Amyotrofická laterální skleróza

systémová atrofie postihující primárně centrální nervovou soustavu
Tento článek je o neurodegenerativním onemocnění motorických neuronů. Další významy jsou uvedeny na stránce als.

Amyotrofická laterální skleróza (zkratka ALS, známá též jako Lou Gehrigova choroba[2] či onemocnění motoneuronu) je progresivní, fatální, neurodegenerativní onemocnění motorických neuronů mozku a míchy, způsobující degeneraci a ztrátu mozkových (horní) a spinálních (dolní) motoneuronů, tj. buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Kvůli tomu dochází k postupné svalové slabosti až atrofii. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient zůstává paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Příčiny onemocnění nebyly zatím dostatečně objasněny.

Amyotrofická laterální skleróza
Klasifikace
MKN-10 G12.2
Statistické údaje – obě pohlaví[1]
Prevalence 7-9/100 000
Incidence 2,6/100 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Název Lou Gehrigova choroba toto onemocnění získalo po slavném baseballovém hráči New York Yankees, Lou Gehrigovi, u něhož byla ALS diagnostikována v roce 1939. Mezi současné osobnosti postižené ALS patří kytarista Jason Becker.[3] Touto chorobou trpěli např. astrofyzik Stephen Hawking,[4] česká překladatelka Dana Gálová, český dabér Martin Kolár či bývalý český premiér Stanislav Gross.[5] Onemocněli jí také fotbalista Marián Čišovský[6] nebo masér české fotbalové i futsalové reprezentace Vladimír Mikuláš.[7]

Popis onemocněníEditovat

Běžně jsou rozlišovány tři formy ALS, a to sporadická, familiární a guamská.[2] Nejčastější formou je forma sporadická, zatímco familiární forma (5–10 %) předpokládá dřívější výskyt v rodině, tedy dědičný původ.[1] Třetí zmíněná forma odkazuje k mimořádnému výskytu onemocnění na tichomořském ostrově Guam v 50. letech 20. století.[2] Tento fenomén vznikl, dle výzkumů [zdroj], zřejmě na základě vysokého příjmu specifických toxinů pocházejících z květů a ořechů cykasovitých rostlin. Ty se běžně používají v tamních pokrmech, například ve formě mouky či pražené.

Rané stadiumEditovat

Mezi příznaky rané formy ALS patří zvýšená svalová slabost a atrofie (75 % případů), zvláště v rukou a nohách, a postižení řeči, v některých případech polykání, dýchání, křeče nebo ztuhlost postižených svalů. Ztuhlost se může projevovat i v orofaciálním svalstvu např. velmi tichou řečí. Dalšími projevy bývá např. neschopnost zapnout knoflík od košile, psát či otočit klíčem v zámku. U některých pacientů s ALS se vyskytuje pouze chronické postižení nemnohých svalů (monomelická amyotrofie). Následuje dysfagie a dysartrie. Postižení horních partií těla postupně směřuje ke spasticitě a hyperreflexi včetně Babinského reflexu. Postižení horních partií vede ke svalové slabosti, atrofii, křečím a viditelným záškubům (fascikulace). Přibližně 15–45 % pacientů trpí psychickými poruchami např. nekontrolovaným smíchem, úsměvem, pláčem nebo se objevuje demence frontálního laloku. Pro diagnostiku ALS je nutné postižení spodních i horních partií. Obecným znakem je tedy smíšená paréza s fascikulacemi, chybí senzitivní deficit a nejsou přítomny žádné bolesti.

Pokročilé stadiumEditovat

Většina pacientů se postupem času stává imobilní, neschopná ovládat ruce a paže. Ztrácí také schopnost mluvit a polykat. V závěru nemoci je nutné užít plicní ventilace. K popisu progrese se užívá ALSFRS-R, který má škálu od 48 do 0 bodů (úplná ztuhlost). Pacenti průměrně ztrácí 0,9 bodu za jeden měsíc. V limbární variantě postihuje ALS nejprve jednu končetinu a následně druhou, než se dále rozšíří. V bulbární (prodloužená mícha) variantě příznaky začínají v rukou a poté směřují k nohám. Většina postižených umírá na plicní selhání nebo zápal plic. Často se v této fází vyskytuje stav připomínající tzv. syndrom uzamčení.

Incidence onemocnění je 2,6 na 100 000 za jeden rok, zatímco prevalence je 7–9 na 100 000.[1] Rychlost, jakou nemoc postupuje, je individuální. Průměrná doba nemoci se uvádí 2–4,3 let, přičemž zhruba 25% pacientů přežije 5 let a 8–16% 10 let a 5% žije 20 let. Pro ALS neexistuje žádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíží a prevenci komplikací.

KauzalitaEditovat

Výzkum biologie a terapie jsou do značné míry limitovány jednak ne zcela vhodným testováním na zvířatech (potkani s mutací superoxiddismutázy SOD1) a jednak problémy při organizaci klinických studií. Z toho důvodu není dodnes známa ani přesná příčina onemocnění ani vyvolávající faktory onemocnění, zdá se však, že primární poruchou je porucha degradace některých proteinů. Na rozvoji ALS se podílí i řada faktorů okolí, např. nadprodukce volných radikálů nebo tzv. excitotoxicita. Nelze vyloučit ani heterogenitu onemocnění - na vzniku dědičných poruch se podílí celá řada funkčně poměrně odlišných genů. V terapii představuje největší přínos pro kvalitu i prodloužení života pacienta multioborová symptomatická péče.

LéčbaEditovat

Z terapeutických postupů vykazuje jistou efektivitu lék riluzol, ovšem statisticky zvyšuje přežití nemocných pouze o 2–3 měsíců. Jeho účinek je také omezen pouze na bulbární formu onemocnění.

VýzkumEditovat

Na základě ukončené třetí fáze klinických zkoušek požádala japonská společnost Eisai Co., Ltd. o registraci vysokých dávek methylcobalaminu (50mg, 2× týdně, do svalu) pod obchodním názvem E0302 v březnu 2016 u Japonského úřadu pro kontrolu léčiv jako léčiva pro ALS zvyšujícího přežití v mediánu o 600 dní.[8][9][10][11]

Látka Edaravone byla v roce 2015 registrována v Japonsku jako lék se statisticky prokazatelným zpomalením progrese o 30 %.[12]

Látka Masitinib ukončila fázi 2/3 klinických zkoušek a v dávce 4,5mg/kg/den prokázala schopnost zpomalit progresi onemocnění o minimálně 27%. Pokud se začne podávat ne později než 22-24 měsíců od počátku onemocnění tak efekt zpomalení je minimálně 42%.[13][nedostupný zdroj]

Od září 2016 probíhá první fáze klinických zkoušek na látce Cu-ATSM která se ukazuje jako vhodný kandidát pro léčbu ALS.[14][15][16][17][18]

Na podkladu výzkumné práce vědců z University of Tokyo je látka Perampanel (selektivní antagonista AMPA receptoru) kandidátem pro otestování v klinické studii na lidech pro léčbu ALS.[19][20]

Mezi další testované terapie patří např. terapie kmenovými buňkami;[21] použití těchto terapií v ČR spadá dle zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech pod užití tzv. neregistrovaných léčivých přípravků.[22] Například u terapie kmenovými buňkami stále probíhají klinické studie s cílem určit, zda jejich aplikace skutečně vede ke zpomalení patologického procesu.[2][23][24][25][26] Ačkoliv některé práce, např. retrospektivní analýza několika případů Alok a kol. z roku 2015[27] vycházejí tak, že aplikace kmenových buněk zvyšuje medián přežití, sumarizační práce hodnotící více dosud publikovaných studií efektivitu terapie nepotvrzují [21]. Motor neuron disease association, charitativní organizace v Anglii, Walesu a Severním Irsku, která je zaměřena na podporu nemocných i na podporu výzkumu, zastává podobné stanovisko, tedy že v současnosti nebyl podán věrohodný důkaz toho, že by byla terapie kmenovými buňkami efektivní v léčbě onemocnění motoneuronu vč. amyotrofické laterální sklerózy.[28][29] V současné době je ve fázi II klinických studií buněčná terapie od BrainStorm Cell Therapeutics v Hadassah Medical Center (Izrael) s předběžným výsledkem, kdy „ukázala tendenci ke stabilizaci v některých parametrech v ALS FRS“[30][31]. Započetí druhé fáze se očekává také v několika institucích USA včetně Mayo Clinic.[32]

Několik vědeckých studií[33][34][35][36] našlo statistické korelace mezi ALS a některými zemědělskými pesticidy.[zdroj?] Protože je však pacientů poměrně málo a diagnostika se zpřesňuje, je problémem, kolik pacientů bylo vůbec vyšetřeno. Sama vzácnost onemocnění pak nahrává statisticky průkazným asociacím s faktory, jejichž relevance je sporná.[21]

Medializace onemocněníEditovat

V roce 2014 proběhla na internetu velmi masivní kbelíková kampaň Ice Bucket Challenge za osvětu a boj proti tomuto neurodegenerativnímu onemocnění. V listopadu roku 2015 Česká televize uvedla reportáž Obchod s nadějí v pořadu Reportéři ČT ohledně aplikace kmenových buněk mimo schválenou klinickou studii AMSC-ALS-001. Podle vyjádření rady AV nebylo podávání kmenových buněk pacientům mimo klinickou studii dostatečně odůvodněno a bylo nekriticky prezentováno na webových stránkách.[37] Podle vyjádření UEM výsledky klinické studie FN Motol prokázaly, že u téměř 70 % pacientů došlo k statisticky významnému zpomalení progrese neurologického deficitu, které přetrvávalo 3 až 12 měsíců. Většina z těchto pacientů vykazovala několik měsíců po podání KB stabilní hodnoty v testech svalové síly končetin a nedošlo u nich po dobu 12 měsíců k významnému zhoršení ventilačních parametrů (FVC>65 %). U několika pacientů došlo dokonce ke zlepšení některých testovaných funkcí.[38]

EtymologieEditovat

Název nemoci pochází od řeckých slov amyotrophia: a- „ne/bez“, myo „sval“, a trophia „výživa“[39]; Lateralní (boční, postranní) se vztahuje k umístění postižených nervů. Nemoc vede ke ztvrdnutí tkáně („skleróza“). V některých zemích se užívá také jinak obecnějšího názvu „motor neurone disease“ (MND).[40]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amyotrophic lateral sclerosis na anglické Wikipedii.

  1. a b c HARDIMAN, Orla; AL-CHALABI, Ammar; BRAYNE, Carol; BEGHI, Ettore; VAN DEN BERG, Leonard H; CHIO, Adriano; MARTIN, Sarah. The changing picture of amyotrophic lateral sclerosis: lessons from European registers. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry [online]. 2017-07 [cit. 2020-11-26]. Roč. 88, čís. 7, s. 557–563. DOI:10.1136/jnnp-2016-314495. (anglicky) 
  2. a b c d ALS - amyotrofická laterální skleróza [online]. Ereska.cz [cit. 2010-10-16]. Dostupné v archivu. 
  3. DAN, Ashley. Paralyzed guitarist with ALS plays on [online]. ABC news, 2008-11-27 [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-29. (anglicky) 
  4. Theology unnecessary, Stephen Hawking tells CNN [online]. CNN, 2010-09-11 [cit. 2010-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-13. (anglicky) 
  5. Po těžké nemoci zemřel bývalý premiér Stanislav Gross. Deník [online]. 2015-04-16. Dostupné online. 
  6. Krutá diagnóza Mariána Čišovského. Mozek vnímá, jak tělo chátrá. iDNES.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  7. BIČIŠTĚ, Ondřej; BÍLEK, Petr. Těžce nemocný masér Mikuláš: Štěstí bych za zdraví neměnil. iDNES.cz [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  8. Neurology: Mobile Edition. m.neurology.org [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  9. AZEVEDO, Margarida. ALS News Today [online]. 2016-03-23 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  10. EISAI WITHDRAWS NEW DRUG APPLICATION FOR MECOBALAMIN ULTRA-HIGH DOSE PREPARATION AS TREATMENT FOR AMYOTROPHIC LATERAL SCLEROSIS [online]. Eisai Co., Ltd., 2016-03-22 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. EISAI SUBMITS NEW DRUG APPLICATION FOR MECOBALAMIN ULTRA-HIGH DOSE PREPARATION AS TREATMENT FOR AMYOTROPHIC LATERAL SCLEROSIS IN JAPAN [online]. Eisai Co., Ltd., 2015-05-27 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. TANAKA, Masahiko; SAKATA, Takeshi; PALUMBO, Joseph; AKIMOTO, Makoto. A 24-Week, Phase III, Double-Blind, Parallel-Group Study of Edaravone (MCI-186) for Treatment of Amyotrophic Lateral Sclerosis (ALS) (P3.189). Neurology [online]. 2016-04-05 [cit. 2020-11-26]. Roč. 86, čís. 16 Supplement. Dostupné online. ISSN 0028-3878. (anglicky) 
  13. http://ab-science.com/file_bdd/content/1495118771_ALSENCALS2017ENvF.pdf
  14. Phase 1 Dose Escalation and PK Study of Cu(II)ATSM in ALS/MND - Full Text View - ClinicalTrials.gov. clinicaltrials.gov [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  15. New treatment could stop progression of ALS. news-medical.net [online]. 2016-01-29 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Summary for ALS Patients about CuATSM and Clinical Trials [online]. 2016-02-03 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. New therapy halts progression of Lou Gehrig's disease in mice. sciencedaily.com [online]. 2016-01-29 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. WHITE, Anthony. Metals on our Mind. The Scientist Magazine [online]. 2014-03-31 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. AKAMATSU, Megumi; YAMASHITA, Takenari; HIROSE, Naoki. The AMPA receptor antagonist perampanel robustly rescues amyotrophic lateral sclerosis (ALS) pathology in sporadic ALS model mice. Scientific Reports. 2016-06-28, roč. 6. Dostupné online [cit. 2016-09-26]. ISSN 2045-2322. DOI:10.1038/srep28649. PMID 27350567. (anglicky) 
  20. Finding a treatment for ALS | UTokyo Research [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b c KIERNAN, M. C.; VUCIC, S.; CHEAH, B. C., et al. Amyotrophic lateral sclerosis. Lancet.. 2011, roč. 377, čís. 9769, s. 942-55. Dostupné online. ISSN 1474-547X. 
  22. Výsledky vyhledávání v zákonech - Portál veřejné správy. portal.gov.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  23. TECHNOLOGIÍ, Akademie věd ČR; webmaster@cas.cz; Marta Macalkova; Radek Smutný; Pavel Ševčík; Divize informačních. AMSC-ALS-001 - Bioinova. bioinova.avcr.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  24. Clinical Trial Moves Stem Cell Therapy For ALS Patients One Step Closer To Reality. clinicalleader.com [online]. 2015-05-01 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. GRETCHEN, M. Thomsena; GENEVIEVE, Gowinga; SOSHANA, Svendsena, et al. The past, present and future of stem cell clinical trials for ALS. Experimental Neurology. 2014, čís. 262, s. 127–137. Dostupné online. ISSN doi:10.1016/j.expneurol.2014.02.021. 
  26. FDA okays start of BrainStorm stem cell trial in ALS patients. Reuters. 2014-04-28. Dostupné online [cit. 2016-09-26]. 
  27. SHARMA, Alok K; SANE, Hemangi M; PARANJAPE, Amruta A; GOKULCHANDRAN, Nandini; NAGRAJAN, Anjana; D’SA, Myola; BADHE, Prerna B. The effect of autologous bone marrow mononuclear cell transplantation on the survival duration in Amyotrophic Lateral Sclerosis - a retrospective controlled study. American Journal of Stem Cells [online]. 2015-03-15 [cit. 2020-11-26]. Roč. 4, čís. 1, s. 50–65. Dostupné online. ISSN 2160-4150. PMID 25973331. (anglicky) 
  28. Using stem cells in research [online]. Motor neuron disease association [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Stem Cells. ALSA.org [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  30. BrainStorm Reports Outstanding ALS Interim Clinical Trial Results. fiercebiotech.com [online]. 2012-07-23 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Autologous Cultured Mesenchymal Bone Marrow Stromal Cells Secreting Neurotrophic Factors (MSC-NTF), in Patients With Amyotrophic Lateral Sclerosis (ALS) - Full Text View - ClinicalTrials.gov. clinicaltrials.gov [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  32. Mayo Clinic to hold trial for BrainStorm's ALS stem cell therapy. Reuters. 2013-03-18. Dostupné online [cit. 2016-09-26]. 
  33. BONVICINI, Francesca; MARCELLO, Norina; MANDRIOLI, Jessica; PIETRINI, Vladimiro; VINCETI, Marco. Exposure to pesticides and risk of amyotrophic lateral sclerosis: a population-based case-control study. Annali dell'Istituto Superiore di Sanità [online]. 2010 [cit. 2020-11-26]. Roč. 46, čís. 3, s. 284–287. DOI:10.4415/ANN_10_03_10. PMID 20847462. (anglicky) 
  34. MALEK, Angela M.; BARCHOWSKY, Aaron; BOWSER, Robert; YOUK, Ada; TALBOTT, Evelyn O. Pesticide exposure as a risk factor for amyotrophic lateral sclerosis: A meta-analysis of epidemiological studies. Environmental Research [online]. 2012-08 [cit. 2020-11-26]. Roč. 117, s. 112–119. DOI:10.1016/j.envres.2012.06.007. PMID 22819005. (anglicky) 
  35. VINCETI, Marco; BOTTECCHI, Ilaria; FAN, Anna; FINKELSTEIN, Yoram; MANDRIOLI, Jessica. Are environmental exposures to selenium, heavy metals, and pesticides risk factors for amyotrophic lateral sclerosis?. Reviews on Environmental Health [online]. 2012-01-01 [cit. 2020-11-26]. Roč. 27, čís. 1, s. 19-41. DOI:10.1515/reveh-2012-0002. PMID 22755265. (anglicky) 
  36. KAMEL, Freya; UMBACH, David M.; BEDLACK, Richard S.; RICHARDS, Marie; WATSON, Mary; ALAVANJA, Michael C.R.; BLAIR, Aaron. Pesticide exposure and amyotrophic lateral sclerosis. NeuroToxicology [online]. 2012-06 [cit. 2020-11-26]. Roč. 33, čís. 3, s. 457–462. Dostupné online. DOI:10.1016/j.neuro.2012.04.001. PMID 22521219. (anglicky) 
  37. PETRÁŇOVÁ, Lydia. Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k možnému porušení Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky výzkumnými pracovníky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v.v.i. [online]. Praha: Vědecká rada Akademie věd České republiky, 2016-03-07 [cit. 2016-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-15. 
  38. TECHNOLOGIÍ, Akademie věd ČR; webmaster@cas.cz; Marta Macalkova; Radek Smutný; Divize informačních. Reakce na vyjádření Etické komise AV ČR: Léčba ALS kmenovými buňkami je vědecky dostatečně odůvodněná!. http://web.archive.org/web/20160417133121/http://iem.cas.cz/news-events/current-news/current-news/2016/160401_lecba-als-kmenovymi-bunkami-vedecky-oduvodnena.html [online]. [cit. 2018-04-25]. 
  39. ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line hledání. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  40. Motor neurone disease [online]. [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.