
info@mnhradiste.cz
StarostaIng.Jiří Plíhal
Oficiální web: www.mnhradiste.cz
Mnichovo Hradiště
Mnichovo Hradiště
Další údaje
Kód obce536326
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Město se původně nazývalo klášter Hradiště, později Hradiště nad Jizerou nebo Hradiště Mnichové. Název Mnichovo Hradiště začal převládat v 19. století.

První písemná zpráva o Mnichově Hradišti pochází z roku 1279, kdy je uváděno jako místo útěku královny Kunhuty, někde je první zmínka uváděna k roku 1230. Město ale již o něco dříve založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu řeky Jizery. Mniši založili své vlastní poddanské městečko poblíž asi 3 kilometry vzdálené rybářské vesnice Rybitví, na místě, kde se křížily tři cesty, mladoboleslavská, turnovská a jičínská. Ti Mnichovo Hradiště měli ve svém držení do roku 1420. Tehdy byl klášter vypálen a městečko obsazeno husitským vojskem. Podruhé bylo Mnichovo Hradiště dobyto a vypáleno lužickými křižáky za vlády Jiřího z Poděbrad.

Poté se držitelé často střídali, až jej roku 1547 získal jako konfiskát král Ferdinand I. V roce 1556 koupil městečko od královské komory Jindřich Žibřid z Velechova. Ten nechal roku 1558 zhotovit městskou pečeť.

 
Zámek Mnichovo Hradiště

Roku 1579 se Mnichovo Hradiště stalo vlastnictvím Budovců z Budova. Poslední Budovec Václav Budovec byl majitelem mnichovohradištského panství od roku 1602 a vybudoval zde renesanční zámek. Hradišťským měšťanům potvrdil privilegia, udělil jim vářečné právo a osvobodil je od některých robot a poplatků. Dne 21. června 1621 byl na Staroměstském náměstí v Praze mezi 27 českými vůdci stavovského povstání popraven a zároveň mu byl zkonfiskován jeho majetek.

O rok později získal Mnichovo Hradiště do svého držení Albrecht z Valdštejna. Ten ho roku 1624 postoupil svému příbuznému Maxmiliánu z Valdštejna a v jeho rodě pak panství zůstalo až do roku 1945.

V době třicetileté války, v roce 1643, ve městě pobývala švédská vojska. Neopatrností vypukl požár, který zničil skoro celé město.[5]

V 17. století město vlastnil Arnošt Josef z Valdštejna, který k němu připojil okolní statky, také nechal přebudovat zámek do barokní podoby. Také založil kapucínský klášter a kostel sv. Tří králů. Na místě zrušeného panského dvora nechal postavit domky pro úředníky a vznikl základ pro čtvrť Nové město.[5]

V 18. století přibyly na pokyn Marie Markéty z Valdštejna další památky, např. sousoší sv. Jana Nepomuckého nebo děkanský kostel sv. Jakuba. V roce 1713 se městu vyhnula morová epidemie a lidé za to připisovali zásluhu sv. Anně, patronce města a panství. Marie Markéta z Valdštejna nechala zbudovat kapli sv. Anny.[6]

Od roku 1755 panství spravoval Vincenc z Valdštejna, který nechal zbudovat barokní radnici s hodinovou věží.

Související informace naleznete také v článku Židovská obec v Mnichově Hradišti.

Ve městě vznikla židovská náboženská obec. Židé měli i synagogu a vlastní hřbitov.

V roce 1833 se na zámku konala schůzka Svaté aliance.[5]

Související informace naleznete také v článku Bitva u Mnichova Hradiště.

V roce 1866 došlo ve městě a v okolí k několika střetům rakouské a pruské armády.

