Pavel Kosatík

český novinář, právník, scenárista, spisovatel a spisovatel literatury faktu

Pavel Kosatík (* 13. června 1962 Boskovice) je český intelektuál, spisovatel, scenárista a publicista. Zabývá se hlavně novodobými dějinami Česka a Slovenska.

JUDr. Pavel Kosatík
Pavel Kosatík (2015)
Pavel Kosatík (2015)
Narození13. června 1962 (60 let)
Boskovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, novinář, scenárista, autor sci-fi a publicista
Alma materUniverzita Karlova
OceněníCena Ferdinanda Peroutky (2009)
Cena Toma Stopparda
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzdělání a zaměstnáníEditovat

Narodil se v Boskovicích, kde vystudoval gymnázium. Už na základní škole tíhl ke psaní a malování, se spolužáky tvořil časopis s komiksy, který sám ilustroval. V roce 1980 nastoupil na Právnickou fakultu tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita); studium práv dokončil v roce 1984 v Praze, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zkraje 80. let se pro něj stal únikem z normalizační reality okruh lidí kolem sci-fi a začal psát své první sci-fi povídky. "Taky jsem v té době začal vydávat samizdatové antologie zahraniční sci-fi, nazvané Lety zakázanou rychlostí, vyšly tři díly, poslední z roku '88 už byl celkem profesionální, s obálkou od Káji Saudka. Žili mezi náma SF spisovatelé, první mého života: Josef Nesvadba, Jaroslav Veis, Ondřej Neff ad.. Do toho jsem pořád psal povídky, třeba tuhle. Byla ovlivněná Vonnegutem, to byl tenkrát taky můj guru."[1]

Po studiích začal pracovat v agentuře DILIA jako právník specializovaný na autorské právo, po dvou letech přešel do nakladatelství Československý spisovatel (19861990). Po revoluci v roce 1989 založil nakladatelství Knižní podnikatelský klub, v němž vyšla roku 1991 jeho první kniha, Kamarádi z prérie, určená dětem. Poté s Michalem Třeštíkem založili nakladatelství Kdo je kdo.[2]

Vystupoval rovněž na podvečerech v Divadle Kolowrat a Klubu techniků (na Novotného lávce v Praze 1), které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakcích. V Mladé frontě DNES působil jako redaktor a editor přílohy Víkend a čtvrtečního Magazínu (199295). Krátce byl zástupcem šéfredaktora časopisu Reflex (1995), působil v Hospodářských novinách či v časopise Ikarie. Od roku 1996 je na „volné noze“.

Dnes je znám jako spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista.

Tvoří také libreta k výstavám. V roce 2013 začala jeho spolupráce s manželi Kinskými, majiteli žďárského zámku (a kdysi cisterciáckého kláštera). Tamní Muzeum nové generace bylo zpřístupněno v roce 2015 a návštěvníkův dojem se zde buduje z multimediálních a interaktivních zážitků. Sedm set let historie areálu se zde vypráví prostřednictvím nejrůznějších typů filmových animací.

Životopisné knihy a rozhovoryEditovat

Námětem biografických knih PK jsou politikové (Jan Masaryk, T. G. Masaryk) nebo jejich ženské protějšky (Deset žen z Hradu, Olga Havlová), intelektuálové a spisovatelé (F. Peroutka, P. Tigrid, P. Kohout) či celé generace (Šestatřicátníci). Zabýval se také sportovci (V. Čáslavská, E. Zátopek) nebo umělci (J. Novotná, S. Sulek). V knihách rozhovovrů mu byli partnery Madla Vaculíková (manželka Ludvíka Vaculíka), režisérka Helena Třeštíková nebo Jiří Planner.

Jedinec je mu vždy klíčem k pochopení doby. "Hodně jsme se zajímal o psychologii, i jsem to studoval a v jednu dobu uvažoval, že bych byl terapeutem. Ale nenašel jsem k tomu odvahu. To 'odemykání lidí' dělám na papíře. Člověk jako klíč k době není špatný metoda. Člověk si může porovnávat sebe sama s tím, jak se choval ten hrdina."

