Karel XVI. Gustav

švédský král

Karel XVI. Gustav (* 30. dubna 1946, Solna) je švédský král.

Karel XVI. Gustav
švédský král
Portrét
Doba vlády 15. září 1973 – dosud (47 let)
Narození 30. dubna 1946 (74 let)
Solna, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Předchůdce Gustav VI. Adolf
Potomci Viktorie Švédská, Karel Filip Švédský a Madeleine Švédská
Otec Gustav Adolf Švédský
Matka Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská
Podpis Carl XVI Gustaf of Sweden Signature.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Švédská královská rodina
Švédská královská rodina
JV král

JV královna


BiografieEditovat

Původ a mládíEditovat

Narodil se jako jediný syn prince Gustava Adolfa (19061947) a princezny Sibyly Sasko-Kobursko-Gothajské (19081972). Je spřízněn se všemi panujícími monarchy v Evropě. Jeho otec devět měsíců po chlapcově narození 9. ledna 1947 zahynul při letecké havárii v Kodani. Karel Gustav se o otcově smrti dozvěděl, až když mu bylo sedm let.

V roce 1968, po dvou a půl letech vojenské výchovy, se stal důstojníkem. Na Universitě v Uppsale studoval historii, sociologii, politologii, finanční právo a ekonomii.

29. října roku 1950, po smrti Gustava V., se stal následníkem trůnu, na který nastoupil 15. září 1973 po smrti svého děda krále Gustava VI. Adolfa.

Manželství a potomciEditovat

19. června roku 1976 se ve Stockholmu oženil se Silvií Sommerlathovou, s níž se seznámil na Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově, kde pracovala jako hosteska. Silvia není urozeného původu a Gustav VI. Adolf z tohoto důvodu vnuka odrazoval od sňatku - podle švédského práva pokud by se s ní Karel Gustav oženil ještě jako korunní princ, musel by opustit královský dům a ztratil by svůj nárok na královský trůn. Tento zákon ovšem platil jen pro prince, nikoli pro vládnoucího monarchu, proto se sňatek uskutečnil, až se Karel Gustav stal sám králem.

Z jejich manželství se narodily tři děti:

Tak jako většina Švédů byl Karel Gustav proti změně nástupnického práva a chtěl, aby po něm na švédský trůn usedl jeho syn Karel Filip, narozený jako jeho druhé dítě po dceři Viktorii. Parlament však v roce 1979 odhlasoval ústavu, která vstoupila v platnost 1. ledna roku 1980. Princ Karel Filip tak byl následníkem trůnu sedm měsíců svého života, v důsledku změny ústavy, potažmo nástupnického práva se první v nároku na trůn stala jeho sestra, nejstarší dcera Karla XVI. Gustava Viktorie.

AktivityEditovat

Kompetence krále jsou od roku 1975 omezeny na reprezentativní funkci. Král nemá právo na ústavní iniciativy, nejmenuje premiéra, není ani vrchním velitelem ozbrojených sil. Kromě státnických povinností se věnuje také lyžování, jachtingu, zahradničení a jízdě na koni.

Král plní velmi důležitou roli v prezentování své země za hranicemi. Na mezinárodní scéně je znám především v souvislosti s Nobelovou cenou, kterou předává každoročně ve všech oborech vyjma Nobelovy ceny za mír, kterou předává norský král.

Tituly a vyznamenáníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Karla XVI. Gustava.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Oskar II.
 
 
Gustav V.
 
 
 
 
 
 
Žofie Nasavská
 
 
Gustav VI. Adolf
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Bádenský
 
 
Viktorie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
 
Gustav Adolf Švédský
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
 
Viktorie
 
 
Margareta z Connaughtu
 
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Pruský
 
 
Luisa Markéta Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Anhaltsko-Desavská
 
'Karel XVI. Gustav'
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Leopold, vévoda z Albany
 
 
 
 
 
 
Viktorie
 
 
Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jiří Viktor Waldecko-Pyrmontský
 
 
Helena Waldecko-Pyrmontská
 
 
 
 
 
 
Helena Nasavská
 
 
Sibylla Sasko-Kobursko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský
 
 
 
 
 
 
Adléta ze Schaumburg-Lippe
 
 
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
 
 
 
 
 
 
Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
 
 
Karolína Matylda Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
 
 
 
 
 
 
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat


Externí odkazyEditovat