Tomáš Töpfer
Tomáš Töpfer (* 10. ledna 1951 Praha) je český herec, režisér, scenárista, vysokoškolský divadelní pedagog, divadelní ředitel a politik. V letech 2006 až 2012 byl senátorem za obvod č. 20 – Praha 4, od roku 2022 je senátorem za obvod č. 55 – Brno-město.
doc. MgA. Tomáš Töpfer | |
---|---|
Tomáš Töpfer (2019) | |
4. senátor za obvod č. 20 – Praha 4 | |
Ve funkci: 28. října 2006 – 28. října 2012 | |
Předchůdce | František Příhoda |
Nástupce | Eva Syková |
4. senátor za obvod č. 55 – Brno-město | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. října 2022 | |
Předchůdce | Jan Žaloudík |
Stranická příslušnost | |
Nestraník | |
v Senátu | za ODS (2006–2012) za ODS (od 2022) |
Narození | 10. ledna 1951 (73 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Rodiče | Otto Töpfer Frída Töpferová |
Děti | Marta Töpferová Tereza Bottman-Töpferová |
Příbuzní | Pavel Töpfer (bratr) Filip Töpfer (synovec) |
Sídlo | Praha |
Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění |
Zaměstnání | ředitel Divadla na Vinohradech |
Profese | herec, režisér, podnikatel a divadelní pedagog |
Commons | Tomáš Töpfer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v pražské židovské rodině. Po studiu herectví na brněnské konzervatoři přešel na pražskou DAMU, kterou absolvoval v roce 1972.[1] Jako herec začínal hrát v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1972–1973),[2] režíroval v Severomoravském divadle v Šumperku, následně byl dva roky (1973–1975) ve svobodném povolání (mj. hostoval v pražském Realistickém divadle a v Činoherním klubu).[1] V letech 1975–1978 působil v ostravském Státním divadle,[2] poté nastoupil do angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (1978–1983).[1] Odtud přešel do Divadla E. F. Buriana (1983–1987)[2] a od roku 1987 do Divadla na Vinohradech, kde byl členem souboru až do roku 1998.[3] V letech 1990–1995 hrál a režíroval v prostorách Nejvyššího purkrabství a založil tradici Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě (Sen noci Svatojánské, Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Dvanáctá noc).[4] V roce 1995 společně s Eliškou Balzerovou založil Nadaci Fidlovačka, která se zasloužila o obnovu zchátralého Hudebního divadla v Nuslích – Divadla Na Fidlovačce, v němž po otevření (1998) působil nejen jako jeho ředitel, ale i jako herec a režisér.[2] V květnu 2012 odešel do Divadla na Vinohradech (od 1. září 2012 zde působí jako ředitel, herec a režisér) a ředitelkou Divadla Na Fidlovačce se stala Eliška Balzerová. Patří k úspěšným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercům. Společně s bratrem vlastní a provozuje restauraci U Kalicha v Praze 2.
Pedagogická a scenáristická práce
editovatPůsobí také jako pedagog na pražské DAMU. V roce 2015 získal v habilitačním řízení titul docent.[zdroj?]
Je autorem divadelní hry Horoskop pro Rudolfa II. a autorem námětu a spoluautorem scénáře dvoudílného televizního filmu Poslední cyklista, který natočila Česká televize v roce 2013 v režii Jiřího Svobody.
Divadelní režie
editovatPůsobí také jako divadelní režisér (přes 30 realizací). Nejvýznamnější režie: Romeo a Julie (1994, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, letní Shakespearovské slavnosti), Muž z La Manchy (1996, Divadlo na Vinohradech), Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (1998, Divadlo Na Fidlovačce), Lucerna (2008, Divadlo na Fidlovačce), Proutník pod pantoflem, (2011, Divadlo Na Fidlovačce), Hašler... (2013, Divadlo na Vinohradech), Soudce v nesnázích (2014, Divadlo na Vinohradech), Loupežník (2015, Divadlo na Vinohradech), Téměř tři sestry (2016, Disk).
Ocenění
editovat- 1995 držitel Ceny Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon ve hře Jacobowski a plukovník (Divadlo na Vinohradech).
- 2006 držitel Ceny Thálie za roli Tovjeho v Šumaři na střeše (Divadlo Na Fidlovačce).
- V roce 1999 převzal společně s Eliškou Balzerovou z rukou předsedy kolegia Radovana Lukavského zvláštní Cenu Thálie za znovuobnovení Divadla Na Fidlovačce.
- V roce 2010 získal první místo v anketě rozhlasových posluchačů Neviditelný herec za titulní roli v seriálu Jana Vedrala Xaver.
- V roce 2011 byl nominován na Cenu Thálie za roli profesora Higginse v muzikálu My Fair Lady v Divadle Na Fidlovačce.