"Česká pentalogie"Editovat

Původně časopisecké seriály publikované v časopise Týden daly později vzniknout knihám České snění (2010), Čeští demokraté (2010) a České okamžiky (2011). "Těm třem knížkám jsem pro sebe říkal Česká trilogie, a zdálo se mi, že je to trojnožka, která stojí rozložená na třech žánrech: eseje, biografie a atmosféry, zdálo se mi, že to nějak kompletuje českou realitu."

Z obdobného rok a půl trvajícího seriálu týdeníku Respekt poté vznikla kniha Česká inteligence (2011). Od r. 2022 vychází volné pokračování série portrétů českých intelektuálů v Deníku N pod názvem Česká inteligence 20. století. "Ti 'demokrati' byli muži plus minus politiky, tj. akceptující nějak realitu moci a chovající se podle toho. Ta 'inteligence' byli lidi, kteří přijali společenské angažmá bez toho, aby použili pravidla moci. Pár lidí bylo myslím v obou těch knížkách (třeba TGM), protože se mi zdálo, že se dají interpretovat tak i tak a že je to pokaždé něčím jiným zajímavé. V podstatě jsem těmi 'inteligenty' chtěl popsat různé předbojovníky dnešní rodící se tzv. občanské společnosti."

Také seriál Česká inteligence 20. století by měl být v budoucnu vydán knižně.

České stoletíEditovat

Nikoli učebnicové zobrazení známých klíčových událostí dějin, ale jejich pozadí, motivace aktérů a hlavně způsob, jakým se přijímala zásadní rozhodnutí. To byla ambice tvůrců seriálu České století režiséra Roberta Sedláčka a PK. "Byl jsem tehdy zoufalý z politického vývoje v ČR, nabíhalo uchvácení státu, prolnutí státu s firmou. Říkali jsme si, že musíme přijít na to, jak se přijímají politická rozhodnutí, pojmenovat klíčové okamžiky, posadit ty chlapy ke stolu a ukázat, jak rozhodnutí bylo přijato."

Slovenské stoletíEditovat

Z mnoha materiálů nalezených a prostudovaných při práci na "českých" knihách vznikla na konci roku 2021 kniha Slovenské století, kde PK esejistickou formou nahlíží na sto let dějin slovenského národa.

Myslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“

Kniha zaznamenala velký ohlas v Česku i na Slovensku, několik týdnů se držela v předních pozicích na žebříčku nejprodávanějších knih Kosmasu. PK ji představil na třítýdenním turné po Slovenské republice v květnu 2022.

Volným pokračováním bude kniha o novějších, polistopadových dějinách Slovenska, která vyjde na podzim 2022.

Jak to vidíEditovat

Od roku 2005 je Pavel Kosatík hostem pořadu Jak to vidí na Českém rozhlase Dvojka. S moderátory Zitou Senkovou či Vladimírem Krocem rozebírá témata, která aktuálně hýbou českou veřejností, z historické perspektivy. Věnuje se také výročím nebo osobnostem české historie. Věnuje se dlouhodobě tématu občanské společnosti, zodpovědnosti jedince a úlohy tzv. elit.[3]

CenyEditovat

Za knihu Jan Masaryk: Pravdivý příběh získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta za rok 1999.

Za knihu Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) obdržel Výroční cenu Nadace Český literární fond za původní literaturu za rok 2000[4] a od Nadace Charty 77 Cenu Toma Stopparda za rok 2001. Tuto knihu také ocenili čtenáři ve vánoční anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihu literatury faktu v roce 2000.

Za rok 2009 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[5][6]

V roce 2010 se jeho soubor 16 esejů s názvem České snění umístil na 4. místě v anketě Kniha roku Lidových novin.[7]

Jeho kniha České snění (Torst, 2010) byla na portálu Českého literárního centra zařazena do přehledu Vrcholy české non-fiction 2007-2017 [8].

