Sazometná středa

Sazometná středa (také Škaredá,[1] Černá[2] nebo Svatá středa) je středa svatého týdne před Velikonocemi. Připomíná zradu Jidáše Iškariotského, který byl špehem mezi učedníky Ježíše Krista. Podle lidového vyprávění se v tento den Jidáš na Ježíše mračil, tedy škaredil.[3][2]

Sazometná středa
Výplata Jidášova, Kaple Scrovegni, Padova, Itálie
Výplata Jidášova, Kaple Scrovegni, Padova, Itálie
Jiný názevŠkaredá středa
Černá středa
Svatá středa
Slavenýkřesťané
Druhkřesťanský
Význam a smyslpřipomíná zradu Jidáše Iškariotského, a podobenství o dvou dlužnících
Datumstředa před Velikonocemi
Rok 202131. března 2021 (Západní církev)
28. dubna 2021 (Východní křesťanství)
Rok 202213. dubna 2022 (Západní církev)
20. dubna 2022 (Východní křesťanství)
Zvyky a tradicejidáše, vymetání komínů
Souvisí sVelikonoce

NázevEditovat

Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem[1] a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak uvádí například Ottův slovník naučný.[2] Pojmenování Škaredá středa se používá také pro Popeleční středu, kterou končí masopust a začíná předvelikonoční postní období.[1]

Biblické vyprávěníEditovat

Podle vyprávění zaznamenaného v Novém zákoně se po Květné neděli sešlo shromáždění Sanhedrin, kde bylo ujednáno zabití Ježíše před Pesachovou slavností. Ve středu před svou smrtí byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného. Marie z Betánie zde umyla a pomazala Ježíšovu hlavu a nohy drahým olejem. Učedníci byly tímto jednáním pohoršení, protože se domývali, že olej by měl být prodán a peníze rozdány chudým.[4] Ježíšovo chování kritizoval také Jidáš, který chtěl ale podle Janova evangelia peníze pro sebe.[5]

Následně se Jidáš domluvil se Sanhedrin, že jim za úplatu třiceti stříbrných Ježíše vydá.[6]

Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

Matouš 26, 14-16 CEP

Podle biblického vyprávění Jidáš svou zradu dokonal, ale nedokázal s důsledky svého činu žít a nakonec se oběsil.

 
Jidáše - tradiční velikonoční pečivo

Lidové tradiceEditovat

Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny.[7] Tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil.[8]

Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.[7]

Na Škaredou středu se v českých zemích pečou jidášci, což je pečivo, které připomíná smyčku, na kterou se Jidáš oběsil. Jí se pomazané medem a tradičně až na Zelený čtvrtek[7].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Kdy je Škaredá středa?. S. 219–221. Naše řeč [online]. [cit. 2021-04-03]. Roč. 83 (2000), čís. 4, s. 219–221. Dostupné online. 
  2. a b c Na Škaredou středu by se lidé neměli mračit, říká tradice. iROZHLAS [online]. 2013-03-27 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  3. Škaredá středa - Velikonoční svatý týden. Blesk.cz [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  4. Mt 26, 1–13 (Kral, ČEP)
  5. J 12, 1–7 (Kral, ČEP)
  6. Mt 26, 14–16 (Kral, ČEP)
  7. a b c Ani Jidášova zrada by neměla být důvodem k mračení. Zvyky a tradice Škaredé středy. www.novinky.cz [online]. 2021-03-31 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  8. Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?. Kudy z nudy [online]. [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat