Otevřít hlavní menu

Heřman Josef Tyl

český římskokatolický duchovní

Heřman Josef Tyl (31. července 1914 Cakov10. prosince 1993 Mariánské Lázně) byl premonstrát, převor a později opat kláštera Teplá v západních Čechách, byl významnou osobností katolické církve v Československu ve 20. století.

Heřman Josef Tyl
Narození 31. července 1914
Cakov
Úmrtí 10. prosince 1993 (ve věku 79 let)
Ocenění Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Rodný dům v Cakově.

Narodil se v Cakově v okrese Olomouc. Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži byl přijat do noviciátu v klášteře – kanonii premonstrátů v Nové Říši, kde přijal řeholní jméno Heřman Josef. Studoval teologii, a v roce 1940 byl vysvěcen na kněze.

V novoříšském klášteře zastával funkci provizora (správce hospodářských záležitostí kanonie). V roce 1942 byl spolu s celým řeholním osazenstvem kláštera zatčen gestapem, postupně se svými spolubratry prošel vězením v Jihlavě, v Brně v Kounicových kolejích, a následně koncentráky v Osvětimi a Buchenwaldu. Během této doby řada vězněných kapitulárů novoříšských, včetně opata Pavla Součka, zemřela.

V roce 1945 se P. Tyl mohl se zbytkem kapitulárů vrátit do Nové Říše. Dlouho zde nepobyl, protože již v r. 1946 si jej klášter Teplá zvolil převorem-administrátorem (tj. převorem s právy opata). V této době P. Tyl sepsal publikace o klášterech v Nové Říši a Teplé.

V roce 1952 následovalo zatčení P. Tyla. Byl odsouzen na 12 let, ale po šesti letech byl propuštěn. Jakožto duchovní bez státního souhlasu si potřeboval najít civilní zaměstnání. Pracoval jako skladník a nakonec i jako místopředseda JZD v rodném Cakově. Od roku 1964 mohl opět působit v duchovní správě. Byl administrátorem v Bohuslavicích u Konice a následně děkanství v Mariánských Lázních. Zde mu jako kaplan vypomáhal pozdější pražský světící biskup Karel Herbst. Od roku 1974 byl opět Josef Tyl bez státního souhlasu. Pracoval poté na Moravě, v Bítově na Znojemsku. Až v roce 1987 dostal státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti a do roku 1989 sloužil ve farnosti Slatinice u Olomouce.

Krátce po revoluci v roce 1989 se P. Tyl vrátil do tepelského kláštera, byl zde zvolen opatem a přijal opatskou benedikci. Opatský úřad vykonával až do roku 1992, kdy kvůli zhoršující se skleroze multiplex rezignoval. O rok později zemřel v Mariánských Lázních a je pohřben v Klášteře Teplá.

V oceňovaném českém historickém dramatu Bumerang ztvárnil opata Heřmana Tyla herec Stanislav Zindulka. (režie: Hynek Bočan, scénář: Jiří Stránský, rok premiéry: 1996)

DíloEditovat

  • Psancem (vlastní životopis)
  • Moji nejdražší (2 díly)
  • Opatský chrám sv. Petra a Pavla v Nové říši (Věnováno památce 300. výročí příchodu premonstrátů do Nové Říše na Moravě : 1641–1941)
  • Klášter Teplá
  • Strom krásný a urostlý – myšlenky a vzpomínky z let 1951–1958
  • Dar z koncentračního tábora české dívce

OceněníEditovat

 
Bronzovou pamětní desku na rodném domě Heřmana Josefa Tyla vytvořil Otmar Oliva. Byla odhalena 12. října 2014.[1]
ZDE SE NARODIL
P. JOSEF HEŘMAN TYL
31. 7. 1914 – 10. 12. 1993
OPAT PREMONSTRÁTSKÉHO
KLÁŠTERA V TEPLÉ U MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ
VĚZEŇ DVOU TOTALITNÍCH
REŽIMŮ, NACISTICKÉHO
A KOMUNISTICKÉHO.
AD
MMXIV

V roce 2014 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. (2017). "Cakov Pamětní deska Heřmanu Josefu Tylovi". Přístupno 29. října 2017.
  2. Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2014 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2014 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřman Josef Tyl ve Wikimedia Commons

51. opat tepelský
Předchůdce:
Gilbert Helmer
19891992
Heřman Josef Tyl
Nástupce:
Jan Křtitel Vladimír Franze