DíloEditovat

KnihyEditovat

AudioknihyEditovat

  • Jan Masaryk – Pravdivý příběh, načetl Jan Šťastný, vydala Audiotéka, 2017
  • Tigrid, poprvé, načetl Jiří Hanák, vydal Radioservis, 2014[10]
  • Ústně více – Šestatřicátníci, čte Petr Pelzer, Český rozhlas, 2007
  • Emil Běžec, čte Ivan Trojan, Radioservis, 2016
  • Jiný TGM, čte Pavel Batěk, Tympanum, 2019
  • 100 x Václav Havel, čte Lukáš Hlavica a Ladislav Špaček, vydal Radioservis, 2020
  • "Člověk má dělat to, nač má sílu": Život Olgy Havlové, čte Jiří Ornest, vydal Radioservis, 2020
  • 100 x TGM, čtou Dana Černá a Petr Čtvrtníček, Euromedia Group/Radioservis, 2019

Komiksový cyklus ČešiEditovat

  • Češi 1918 – Jak Masaryk vymyslel Československo – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2013, ISBN 978-80-204-3158-5
  • Češi 1952 – Jak Gottwald zavraždil Slánského – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-2913-1
  • Češi 1942 – Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-3389-3
  • Češi 1992 – Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2014, ISBN 978-80-204-3500-2
  • Češi 1989 – Jak se stal Havel prezidentem – Nakladatelství Mladá fronta, Praha 2015, ISBN 978-80-204-3623-8
  • Češi 1968 – Jak Dubček v Moskvě kapituloval – Mladá fronta, 2016, ISBN 978-80-204-3696-2
  • Češi 1948 – Jak se KSČ chopila moci – Mladá fronta/Čská televize, 2016, ISBN 978-80-204-3728-0
  • Češi 1977 – Jak z rok'n'rollu vznikla Charta – Mladá fronta/Česká televize 2016, ISBN 978-80-204-3390-9
  • Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi – Mladá fronta/Česká televize 2016, ISBN 978-80-204-3388-6

ČlánkyEditovat

  • Proč mě nebaví číst SF – interkom, 1–2/1996
  • Odstup nade všechno. Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktikaMF DNES, 15. 1. 2005
  • 3. září 1940 – Čeští umělci jedou za Goebbelsem do říšeTýden, 29. 8. 2005
    Za Goebbelsem do Němec – ČRo 3 – Vltava 1999, 60 min.

Televizní zpracování a scénářeEditovat

FilmyEditovat

  • Hovory s TGM - režie Jakub Červenka, 2018, 80 min.

ČasopisyEditovat

Šéfredaktor časopisu Národní 3, který vydávalo SSČ AV, v. v. i.

CitátyEditovat

Film nemůže suplovat základní historické vzdělání. Aby se člověk domníval, že přijde z kina nebo zapne bednu a čekal, že se bude se dozvídat, co v životě proflákal, to by bylo absurdní. Kino, televize má přinášet nadstavbu, umělecký tvar, drama. Já musím (jako scenárista) vyprávět tak, aby na konci byla katarze.
— v rozhovoru pro Rádio Slovensko, květen 2022
Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem – a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani „nemůže“. Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy.
— Odstup nade všechno. Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika, MF DNES, 15. 1. 2005
Pavel Kohout otevřel prakticky bez omezení svůj archív a na začátku řekl: ,Jsem nad věcí, dělejte si s tím, co chcete.‘ Prohlédl jsem si ten materiál a pochopil jsem, že takovou knížkou se dá otevřít otázka, proč se lidé za komunismu chovali tak, jak se chovali. A že má cenu otevřít tu otázku teď, a ne za třicet let.
— v rozhovoru v Reflexu 51/2002

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. https://www.kosatik.eu/zivotopis/
  2. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kosatík, Pavel, s. 123. 
  3. Pavel Kosatík
  4. Výroční ceny Nadace ČLF za rok 2000. www.nclf.cz [online]. [cit. 2011-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-19. 
  5. Novinářské ceny získali Macháček, Šustrová a Kosatík, aktualne.cz, 4. 2. 2010
  6. Cena Ferdinanda Peroutky – laudacio „O Pavlu Kosatíkovi“. www.ferdinandperoutka.cz [online]. [cit. 2010-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. 
  7. PETR, Robert. Knihou roku 2010 se stal román Jana Balabána Zeptej se táty. Lidové noviny [online]. 2010-12-18 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  8. LUKAVEC, Jan. Vrcholy české non-fiction 2007-2017. www.czechlit.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. 
  9. http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/scifi//clanky/27717_0_0_0.html
  10. Pavel Kosatík: Tigrid, poprvé
  11. STEJSKAL, Tomáš. Recenze: Historický film České televize Bůh s námi úspěšně defenestruje své předchůdce. Aktuálně.cz [online]. 2018-05-13 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat