Sáva
Sáva (slovinsky, chorvatsky a bosensky Sava, srbsky Сава, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem).
| Sáva Sava / Сава | |
|---|---|
 Soutok Sávy (vlevo) a dunajského ramene v Bělehradě | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 940 km |
| Plocha povodí | 95 700 km² |
| Průměrný průtok | 1760 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Zdrojnice | |
| Sava Bohinjka, Sava Dolinka (Julské Alpy) 46°20′38,81″ s. š., 14°9′18,94″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Dunaje 44°49′54″ s. š., 20°26′59″ v. d. | |
| Protéká | |
 Slovinsko,  Chorvatsko (Záhřebská župa, Záhřeb, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa),  Bosna a Hercegovina (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj),  Srbsko (Vojvodina – Sremský okruh, Centrální Srbsko – Mačvanský okruh, Bělehradský okruh) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Sávy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Albánie | |
 Mapa povodí řeky | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
.jpg)
Název editovat
Předpokládá se, že název řeky je odvozen z protoindoevropského kořene *sewh 1 - (označující tlačit, tlačit (vpřed); brát kapalinu, vodu) a koncovky *eh, původní označení znamenalo ta, která zavodňuje zemi. Staří Řekové ji označovali jako Σάος (Saos). Podle jiných teorií je naopak řeckého nebo keltského původu.[1]
Průběh toku editovat
Slovinsko editovat
Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které obě pramení v Julských Alpách na severozápadě Slovinska. Dvě říčky Sava Bohinjka („Sáva z Bohinje“) a Sava Dolinka („Sáva z doliny“) se slévají[2] poblíž města Radovljica a od tohoto místa se tok jmenuje pouze Sáva.
Řeka pokračuje hluboko zaříznutým korytem přes město Kranj směrem k Lublani, kde se údolí rozšiřuje. Slovinskou metropoli Sáva obtéká ze severu, a východně v závěru kotliny se stéká s Lublaňkou (zprava) a Kamnickou Bystřicí (zleva). Dále směřuje na východ přes města Litija, Zidani Most a Krško, mezi nimiž formuje hluboké údolí, sloužící jako dopravní tepna, kudy vedou silnice a hlavní železnice z Lublaně do Záhřebu a do Mariboru (dálnice jsou vedeny mimo toto údolí).
Jihovýchodně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter pomalého nížinného toku. Podél se nacházejí mohutné sypané hráze, které brání řece ve vystoupení z břehů v případě povodní. V blízkosti města Brežice se nachází vodní elektrárna, kde jezero řeky obklopují rovněž hráze. Poté níže přibírá sáva říčku Krka. U lokality Čatež se nacházejí rozsáhlé lázně. Nedaleko města Bregana vstupuje Sáva již jako nížinná řeka na území Chorvatska.
Chorvatsko editovat
V Chorvatsku přibírá ještě před metropolí Záhřebu z levé strany řeku Krapinu. V Záhřebu potom tvoří řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem (na levém břehu) a novým sídlištěm (Novi Zagreb);[3] její koryto je široké cca 90 m. Záhřeb je navíc chráněn před povodní odlehčovacím korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole.[4] Koryto řeky zde bylo oproti původní podobě přeloženo mírně na jih a upraveno do podoby, která má tvar podlouhlého obloku se sypanými hrázemi (tzv. Sávský násep, díky němuž se řeka rozšíří až na 300 m v případě velké vody.[2] Podle řeky Sávy se jmenuje v chorvatské metropoli ulice Sávská cesta a k ní přiléhající Sávský most.
Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy. Mimo jiné se zde nacházejí početné pískovny, kdy se těží nánosy písku z původního koryta řeky Sávy. Tok zde není regulován, nicméně náspy dále od koryta vymezují jeho šíři tak, aby se řeka nemohla v případě povodní rozlévat volně do krajiny. Regulace koryta řeky nicméně bývá občas diskutována.[5]
Řeka volně meandruje až po město Sisak. Tam přibírá z pravé strany řeku Kupu a dále teče směrem na východ, kde představuje jižní hranici Středodunajské roviny, geografickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem, a od Jasenovce až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Dělí několik měst (Gradiška/Hrvatska Gradiška, Slavonski Brod/Brod) apod.
Srbsko editovat
Za městem Brčko vstupuje Sáva nejprve svým levým břehem a poté po ústí řeky Driny zcela na srbské území. Tam tvoří přirozenou hranici mezi Vojvodinou a Centrálním Srbskem. Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac, Obrenovac, a nakonec vtéká do Bělehradu, kde odděluje centrum města od sídliště Nového Bělehradu (Savski blokovi).
V Bělehradu ji překonává celá řada mostů (Most na Adi, Nový železniční most, Most Gazela a další. Na březích řeky se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi. Řeka zde dotváří panorama metropole a jejího projektu Beograd na vodi, v rámci něhož bylo rozšířeno centrum Bělehradu v podobě kancelářských budov přímo na sávský břeh.
Přímo pod starou bělehradskou pevností se Sáva spojuje s ramenem Dunaje obtékajícím Velký válečný ostrov, a po dalším kilometru se její vody vlévají do hlavního dunajského toku.
Povodí editovat
Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Ze všech přítoků Dunaje je povodí Sávy druhé největší hned po povodí Tisy.
| Stát | Rozloha na území státu | % území státu, které tvoří povodí Sávy | Podíl na povodí Sávy |
|---|---|---|---|
| Slovinsko | 11 734,8 km2 | 52,8 % | 12,01 % |
| Chorvatsko | 25 373,5 km2 | 45,2 % | 25,97 % |
| Bosna a Hercegovina | 38 349,1 km2 | 75,8 % | 39,25 % |
| Srbsko | 15 147,0 km2 | 17,4 % | 15,50 % |
| Černá Hora | 6 929,8 km2 | 49,6 % | 7,09 % |
| Albánie | 179,0 km2 | 0,59 % | 0,18 % |
Obyvatelstvo editovat
Údolí řeky je velmi hustě osídleno a žije zde značná část obyvatelstva Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska. Metropolitní oblasti všech tří hlavních měst, kudy řeka Sáva protéká, se nachází v jejím okolí. Bosenský břeh řeky představuje jednu z nejhustěji osídlených částí Republiky srbské. Celkem žije v oblasti povodí Sávy přes 8 milionů lidí.
Přehled jednotlivých větších měst na řece Sávě je následující:
Přítoky editovat
- pravé – Sora, Lublaňka[2], Mirna, Krka, Kupa, Una, Vrbas, Ukrina, Bosna, Tinja, Lukavac, Drina (největší přítok), Kolubara
- levé – Kokra, Kamnická Bistrica, Savinja, Sotla, Krapina, Lonja, Orljava, Bosut, Galovica
Ve střední a dolní části je povodí Sávy nerovnoměrné a větší a delší přítoky má zprava.
Vodní režim editovat
Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má Sáva na přelomu zimy a jara. Led se nevytváří každý rok. V roce 2019 byl průměrný průtok v Záhřebu 314 m3/s, ve Sremské Mitrovici 1320 m3/s a v Bělehradě 1380 m3/s.
Průměrné hodnoty v období let 1926 až 1984 ve Sremské Mitrovici byly v průběhu roku následující:
Kultura editovat
Sáva je jednou z hlavních řek ve všech státech, kterými protéká; bývala také nejdelší řekou Jugoslávie. Je osou jádrových území Slovinska a Chorvatska, v Srbsku je hlavním tokem skrz metropoli Bělehrad (Dunaj teče spíše po okraji). Je tedy častým námětem v kultuře okolních národů, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Mimo jiné je vyobrazena na slovinském státním znaku v podobě dvou modrých vln. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.
Ve středověku byla Sáva přirozenou jižní hranici Uherska, pak po staletí tvořila podstatnou část hranice mezi Habsburskou a Osmanskou říší. Region okolo řeky je označován jako Posáví (chorvatsky Posavina, chorvatsky Posavlje).
Podle názvu řeky se také jmenuje slovinská společnost Sava, která ve městě Kranj vyrábí pneumatiky.[6]
Doprava editovat
Údolí řeky je v jejím horním části místem, kudy jsou vedeny různé dopravní tahy. Ať už je tomu v případě dálnice A2 ve Slovinsku, nebo železniční trati do Lublani (bývalá rakousko-uherská Jižní dráha), nebo některé další komunikace. V oblasti, kde je Sáva rovinatou řekou, se naopak některé komunikace řece vyhýbají, a to z důvodů meandrování toku a častých záplav. Chorvatská dálnice A3, která spojuje Záhřeb s Bělehradem přibližně ve směru toku řeky, se tak nápadně vzdaluje řece Sávě. Stejně tak i trať Bělehrad–Záhřeb.
Řeka je využívána jako tepna pro lodní dopravu, splavná je pro nákladní lodě v úseku od města Sisak[7] (592. říční kilometr) až po Bělehrad. Pro osobní lodě je splavná po Šabac (na srbském území). Význam pro nákladní dopravu má proto, že řeka prochází přímo hlavním dopravním směrem pro osobní i nákladní dopravu bývalé Jugoslávie; v Sisaku se nachází rafinérie. Některý průmysl na břehu řeky přímo počítá s využitím lodní dopravy. Proto se nachází přístavy na Sávě v následujících městech: Brod, Šamac, Brčko, Šabac, Obrenovac, Čukarica (u Bělehradu), Bělehrad.
Využití a hospodářství editovat
Ve Slovinsku byla na řece vystavěna kaskáda přehrad s průtočnými vodními elektrárnami (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo, Boštanj, Blanca, Krško, Brežice). Její voda se využívá také k chlazení jaderné elektrárny Krško. Celkem se na Sávě nachází 18 vodních elektráren s výkonem vyšším než 10 MW.
Zvažována byla i výstavba dalších vodních elektráren, dvě se měly nacházet i na území Chorvatska, nicméně toto nebylo nikdy realizováno.
Voda ze Sávy je využívána rovněž i pro výrobu pitné vody a dále ve velké míře pro zavlažování. Jinde využívána není a nacházejí se zde různé močály.[8]
Znečištění editovat
Jelikož je voda z řeky Sávy intenzivně využívána na území všech čtyř států k celé řadě účelů a její povodí je hustě zalidněno, dochází k jejímu značnému znečištění. To bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško[2], ale spíše je způsobeno odpadními látkami ze zemědělství, průmyslu, dopravy, komunálním odpadem apod. V Bělehradě jsou splašky vypouštěny do řeky Sávy, jako v jednom z mála měst v Evropě.[9]
Spolupráce editovat
Od roku 2006 sídlí v Záhřebu Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC; chorvatsky Međunarodna komisija za sliv Save). Rozhoduje o plavbě a vydává doporučení pro využívání oblasti povodí řeky.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Legenda o beogradskim rekama: Kako su Sava i Dunav dobili imena?. euronews.rs [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b c d Rijeka Sava i njezine obale najomiljenija su izletišta i šetališta Zagrepčana. zgportal.com [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Modern World Nations: Croatia. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN 0-7910-7911-2. S. 77. (angličtina)
- ↑ Hrvatski geografski glasnik, Vol. 41.-42. No. 1., 1979.
- ↑ Croatian plan to turn rivers into channels results in protests to EU. panda.org [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ cynews.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Modern World Nations: Croatia. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN 0-7910-7911-2. S. 74. (angličtina)
- ↑ PAVLOVIĆ, Zoran. Modern World Nations: Croatia. [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN 0-7910-7911-2. S. 18. (angličtina)
- ↑ Kanalizacija, slaba tačka Srbije. vreme.com [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sáva na Wikimedia Commons - Seznam vodních elektráren na Sávě
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сава“.
