Otevřít hlavní menu

Velikonoční pondělí

velikonoční svátek

Velikonoční pondělí (liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním, někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara. Tato nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.

Velikonoční pondělí
Velikonoční kraslice
Velikonoční kraslice
Oficiální název Velikonoční pondělí
Druh křesťanský
Datum pondělí po Velikonoční neděli
Rok 2018 2. dubna 2018
Rok 2019 22. dubna 2019
Rok 2020 13. dubna 2020
Zvyky a tradice kraslice, pomlázka, oblévačka
Souvisí s Velikonoce
Státy, kde se slaví velikonoční pondělí jako svátek a nebo jako den pracovního klidu

Církevní oslava Velikonoc má zcela jiný rámec, jímž je Kristovo vítězství nad smrtí (tj. vzkříšení) – základní bod celého křesťanství. Velikonoční pondělí je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidení), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Z liturgického hlediska je pondělí rovnocenné následujícím dnům oktávu, ale historicky došlo k tomu, že pouze pondělí zůstalo dnem pracovního klidu, který je dokonce ustanovený českým Zákonem o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě,[1] ve kterém je napsáno, že obchody s rozlohou nad 200 m² musí mít na Velikonoční pondělí zavřeno. Je to jediný den z celých velikonočních svátků, který je takto v zákoně ustanoven. V minulosti bývalo zvykem, že po významných svátcích následoval jakýsi volný den (odtud např. Pondělí svatodušní či svátek svatého Štěpána). Tyto volné dny po svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.

V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (Mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat). Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob. O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. 223/2016 Sb. Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-07-28]. Dostupné online.