Politická činnost
editovatOd roku 2006 do roku 2012 byl senátorem bez politické příslušnosti za ODS v obvodu č. 20 – Praha 4, znovu již tento post ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 neobhájil, protože byl v druhém kole poražen Evou Sykovou za ČSSD.[5]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval jako nestraník za ODS v rámci koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v obvodu č. 55 – Brno-město.[6] V prvním kole vyhrál s podílem hlasů 30,23 %, a postoupil tak do druhého kola, v němž se utkal s kandidátem hnutí ANO Bořkem Semrádem. Ve druhém kole zvítězil poměrem hlasů 52,79 % : 47,20 % (v absolutním počtu 12 633 hlasů), a byl tak zvolen senátorem.[6]
V Senátu je členem Senátorského klubu ODS a TOP 09, Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a místopředsedou Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky.[7]
Osobní život
editovatJeho dcera z prvního manželství Marta Töpferová je úspěšnou zpěvačkou a kytaristkou.
Filmografie, výběr
editovatTelevizní seriály
editovat- 1974 Haldy
- 1975 Kamenný řád
- 1977 Nemocnice na kraji města
- 1982 Dobrá voda
- 1986 Malý pitaval z velkého města – 15. díl
- 1989 Dobrodružství kriminalistiky
- 1995 Život na zámku – hlavní role – MUDr. Král
- 1998–2006 Četnické humoresky – hlavní role – velitel četníků Karel Arazím
- 2003 Černí baroni – posádkový lékař, kpt. MUDr. Reich
- 2003 Nemocnice na kraji města po dvaceti letech
- 2008 Nemocnice na kraji města – nové osudy
- 2009 Vyprávěj
- 2013 První republika
- 2014 Poslední cyklista (minisérie)
- 2015 Zádušní oběť
- 2018 Rašín
- 2022 Zlatá labuť – Arne Pulkráb (zlatník)
Film
editovat- 1975 Dva muži hlásí příchod
- 1984 Druhý tah pěšcem
- 1987 Jak básníkům chutná život – MUDr. Milan Sahulák
- 1990 Ta naše písnička česká II.
- 1993 Konec básníků v Čechách
- 1994 Ještě větší blbec než jsme doufali
- 1996 Pasáž
- 2004 Jak básníci neztrácejí naději
- 2006 Jak se krotí krokodýli
- 2007 Smutek paní Schneiderové
- 2012 Ztracená brána – rabín
- 2012 Šťastný smolař
- 2014 Osmy
- 2015 Jak básníci čekají na zázrak
- 2023 Muž, který stál v cestě – František Kriegel[8]
Rozhlas
editovat- Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka, tragikomedie o muži, který nedokázal neříct anekdotu. Hudba Vladimír Truc. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Josef Červinka. Účinkují: Tomáš Töpfer, Růžena Merunková, Barbora Kodetová, Marie Marešová, Miloš Hlavica, Jiří Lábus, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Oldřich Vízner, Martin Velda, Simona Stašová a Jaroslava Kretschmerová. Natočeno v roce 1990.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Český film : herci a herečky III, s. 512.
- ↑ a b c d Český biografický slovník XX. století III, s. 366.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ Český film : herci a herečky III, s. 513.
- ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 23.9. – 24.9.2022, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 55 – Brno-město, Výběr: všichni platní kandidáti dle čísla [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Senát Parlamentu České republiky [online]. www.senat.cz, 2012-01-01 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Film Muž, který stál v cestě je hotov. Politika Kriegela si zahraje Töpfer. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-08-19 [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 38, 64,107, 118, 474.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 512–514.
- Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 158–164, ISBN 80-242-0120-8
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1008.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 680.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 730.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 109, 117, 121, 135, 137, 189, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 366.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš Töpfer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tomáš Töpfer
- Tomáš Töpfer v Česko-Slovenské filmové databázi
- Tomáš Töpfer ve Filmové databázi
- Tomáš Töpfer na Kinoboxu
- Tomáš Töpfer v Internet Movie Database (anglicky)
- Tomáš Töpfer na Dabingforum.cz
- Tomáš Töpfer na stránkách Divadla na Vinohradech
- Tomáš Töpfer na stránkách Divadla Na Fidlovačce
- Portréty.cz – Četník ze senátu
- Herec a senátor Tomáš Töpfer je pro radar
- Tomáš Töpfer v Impulsech Václava Moravce[nedostupný zdroj]
- Tomáš Töpfer na stránkách iHned.cz
- David Fábry: Interview s Tomášem Töpferem pro www.shekel.cz
- Tomáš Töpfer v cyklu České televize Neobyčejné životy
ředitelé Divadla na Vinohradech | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jindřich Gregorini |
2012–dosud Tomáš Töpfer |
Nástupce: |