K významným průmyslovým závodům v 19. století patřily: továrna bratří Kompertů na výrobu obuvi, lučební továrna Josefa Poláčka a textilní závod Franze Bujattiho. V 60. letech hrabě Arnošt z Valdštejna zřídil cukrovar.[5]

Na počátku 20. století bylo město sídlem samosprávního okresu.[5]

V roce 1938 se po zabrání Sudet město ocitlo poblíž hranic. Dne 10. května 1945 do města přijela Rudá armáda.[5]

Od 50. let se rozvíjely automobilka LIAZ, závod Severka na výrobu dětských oděvů, Fruta, chemická čistírna a cukrovar.[5]

Územně-správní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[10]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[12]

Rok 1932

editovat

V městě Mnichovo Hradiště s 3992 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[13]

  • Instituce: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, katastrální měřičský úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, synagoga, chorobinec, chudobinec, okresní muzeum, sbor dobrovolných hasičů.
  • Průmysl a živnosti: obchodní gremium, společenstvo řezníků a uzenářů, odboru živnosti obuvníků, sedlářů, pěstování bource morušového, cukrovar, elektrárna, továrna na obuv, výroba ortopedické obuvi, pila, sklárna, 2 velkostatky.
  • Služby: 5 lékařů, zubní lékař, 3 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, 9 autodopravců, bankovní závod, biograf Sokol, fotoateliér, geometr, 10 hostinců, 4 hotely Beránek, U nádraží, U hroznu, U zlaté hvězdy, 2 hudební školy, 3 kavárny, lékárna, pensionát, 2 restaurace, revisní kanceláře, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Rolnická záložna, úvěrní družstvo, zubní ateliér.

Ve vsi Hoškovice s 303 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[14] družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, kolář, kovář, lakýrník, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Podolí s 274 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[15] obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, kovář, sadař, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Sychrov s 350 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[16] elektrárna, elektrotechnické potřeby, 3 hostince, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Ve vsi Veselá s 792 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mnichova Hradiště) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[17] elektrárna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, 3 krejčí, obuvník, pekař, porodní asistentka, 2 řezníci, brusírna skla, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tkalcovna, trafika, truhlář.

Části města

editovat
 
Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště se skládá z 12 místních částí na osmi katastrálních územích:

Doprava

editovat

MHD a silniční doprava

editovat

Okolo města vede dálnice D10 Praha - Mladá Boleslav - Turnov (sjezd 57) a silnice II/268 Nový Bor - Mimoň - Mnichovo Hradiště - Kněžmost - Horní Bousov. Z města vychází silnice II/277 Mnichovo Hradiště - Český Dub, městem vede silnice II/610 Praha - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov.

Železniční doprava

editovat

Město Mnichovo Hradiště leží na železniční trati Praha - Turnov, jejíž úsek Praha - Mnichovo Hradiště je součástí systému Pražské integrované dopravy. Jedná se o jednokolejnou neelektrizovanou celostátní trať. Doprava byla na trati Kralupy-Turnov zahájena roku 1865. Po trati Praha - Turnov jezdí osobní vlaky i rychlíky, v pracovních dnech roku 2011 je to 5 párů rychlíků (dopravce Arriva), 1 pár spěšných a 10 osobních vlaků (ČD).[18] Ve středu města leží rychlíková železniční stanice Mnichovo Hradiště.

Autobusová doprava

editovat

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Český Dub, Harrachov, Kolín, Liberec, Mladá Boleslav, Praha, Semily, Sobotka, Turnov, Vrchlabí.[19]

Město se 12. 12. 2021 zaintegrovalo do Pražské integrované dopravy, čímž se zjednodušilo spojení města s Mladou Boleslaví a Prahou.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mnichově Hradišti.
 
Areál bývalého kapucínského kláštera s kostelem svatých Tří králů a kaplí svaté Anny

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Mnichovo Hradiště [online]. Kudy z nudy [cit. 2025-05-19]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g Historie Mnichova Hradiště [online]. mnhradiste.cz [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. 
  6. Jaroslav Kocourek; a kolektiv. Mladoboleslavsko. [s.l.]: Kultura města Mladá Boleslav ISBN 978-80-270-8060-1. Kapitola Mnichovo Hradiště, s. 145–155. 
  7. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 851-852. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 368. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1081. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1646. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1836. (česky a německy)
  18. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  19. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

editovat
Město Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště • k. ú. Sychrov nad Jizerou (Sychrov • Hněvousice) • k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště (Podolí • Hradec • Kruhy) • Hoškovice • Dneboh • Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice) • k. ú. Lhotice u Bosně (Lhotice • Dobrá Voda) • k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště (Veselá • Haškov)