Divadlo Na Slupi

divadlo v Praze

Divadlo Na Slupi, byla budova s divadelním sálem v Praze 2, v ulici Na slupi čp.2052 [1], kterou si nechal postavit Vzdělávací sbor vyšehradský pro svoji činnost. Od roku 1925 zde vystupovaly desítky různých ochotnických a profesionálních souborů bez vlastního trvalého či dočasného zázemí[2] Divadelní sál fungoval až do roku 1964, k demolici budovy došlo v roce 1975. [3]

Vznik divadlaEditovat

Budova divadla byla postavena na pozemku někdejšího městského chudobince (pozemek čp.427/II) na pomezí Nového Města a Vyšehradu, proti vyústění Apolinářské ulice (Praha 2). Povolení ke stavbě bylo vyžádáno pro „spolkovou a přednáškovou dřevěnou síň“. Stavbu si nechal postavit Vzdělávací sbor vyšehradský pro svoji potřebu (měl mj. i vlastní ochotnický soubor). Divadlo bylo otevřeno v roce 1925, architekty byli Josef Barek a František Hodek. Zděné bylo jen podsklepení, základní zdi a pilíře, zbytek budovy byl dřevěný a omítnutý (na způsob divadelních „arén“ z 19. století). Budova sousedila s pozemkem a budovami Ministerstva spravedlnosti. [3]

Již ve 30. letech 20. století se začaly objevovat technické nedostatky budovy, v roce 1937 bylo divadlo na určitou dobu z důvodu neplnění bezpečnostních předpisů dokonce uzavřeno.

Hostující divadelní souboryEditovat

Kromě místních vyšehradských ochotníků se v divadle vystřídalo velké množství dalších ochotnických a profesionálních souborů. Divadlo se stalo centrem divadelní avantgardy druhé poloviny dvacátých let 20. století.[3]

Od prosince 1925 v divadle vystupoval soubor Jiřího Frejky pod hlavičkou Divadla mladých a uvedl zde např. Frašku o mistru Mimínovi (31. prosince 1925) a Aristofanovu hru Ženy o Thesmoforiích (pod názvem Když ženy něco slaví) (9. ledna 1926).[4] Od ledna 1926 začala sál Na Slupi využívat pro svá školní představení také konzervatoř.[5]

Po vzniku Osvobozeného divadla jako sekce Devětsilu pak od 8. února 1926 působil v sále Na Slupi jako na své stálé scéně soubor Osvobozeného divadla. Toho dne zde uvedl Moliérovu komedii Cirkus Dandin. Osvobozené divadlo se v lednu 1927 odstěhovalo do Umělecké besedy.[6] [7]

Mezi dalšími soubory a spolky vystupujícími v sále Divadla Na Slupi v letech 1926–1951 byly např.[2]

  • Divadlo Dada (v letech 1927–8)[8]
  • Spolek Vltavan
  • DS Švanda dudák
  • TJ Sokol Vyšehrad
  • Spolek Čs. červeného kříže (Praha III)
  • Ochotnický kroužek Charita
  • Dělnická ochotnická Beseda Tyl (Smíchov)
  • Dram. Ochotnický spolek Nusle-Údolí
  • Družstvo lid. divadla v Libni
  • Družstvo lid. divadla v Michli
  • Dobročinný spolek Lidumil
  • Jednota čs. Orla Praha-Smíchov
  • Spolek V. B. Třebízký

aj.

Od roku 1949 bylo divadlo ve správě organizace Umění lidu. Před polovinou 50. let ukončil svou činnost v divadle Vzdělávací sbor vyšehradský. Divadlo bylo dáno do správy Státního divadelního studia (SDS).

Součástí SDS bylo v tu dobu i divadlo Semafor (které prošlo mnoha sály a divadly v Praze), ale v sále Na Slupi odehrálo v červenci 1962 premiéru hry Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Jonáš a Tingltangl.

CitátEditovat

Frejkův soubor vytušil možnost získat stálé útočiště a také místní ochotníci viděli v propůjčení svého nového divadla aktivitám mladé avantgardní skupiny určitou reklamu. Proto se rozhodli její činnost v době, kdy se pokusy o udělení koncese na její samostatný provoz nezdařily, zaštítit. Z původní Zkušební scény se tak stalo Divadlo mladých... Prostor divadla Na Slupi sice nebyl nijak rozlehlý, k dispozici bylo nepříliš hluboké a zužující se jeviště, orchestřiště se částečně skrývalo pod jevištěm a ani technické zázemí nepatřilo k nejlepším, ale jako provizorní řešení slupské divadlo vcelku dostačovalo.
— Andrea Jochmanová [9]

Zánik divadlaEditovat

Státní divadelní studio se od roku 1962 zabývalo návrhem na rekonstrukci divadla a jeho dostavbou o další objekty, ale toto nebylo schváleno odborem výstavby Obvodního národního výboru v Praze 2. Ukončení provozu divadla z důvodu špatného stavebního stavu a stavu nevyhovujícím bezpečnostním a požárním předpisům nastalo v roce 1964. Budova následně sloužila jako skladiště dekorací a rekvizit pro soubory sdružené ve Státním divadelním studiu, ale po zřícení části přístavku a propadu stropu v roce 1971 bylo navrženo k demolici. Rozhodnutí o demolici bylo vydáno v květnu 1973 a opakovaně v říjnu 1974. Demolice pak proběhla před koncem roku 1975. [3]

Nové projekty Na SlupiEditovat

V roce 2004 se o vzkříšení divadla na původním pozemku Na Slupi pokoušel herec Tomáš Töpfer [10], avšak z nedostatku finančních prostředků se projekt neuskutečnil.

V roce 2006 založila Helena Bendová v budově na sousedním pozemku původního divadla ve Vyšehradské ulici Centrum volného času Botič pro děti a seniory. Zde vznikla pak v roce 2010 společnost ArtBotič, podporující kreativitu dětí a dospělých, mladé talentované umělce a profesionály. Jedním z cílů společnosti bylo vybudovat profesionální divadelní soubor, který by navázal na tradici Divadla Na Slupi. V roce 2017 bylo pak Helenou Bendovou divadlo založeno ve formě projektu, pod názvem Divadlo Na Slupi. Jsou zde pořádána divadelní představení, koncerty, výstavy a další akce. [11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 577
  2. a b Databáze českého amatérského divadla [online]. Praha: NIPOS Praha [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  3. a b c d EVROPSKÁ CESTA HISTORICKÝMI DIVADLY, European Theatre Architecture. Databáze divadel [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav (IDU) [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  4. František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 24-5, ISBN 978-80-7304-099-4
  5. ANDREA, Jochmanová. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. , 2006 [cit. 2019-04-23]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  6. Andrea Jochmanová: České avantgardní divadlo: http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/index.php?pg=chronologie
  7. Michal Schonberg: Osvobozené, Odeon, Praha, 1992, str. 37, ISBN 80-207-0415-9
  8. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 577
  9. ANDREA, Jochmanová. Kontexty české divadelní avantgardy a tvorba Jiřího Frejky ve dvacátých letech XX. století. , 2006 [cit. 2019-04-23]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  10. TÖPFER VZKŘÍSÍ DALŠÍ DIVADLO?. Praha: Rádio DAB, 6. září 2004 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  11. HELENA BENDOVÁ. Divadlo Na Slupi [online]. Praha: Art Centrum Botič [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (čeština) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat