Franz Rosenzweig
Franz Rosenzweig (německá výslovnost: IPA: [ˌfʁant͡s ˈʁoːzn̩ˌt͡svaɪ̯k], 
poslech; 25. prosince 1886 Kassel – 10. prosince 1929 Frankfurt nad Mohanem) byl německo-židovský filosof, překladatel Bible a spolu s M. Buberem tvůrce filosofie dialogu.
| Franz Rosenzweig | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. prosince 1886 Kassel |
| Úmrtí | 10. prosince 1929 (ve věku 42 let) Frankfurt nad Mohanem |
| Příčina úmrtí | amyotrofická laterální skleróza |
| Místo pohřbení | Neuer Jüdischer Friedhof (Eckenheimer Landstraße) |
| Alma mater | Freiburská univerzita |
| Povolání | filozof, překladatel, historik, překladatel Bible a teolog |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Děti | Rafael Rosenzweig |
| Rodiče | Georg Rosenzweig[1] a Adele Alsberg[1] |
| Příbuzní | Ella Rosenzweig (pravnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatRosenzweig se narodil v zámožné rodině liberálních Židů, studoval nejprve medicínu, od roku 1907 historii a filosofii ve Freiburgu, kde roku 1912 u F. Meineckeho promoval prací o Hegelovi, v níž kritizoval Hegelův názor o bezvýznamnosti jednotlivce pro celek. Roku 1913 pod vlivem svých křesťanských přátel přestoupil k protestantismu, brzy však tento krok odvolal a věnoval se studiu judaismu u Hermanna Cohena v Berlíně. Za války navázal korespondenci s právním historikem E. Rosenstock-Huessym a začal pracovat na svém hlavním díle, Hvězdě vykoupení (1921).
Po válce byl Rosenzweig pověřen vybudováním Svobodné židovské školy ve Frankfurtu, kde spolupracoval s M. Buberem, G. Scholemem a E. Frommem. Roku 1922 onemocněl roztroušenou sklerózou, takže musel školu opustit. Přesto pracoval na překladech básní Jehudy Haléviho (1075–1141) a společně s Buberem na novém překladu Bible. Knížku Nové myšlení (1925) diktoval už zcela ochrnutý své ženě jen pohyby očí.
Rosenzweig rozhodujícím způsobem ovlivnil židovské myšlení 20. století, zejména M. Bubera, E. Lévinase a G. Scholema. Buber-Rosenzweigovu medaili uděluje každoročně rada Společností pro křesťansko-židovskou spolupráci osobám, jež se o tuto spolupráci zvláště zasloužily.
Spisy
editovatRoku 1917 uveřejnil jím objevený rukopis prvního programu německého idealismu, společně vypracovaného Hegelem, Schellingem a Hölderlinem. Další významné publikace:
- Hegel und der Staat (Hegel a stát, 1920)
- Bildung und kein Ende (Vzdělání bez konce, 1920)
- Der Stern der Erlösung (Hvězda vykoupení, 1921), Rosenzweigovo hlavní dílo z filosofie náboženství; Plný text zde – de
- Das Büchlein vom gesunden und kranken Menschenverstand (Knížka o zdravém a nemocném lidském rozumu, 1922)
- Sechzig Hymnen und Gedichte des Jehuda Halevi (60 hymnů a básní J. Haléviho, 1924)
- Die fünf Bücher der Weisung (první část překladu Bible s M. Buberem, 1925).
Sebrané spisy (Gesammelte Schriften) vyšly v Haagu v letech 1976–1984 (6 svazků).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Rosenzweig na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- Rosenzweig, F., Nové myšlení. Praha: Ježek 1994
- Casper, B., Míra lidství. Rosenzweig a Lévinas. Praha: Vyšehrad 1998
- Jeníček, T., Franz Rosenzweig. Rychnov nad Kněžnou: Ježek 1996
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Rosenzweig na Wikimedia Commons - Stránky o F. R. – en
- Heslo Franz Rosenzweig v BBKL – de
- Mezinárodní Rosenzweigova společnost (IRG) – de, en, fr, it
- Životopis – de
- - Buber – Rosenzweigova medaile – de
- – Příběh Buberova a Rosenzweigova překladu Bible – de
- Jak vzniklo dialogické myšlení: Rosenzweig a Rosenstock – de Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Životopis a akty sympozia o F. R. – de
